Ústavní soud

II. ÚS 1273/15

II. ÚS 3617/16

IV. ÚS 3691/16

IV. ÚS 2045/16

II. ÚS 3691/13

IV. ÚS 3707/16

Pl. ÚS 32/15

Zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce daně sdělovat správci daně v kontrolním hlášení. Nestane-li se to formou právního předpisu, není možné zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat. Vymezení povinnosti toliko slovy „uvést v kontrolním hlášení předepsané údaje potřebné pro správu daně“ představuje porušení ustanovení čl. 2 odst. 4, čl. 79 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2170/16

IV. ÚS 3518/16

I. ÚS 2959/15

I. ÚS 2406/16

IV. ÚS 3542/16

I. ÚS 1077/16

III. ÚS 3908/16

I. ÚS 2666/16

III. ÚS 3661/16

III. ÚS 2085/16

IV. ÚS 3877/16

I. ÚS 3882/16

III. ÚS 3833/16

I. ÚS 3896/16

II. ÚS 3564/16

IV. ÚS 1580/16

K porušení základního právo stěžovatele (a potažmo i posuzované osoby) na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod dochází tehdy, kdy odvolací soud zastaví řízení za situace, kdy stěžovatel jako hmotněprávní opatrovník podal jménem posuzované odvolání proti rozsudku nalézacího soudu ve věci omezení (navrácení) její svéprávnosti, avšak kolizní opatrovník následně vezme toto odvolání rovněž jménem posuzované zpět. Odvolací soud je povolán projednat takovéto odvolání meritorně, a to s přihlédnutím k povaze věci, kdy předmětem řízení je esenciální otázka – omezení svéprávnosti člověka.

III. ÚS 3875/16

IV. ÚS 2224/16

I. ÚS 3775/16

IV. ÚS 3810/16

IV. ÚS 3673/15

I. ÚS 3622/16

IV. ÚS 2959/16

IV. ÚS 2904/15

I. ÚS 1524/15

Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší provádět výklad podústavního práva, zejména pokud nedospěje k závěru o zásahu do ústavně zaručených základních práv.

I. ÚS 3314/16

I. ÚS 3297/16

IV. ÚS 2991/16

IV. ÚS 2745/16

II. ÚS 3597/16

IV. ÚS 3369/15

II. ÚS 3706/16

I. ÚS 3679/16

I. ÚS 3630/16

IV. ÚS 1952/16

IV. ÚS 2293/16

I. ÚS 3540/16

IV. ÚS 1658/15

II. ÚS 3159/16

I. ÚS 2771/16

I. ÚS 1663/16

Jestliže tytéž soudy rozhodují ve skutkově totožné věci zcela opačně, aniž by se s předchozími právními závěry vypořádaly a vysvětlily, jaké okolnosti vedly ke změně původního právního názoru, porušují tím princip předvídatelnosti soudního rozhodování, vlastní spravedlivému procesu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

IV. ÚS 3769/16

IV. ÚS 2828/16