Ústavní soud

IV. ÚS 1044/14

III. ÚS 2288/15

Pokud obecný soud v rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy trestního řízení náležitě nerozptýlí pochybnosti o pravé totožnosti osoby odsouzené k trestu vyhoštění a nevyvrátí námitku, že vydávané osobě hrozí v zemi původu uložení trestu smrti, porušuje tím základní právo takové osoby na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1020/15

IV. ÚS 1382/15

II. ÚS 2093/15

I. ÚS 1841/15

IV. ÚS 664/15

III. ÚS 3602/13

I. ÚS 2516/15

II. ÚS 886/15

I. ÚS 2630/15

Pl. ÚS 13/14

Ustanovení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterým se stanoví sazba odměny za znalecké posudky, neporušuje právo podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ani zákaz nucených prací (čl. 9 odst. 1 Listiny). Činnost znalce, spočívající ve zpracování znaleckých posudků vyžádaných orgány veřejné moci za účelem jejich provedení coby důkazního prostředku v řízení před nimi, totiž nelze považovat za ryze podnikatelskou činnost vykonávanou za účelem zisku, jelikož znalec nenese riziko podnikání a do odměny, kterou za svoji činnost dostává, se nepromítají vynaložené náklady (ty jsou znalci hrazeny zvlášť). Jedná se tedy o činnost ve „veřejném zájmu“ pro účely řízení před orgány veřejné moci. Jeho protiústavnost by mohla být dána pouze tehdy, pokud by z dané činnosti neplynul zisk vůbec žádný, příp. by z ní minimální zisk plynul, avšak současně by byla stanovena např. povinnost zpracovávat znalecké posudky osobami s určitou specializací.

II. ÚS 1426/15

I. ÚS 3667/14

III. ÚS 1518/15

Pokud dozorující státní zástupce libovolně zvolí soud pro rozhodování o stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu a tento soud ve věci rozhodne, ačkoliv jeho příslušnost je postavená na extenzivním výkladu § 146a odst. 2 trestního řádu, dochází tím k porušení zásady právní jistoty a práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2280/15

I. ÚS 58/15

II. ÚS 1706/14

IV. ÚS 2481/14

II. ÚS 1348/15

III. ÚS 2432/15

II. ÚS 2593/15

II. ÚS 1436/15

I. ÚS 2222/15

III. ÚS 2125/15

IV. ÚS 1483/15

II. ÚS 2428/15

IV. ÚS 2405/14

II. ÚS 2540/15

I. ÚS 2317/15

I. ÚS 4010/14

I. ÚS 2491/15

I. ÚS 2478/15

II. ÚS 3678/13

I. ÚS 4009/14

II. ÚS 3911/13

II. ÚS 2260/15

II. ÚS 1766/15

II. ÚS 3881/14

II. ÚS 2063/15

I. ÚS 906/15

II. ÚS 2526/14

III. ÚS 1458/15

II. ÚS 790/15

III. ÚS 569/15

IV. ÚS 3402/14

I. ÚS 1676/15

III. ÚS 957/15

II. ÚS 1297/14

III. ÚS 1015/13

Právní hodnocení musí vždy vycházet z obecně akceptovaných výkladových pravidel a provedených důkazů. Pokud obecný soud rozhodne na základě formalistického výkladu ustanovení právního předpisu o právech jednotlivce z tohoto předpisu vyplývajících, aniž by zohlednil důležité okolnosti případu, poruší tím právo jednotlivce na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.