Jakkoliv je právní institut směnky založený na přísné formálnosti směnečných vztahů, neměla by tato formálnost vychylovat práva plynoucí ze směnečného vztahu ve prospěch jedné ze zúčastněných stran. I při nezpochybnitelnosti zásady vigilantibus iura scripta sunt vyžaduje soulad s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod hodnocení této zásady v kontextu spravedlivého rozhodování jako vůdčího a zásadního principu fungování soudní moci, což v konkrétním případě znamená u zajišťovacích směnek, jejichž jednou stranou je spotřebitel, nevycházet pouze z doslovného znění zákona.

Usnesení2015-08-31

II. ÚS 1654/15

Usnesení2015-08-31

II. ÚS 2120/15

II. ÚS 234/15

II. ÚS 1718/15

II. ÚS 2639/14

II. ÚS 246/15

IV. ÚS 2115/15

II. ÚS 2003/15

II. ÚS 2293/15

II. ÚS 287/15

II. ÚS 2414/15

II. ÚS 1011/15

II. ÚS 1827/15

I. ÚS 1413/15

II. ÚS 1541/15

II. ÚS 1107/15

II. ÚS 2163/15

III. ÚS 2112/15

III. ÚS 2535/15

III. ÚS 2251/15

III. ÚS 2803/13

III. ÚS 1701/14

III. ÚS 2422/15

IV. ÚS 110/15

IV. ÚS 2525/15

I. ÚS 2443/15

III. ÚS 1546/15

II. ÚS 2027/15

III. ÚS 1971/15

III. ÚS 1594/15

III. ÚS 415/15

Obecné soudy poruší právo na ochranu majetku a na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neposoudí-li existenci dobré víry nabyvatelů nemovitosti. Takový postup se dostává do rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy, s ohledem na ustálený právní názor Ústavního soudu, který vyžaduje, aby při posouzení sporu o určení vlastnictví k nemovitosti, nabyté od neoprávněného, byla zvažována otázka střetu práva vlastnického a práva na ochranu dobré víry v právním styku.

III. ÚS 2134/15

III. ÚS 1746/15

III. ÚS 2145/15

III. ÚS 2509/15

III. ÚS 853/15

III. ÚS 1848/15