Ústavní soud

II. ÚS 3379/19

Veřejná moc musí při posuzování soukromoprávních jednání postupovat vždy v souladu s právem na svobodné jednání ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a se zásadou pacta sunt servanda vyplývající z čl. 1 odst. 1 Ústavy. Tyto ústavní principy je nutno respektovat i ve vztahu k jednotlivým smluvním ujednáním. Vždy je třeba upřednostnit výklad smlouvy či smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá.

II. ÚS 90/20

I. ÚS 412/20

I. ÚS 3986/19

III. ÚS 3538/19

III. ÚS 1231/19

II. ÚS 3964/18

III. ÚS 3808/19

III. ÚS 2620/19

I. ÚS 108/20

III. ÚS 1531/19

I. ÚS 4147/19

I. ÚS 422/20

III. ÚS 462/20

III. ÚS 2773/19

I. ÚS 3549/19

III. ÚS 64/20

III. ÚS 1523/19

III. ÚS 2118/19

Byť by obecný soud dospěl k závěru, že náklady vzniklé účastníkovi v řízení před Ústavním soudem jsou náklady potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, nemůže rozhodnout o přiznání jejich náhrady, neboť k tomu je oprávněn postupem podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu pouze Ústavní soud.

Pl. ÚS 6/19

Pl. ÚS 26/19

Stanoví-li § 9 odst. 5 advokátního tarifu, že při výkonu funkce opatrovníka jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo podle Ústavního soudu porušuje zásadu rovnosti (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.

IV. ÚS 3899/19

III. ÚS 3488/18

I. ÚS 2508/19

III. ÚS 4284/18

Soud rozhodující o vazbě je povinen dbát na to, aby ani implicitně nebyla obviněnému naznačována souvislost mezi doznáním (případně vzdáním se opravného prostředku) a vazbou.

IV. ÚS 2352/19

Nevysvětlí-li obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí řádně a srozumitelně svoji úvahu o obrácení důkazního břemene vůči konkrétním účastníkům řízení v tzv. medicínských sporech, porušuje tím právo na soudní ochranu účastníků podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3847/19

II. ÚS 2073/19

I. ÚS 364/20

I. ÚS 470/20

III. ÚS 416/20

III. ÚS 2455/19

I. ÚS 121/20

III. ÚS 2999/19

I. ÚS 401/20

III. ÚS 329/20

Plynutí lhůty pro podání stížnosti proti rozhodnutí o vzetí do vazby je tak třeba zásadně odvozovat od doručení písemného vyhotovení usnesení - opačný závěr by totiž nutil oprávněnou osobu podat stížnost proti usnesení, aniž by se mohla seznámit s jeho písemným vyhotovením, a povinnost doručit opis usnesení by se pak jevila jako samoúčelná.

I. ÚS 515/20

I. ÚS 192/20

I. ÚS 3610/19

III. ÚS 404/20

I. ÚS 251/20

III. ÚS 521/20

III. ÚS 317/20

I. ÚS 3861/19

IV. ÚS 67/20

III. ÚS 4064/19

III. ÚS 485/20

I. ÚS 540/20

I. ÚS 46/20

I. ÚS 505/20