Ústavní soud
Celkem 99 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
1 = Sbírka NU (zásadní)
Zobrazeno 48001-48050 z 99 287
II. ÚS 3328/13
IV. ÚS 3523/13
Pokud obecný soud nevzal při stanovení odměny exekutora v úvahu skutečnost, že stěžovatelka, byť až po nařízení exekuce, avšak stále ještě před jejím vynuceným provedením, vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně oprávněné uhradila, porušil základní právo stěžovatelky na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny; vzhledem k tomu, že obecný soud nerespektoval závaznou judikaturu Ústavního soudu ČR, porušil rovněž čl. 89 odst. 2 Ústavy.
IV. ÚS 3002/13
IV. ÚS 1348/13
II. ÚS 101/14
III. ÚS 1410/14
III. ÚS 936/13
I. ÚS 832/14
IV. ÚS 2921/13
V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, je vydání rozsudku pro zmeškání výrazem přepjatého formalismu a má povahu neoprávněného zásahu do práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i do práva na projednání věci v přítomnosti účastníka podle čl. 38 odst. 2 Listiny.
IV. ÚS 3244/13
IV. ÚS 1057/14
II. ÚS 3404/13
II. ÚS 428/14
II. ÚS 419/14
IV. ÚS 847/14
IV. ÚS 3578/13
IV. ÚS 4009/13
I. ÚS 1531/14
IV. ÚS 2841/13
Pokud obecné soudy postupovaly v řízení vůči stěžovatelům čistě formalisticky, aniž by řádně a v kontextu všech okolností posoudily otázku kvalifikované držby vedlejších účastníků v dobré víře, a řízení rovněž vykazovalo ústavněprávní deficity jak v oblasti dokazování a hodnocení důkazů, tak i odůvodnění rozhodnutí, lze taková rozhodnutí hodnotit jako nepřezkoumatelná a nepřesvědčivá, tudíž jako výsledek svévolné aplikace podústavního práva, který je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
IV. ÚS 3766/13
II. ÚS 90/14
II. ÚS 454/14
Pl. ÚS 47/13
Pokud byl důkaz v přípravném řízení opatřen a proveden zákonně a procesně použitelně (a ústavně konformně), nemůže být soudem při rozhodování o vině a trestu považován za nepřípustný jen proto, že mezitím došlo ke změně právní úpravy dokazování. Zákonnost úkonů trestního řízení se posuzuje z hlediska znění trestního řádu účinného v době jejich opatření a provádění. V případě neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mají být provedeny ve fázi do zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě, je jejich zákonnost podmíněna jednak nezbytností tento úkon provést a jednak požadavkem na řádnou obhajobu pozdějšího obviněného. To se vztahuje i na domovní prohlídku. Pokud je neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky zřejmá ze spisového materiálu a z okolností případu a je tak možné dovodit věcné důvody pro takový postup, není absence výslovného označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný pochybením, dosahujícím ústavněprávní intenzity. Naopak, v případě, že by jinak formálně bezvadně vyjádřená neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky nebyla v konkrétním případě řádně věcně odůvodněna, znamenal by takový úkon porušení základního práva.
II. ÚS 817/14
I. ÚS 125/14
IV. ÚS 3493/13
IV. ÚS 638/14
II. ÚS 229/13
IV. ÚS 3476/13
II. ÚS 2337/13
K porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) dochází za situace, kdy obecný soud aplikuje § 150 o. s. ř., aniž by poskytl účastníkům řízení odpovídající prostor vyjádřit se k možnému použití daného ustanovení o. s. ř.
III. ÚS 1604/13
Vychází-li obecný soud při právním posuzování věci z domněnek a předpokladů, které nemají oporu v provedeném dokazování, jsou v důsledku tohoto postupu tyto právní závěry v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními a rozhodnutí obecného soudu na nich postavené porušuje právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. ÚS 1252/14
III. ÚS 3789/13
III. ÚS 1500/14
III. ÚS 1488/14
IV. ÚS 100/14
III. ÚS 3497/13
O extrémní vybočení při aplikaci podústavního práva, a tím pádem i o porušení práv stěžovatelky na spravedlivý proces a zprostředkovaně také na ochranu majetku (čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), jde i v případě, kdy základ pro výpočet mimosmluvní odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení byl zjevně nesprávně (omylem) ztotožněn se samotnou její výší.
IV. ÚS 3281/13
IV. ÚS 2219/11
IV. ÚS 789/14
II. ÚS 3540/13
IV. ÚS 2686/13
III. ÚS 732/14
III. ÚS 883/14
I. ÚS 917/14
III. ÚS 1465/14
I. ÚS 1438/14
I. ÚS 618/14
IV. ÚS 1099/14
II. ÚS 940/14