Ústavní soud

IV. ÚS 3071/15

I. ÚS 843/16

III. ÚS 540/16

IV. ÚS 815/16

III. ÚS 255/16

III. ÚS 3761/15

I. ÚS 1042/16

I. ÚS 876/16

III. ÚS 2052/15

IV. ÚS 3574/15

III. ÚS 812/16

III. ÚS 2599/15

IV. ÚS 2213/14

I. ÚS 488/16

II. ÚS 319/16

IV. ÚS 3026/15

III. ÚS 902/16

II. ÚS 822/16

III. ÚS 2215/15

II. ÚS 183/16

II. ÚS 931/16

III. ÚS 1994/15

II. ÚS 877/16

III. ÚS 363/16

IV. ÚS 748/16

IV. ÚS 2183/15

II. ÚS 100/16

II. ÚS 703/16

Pokud věřitelé vykonávají svá hlasovací práva v rámci tzv. předpřipravené reorganizace ještě před zahájením insolvenčního řízení (§ 148 odst. 2 a § 346 odst. 2 insolvenčního zákona), je zjevné, že v rámci „hlasovacího lístku“ nemohou uvést datum podání přihlášky své pohledávky, protože v okamžiku hlasování ještě není známo. Trvání insolvenčního soudu na této náležitosti proto představuje zcela absurdní a nesplnitelný požadavek, který je v rozporu s právem na spravedlivý proces.

II. ÚS 2213/15

II. ÚS 209/16

II. ÚS 1990/15

Při rozhodování o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost musí Nejvyšší soud pečlivě zkoumat, zda vznášené námitky představují pouhou polemiku se zjištěným skutkovým stavem, anebo zda míří spíše do právního hodnocení věci ve smyslu výkladu dotčených právních norem s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním. Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost i v posléze zmíněném případě, dopouští se porušení principu zákazu odepření spravedlnosti a zároveň předvídatelnosti soudního rozhodování.

III. ÚS 3736/15

III. ÚS 861/16

II. ÚS 646/16

II. ÚS 1787/14

II. ÚS 285/15

III. ÚS 3809/15

III. ÚS 1898/15

IV. ÚS 927/16

II. ÚS 2850/15

IV. ÚS 2287/15

II. ÚS 344/16

II. ÚS 920/16

IV. ÚS 796/16

III. ÚS 458/16

III. ÚS 254/16

III. ÚS 814/16

II. ÚS 560/15

Formalistický postup obecných soudů, v rámci kterého je žaloba zamítnuta jen proto, že žalovaný je označen jako „úřad městské části“ namísto „městská část“, je v rozporu s právem na spravedlivý proces. To platí o to více, pokud okolnosti případu poukazují na nekonzistentní přístup jak ze strany samotného žalovaného, tak ze strany soudů.

I. ÚS 280/16

IV. ÚS 474/16