Pro přezkum ústavnosti rozhodného období pro posuzování vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou rozhodná především následující kritéria: délka rozhodného období nesmí být stanovena svévolně a délka doby důchodového pojištění nemůže být ve vztahu k délce rozhodného období stanovena disproporčně. Zákonodárce má přitom při stanovení délky rozhodného období širokou diskreci, nesmí nicméně zasáhnout do práva na přiměřené hmotné zajištění při nezpůsobilosti k práci (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) tak, aby byla fakticky znemožněna jeho realizace, nebo dokonce došlo k jeho plošnému odejmutí. K tomu by však mohlo dojít pouze tehdy, pokud by délka účasti na důchodovém pojištění byla ve vztahu k délce rozhodného období stanovena tak, že by z možnosti vzniku nároku na podporu vylučovala podstatnou část pracující populace.

Usnesení12. 5. 2015

III. ÚS 816/15

Usnesení12. 5. 2015

IV. ÚS 3383/13

IV. ÚS 458/15

IV. ÚS 1224/15

IV. ÚS 1047/15

I. ÚS 1082/15

III. ÚS 1034/15

IV. ÚS 967/15

I. ÚS 961/15

I. ÚS 1262/14

I. ÚS 793/15

I. ÚS 1283/15

IV. ÚS 1114/15

I. ÚS 2903/14

Předběžné opatření v oblasti péče soudu o nezletilé by mělo být pouhým krátkodobým provizoriem a nikoliv – z důvodu případné neúměrné délky řízení ve věci samé – „kvazidefinitivním“ rozhodnutím, jež nelze doplnit či nahradit novým rozhodnutím lépe vystihujícím ochranu základního práva. I po odnětí dítěte z péče rodičů na základě předběžného opatření je třeba stále zvažovat, zda nedošlo ke změně okolností a není na místě zrušení nebo změna předběžného opatření, která by představovala méně intenzivní zásah do základních práv dotčených osob. Jakékoli opatření mající za následek odnětí dítěte z péče rodičů musí být spojeno s přesvědčivým odůvodněním reflektujícím pečlivé posouzení celé věci.

Usnesení12. 5. 2015

IV. ÚS 952/15

Usnesení11. 5. 2015

IV. ÚS 431/15

Nález11. 5. 2015

IV. ÚS 184/13

Osobami, které jsou přímo dotčeny na svých veřejných subjektivních právech rozhodnutím o výši úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, musí být též účastníci řízení podle § 39f odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedině tak jim bude zajištěno právo na soudní ochranu a na spravedlivý (řádný) proces garantované čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1166/15

III. ÚS 1221/15

IV. ÚS 990/15

IV. ÚS 1074/15

IV. ÚS 3340/14

III. ÚS 3179/14

III. ÚS 1071/14

Právní názor obecného soudu, že „příslušným orgánem“ k odstranění nezákonného rozhodnutí podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů, nemůže být správní orgán rozhodující v tzv. přezkumném řízení podle příslušného správního předpisu, a rovněž názor, že nejde o rozhodnutí, jímž by „byla konstatována nezákonnost původního rozhodnutí“, jestliže rozhodující ministr odůvodnil své rozhodnutí výslovně tím, že předchozí rozhodnutí byla vydána „v rozporu s právními předpisy“, je v kolizi s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve smyslu existence výkladové libovůle.

III. ÚS 1185/15

III. ÚS 3280/14

III. ÚS 2125/13

III. ÚS 3901/14

IV. ÚS 694/15

I. ÚS 1122/15

II. ÚS 3831/14

II. ÚS 1567/14

IV. ÚS 2445/14

Obecné soudy jsou povinny vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci. Pokud této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, anebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, má to za následek vadu řízení, promítající se jako zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2496/14

II. ÚS 631/14

II. ÚS 3056/14

III. ÚS 104/15

IV. ÚS 830/15

← PředchozíStrana 881 z 1986Další →