Ústavní soud

I. ÚS 2861/19

I. ÚS 2711/19

I. ÚS 4108/19

I. ÚS 4102/19

I. ÚS 3993/19

IV. ÚS 4106/19

IV. ÚS 1113/19

IV. ÚS 3139/19

Je-li jediná osoba, která je oprávněna za právnickou osobu v trestním řízení jednat, vyloučena dle § 34 odst. 4 věta první zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim proto, že je ve stejné trestní věci obviněna, toto vyloučení se nevztahuje i na volbu zmocněnce k vykonávání úkonů za právnickou osobu v trestním řízení dle § 34 odst. 1 uvedeného zákona, jestliže zde není konkrétní riziko, že tak činí proto, aby právnickou osobu poškodila či na její úkor zvýhodnila v trestním řízení sebe. Případné ustanovení opatrovníka právnické osobě dle § 34 odst. 5 tohoto zákona je až krajním řešením, neboť vždy představuje zásah do práva právnické osoby na obhajobu v trestním řízení dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který musí být proporcionální vzhledem k účelu, který sleduje.

III. ÚS 3906/19

I. ÚS 495/19

I. ÚS 4344/18

III. ÚS 4014/19

IV. ÚS 1915/19

IV. ÚS 3960/19

II. ÚS 2456/18

IV. ÚS 3714/19

II. ÚS 2273/18

II. ÚS 25/20

III. ÚS 11/20

IV. ÚS 3470/19

IV. ÚS 1488/19

I. ÚS 1803/19

III. ÚS 4105/19

I. ÚS 4050/19

I. ÚS 3522/19

III. ÚS 2910/18

I. ÚS 3925/19

III. ÚS 2895/19

III. ÚS 3944/19

III. ÚS 49/20

IV. ÚS 3664/19

II. ÚS 2564/19

II. ÚS 423/19

I. ÚS 169/20

I. ÚS 94/20

II. ÚS 88/20

II. ÚS 2794/19

I. ÚS 3543/19

I. ÚS 4036/19

III. ÚS 3632/19

III. ÚS 1568/19

III. ÚS 1803/18

II. ÚS 95/19

IV. ÚS 1102/19

III. ÚS 1318/19

III. ÚS 544/19

IV. ÚS 3483/19

II. ÚS 127/20

I. ÚS 2497/19

II. ÚS 38/20