Ústavní soud

IV. ÚS 1341/18

II. ÚS 1107/18

II. ÚS 1194/18

II. ÚS 1188/18

III. ÚS 1113/18

II. ÚS 1202/18

II. ÚS 1175/18

III. ÚS 751/18

III. ÚS 742/18

IV. ÚS 1154/18

I. ÚS 3956/16

IV. ÚS 707/18

IV. ÚS 2997/17

IV. ÚS 3523/17

IV. ÚS 1218/18

IV. ÚS 2907/17

IV. ÚS 3756/16

III. ÚS 2324/17

Při stanovení výše výživného jsou obecné soudy povinny vycházet především z odůvodněných potřeb oprávněného a současných majetkových poměrů povinného. K potenciálním příjmům, kterých povinný nedosahuje, by měly soudy přihlédnout toliko podpůrně, zejména jeví-li se současné majetkové poměry povinného pro účely výživného nedostatečnými.

IV. ÚS 1181/18

IV. ÚS 1125/18

I. ÚS 3194/16

IV. ÚS 1193/18

I. ÚS 4021/16

II. ÚS 1197/18

II. ÚS 1184/18

I. ÚS 1192/18

III. ÚS 3514/17

I. ÚS 1145/18

III. ÚS 2332/16

Zákonné pravidlo, že z veřejného zdravotního pojištění má být plně hrazen nejméně jeden léčivý přípravek z určité skupiny léků, je třeba ústavně konformně interpretovat tak, že musí být zohledněny toliko léčivé přípravky, které jsou terapeuticky zaměnitelné; jiný postup je v rozporu jak s čl. 4 odst. 3 a 4, tak čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 591/18

II. ÚS 2750/17

IV. ÚS 3416/17

II. ÚS 3811/17

III. ÚS 4045/17

I. ÚS 605/18

III. ÚS 757/18

III. ÚS 2103/17

III. ÚS 946/18

IV. ÚS 650/18

IV. ÚS 794/18

IV. ÚS 816/18

II. ÚS 1064/18

III. ÚS 217/18

IV. ÚS 2566/17

IV. ÚS 3541/17

III. ÚS 647/18

IV. ÚS 287/18

II. ÚS 1278/18

I. ÚS 1011/18

III. ÚS 1128/16