Porušením kogentního znění § 7 položky 5 advokátního tarifu, v jehož důsledku je advokátovi odepřena odměna za zastupování v nezanedbatelné částce, může dojít k porušení jeho vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve smyslu legitimního očekávání jeho nabývání, práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a také práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Usnesení2021-01-19

III. ÚS 3520/20

Usnesení2021-01-19

II. ÚS 36/21

III. ÚS 3574/20

I. ÚS 84/21

I. ÚS 3456/20

II. ÚS 3289/20

I. ÚS 3390/20

I. ÚS 3564/20

I. ÚS 3432/20

II. ÚS 3570/20

III. ÚS 3223/20

III. ÚS 3539/20

II. ÚS 3424/20

I. ÚS 3297/20

I. ÚS 3526/20

I. ÚS 46/21

III. ÚS 3409/20

III. ÚS 1914/20

I. ÚS 2608/20

II. ÚS 2963/20

III. ÚS 2858/20

III. ÚS 3047/20

III. ÚS 3196/20

II. ÚS 3359/20

II. ÚS 3386/20

I. ÚS 2932/20

Podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit pojištěnci zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde, ať již k částečnému nebo totálnímu poškození vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život, jako před dopravní nehodou. Podle náhledu Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Ve své podstatě tak není důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený. Návrh a řízení před Ústavním soudem Nálezem ze dne 14. 1. 2021 zrušil I. senát Ústavního soudu v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy na návrh stěžovatelky obchodní společnosti Romek.car, s. r. o., rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2020 č. j. 253 C 43/2019-50, a to pro rozpor s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení2021-01-14

II. ÚS 3467/20

Usnesení2021-01-14

I. ÚS 3221/20

Nález2021-01-14

I. ÚS 4293/18

Nazná-li veřejný funkcionář, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži. S ohledem na důvěru občanů v systém zastupitelské demokracie jde o gesto natolik zásadní, že by jej právo nemělo přehlížet. Jednal-li proto veřejný funkcionář v souladu se zásadami politické kultury, neměl by se následně při posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným trestním stíháním, nacházet v horším postavení, než kdyby se těchto pravidel nedržel. Opačným přístupem by byl politikům poskytnut silný argument, proč mají (musí) ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim zahájeno trestní stíhání, což je z pohledu zachování důvěry v základní demokratické hodnoty přístup nežádoucí.

IV. ÚS 3536/20

IV. ÚS 3578/20

I. ÚS 20/21

IV. ÚS 3497/20

I. ÚS 3106/20

I. ÚS 3419/20