Ústavní soud

III. ÚS 2448/15

III. ÚS 1959/15

III. ÚS 1771/14

III. ÚS 1046/15

III. ÚS 1379/15

III. ÚS 756/15

III. ÚS 1456/14

III. ÚS 2146/15

III. ÚS 1860/15

III. ÚS 2385/15

III. ÚS 2518/14

III. ÚS 2534/15

III. ÚS 2600/15

I. ÚS 2544/15

I. ÚS 2681/15

I. ÚS 1714/15

I. ÚS 2909/15

I. ÚS 2465/15

III. ÚS 2973/15

III. ÚS 2084/15

III. ÚS 1488/15

I. ÚS 2839/15

II. ÚS 2945/15

III. ÚS 1724/15

IV. ÚS 2297/15

IV. ÚS 1919/15

I. ÚS 25/15

III. ÚS 2467/15

I. ÚS 2567/15

I. ÚS 2250/15

I. ÚS 2747/15

III. ÚS 3845/14

I. ÚS 344/15

III. ÚS 2789/15

III. ÚS 2751/15

III. ÚS 787/15

IV. ÚS 883/15

Právní fikce doručení písemností podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu může vzniknout jen za předpokladu, že jejich adresát má adresu pro doručování podle § 46b občanského soudního řádu. Pokud obecný soud konstatuje vznik této právní fikce za situace, kdy bylo doručováno účastníku řízení na jinou adresu, vede takovýto postup k porušení základního práva účastníka řízení na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a práva na projednání věci v jeho přítomnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

II. ÚS 396/15

III. ÚS 2762/15

II. ÚS 1202/15

II. ÚS 1715/15

IV. ÚS 2030/15

II. ÚS 1257/15

Pokud Nejvyšší soud učiní závěr o nepřípustnosti dovolání, vyžaduje právo dovolatele na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby soud odmítací usnesení alespoň stručně odůvodnil, aby z něj bylo patrno, na základě jakých důvodů dospěl k uvedenému závěru; zároveň musí Nejvyšší soud reagovat na právní otázky, které dovolatel vymezil v dovolání, případně uvede, že ještě nebyly dovolacím soudem řešeny.

IV. ÚS 2017/15

III. ÚS 1837/15

III. ÚS 951/15

II. ÚS 2176/15

II. ÚS 1025/15

I. ÚS 1242/15

III. ÚS 2812/15