Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

10 As 24/2022

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 5. 5. 2022Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ŠIŠKEOVÁ SylvaECLI:CZ:NSS:2022:10.As.24.2022.45
Další údaje
Předmět řízení: Přestupky

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Usnesení ze dne 5. 5. 2022

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Mgr. Ing. P. O., Ph.D., zastoupeného advokátem Mgr. Karlem Sedláčkem, Dolní 1569, Bystřice pod Hostýnem, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 1191/40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2020, č. j. KUOK 46969/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 9. 12. 2021, č. j. 72 A 25/2020 - 53, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (stěžovatel) byl uznán vinným ze spáchání dvou přestupků. Jako řidič motorového vozidla se na výzvu odmítl podrobit vyšetření, zda byl při řízení vozidla ovlivněn alkoholem, čímž porušil § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) téhož zákona. Zároveň řídil vozidlo s rozsvícenými zadními mlhovými světly, přestože nebyla mlha, sněžení ani hustý déšť. Tím porušil § 32 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Správní orgány stěžovateli uložily za oba přestupky pokutu 25 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dvanáct měsíců. Krajský soud jeho žalobu zamítl.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel blanketní kasační stížnost. V jejím doplnění požádal o přiznání odkladného účinku. Uvedl, že řidičské oprávnění potřebuje k výkonu práce advokátního koncipienta a odborného asistenta na vysoké škole v Brně. Posléze stěžovatel doplnil návrh na přiznání odkladného účinku odkazem na to, že od prosince 2021 poskytuje svému otci osobní péči v domácnosti, doprovod k lékaři a na úřady, pomoc s nakupováním apod. Jeho otec je ve druhém stupni závislosti, nemůže se samostatně pohybovat, a je tak odkázán na vozidlo a řidičské oprávnění stěžovatele. Přestože již uplynul správní trest zákazu činnosti a stěžovatel uhradil pokutu, stále nemá řidičské oprávnění.

[3] Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[4] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] V případě žádosti o odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí, v jehož důsledku ztrácí stěžovatel způsobilost řídit motorová vozidla, je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Tato sankce v sobě zahrnuje kromě funkce represivní též silnou funkci obrannou, a to zejména právě ve vztahu k jiným účastníkům silničního provozu (usnesení NSS ze dne 25. 9. 2008, čj. 2 As 60/2008 - 103, č. 1763/2009 Sb. NSS, nebo ze dne 10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013 - 80).

[6] NSS nevyhodnotil újmu hrozící stěžovateli jako natolik závažnou. NSS připomíná, že rozhodnutí ve věci odkladného účinku je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Aniž by tedy soud předjímal, jak ve věci rozhodne, vzal v úvahu povahu stěžovatelova jednání. Stěžovatel se mj. odmítl podrobit dechové zkoušce ke zjištění ovlivnění alkoholem při jízdě vozidla poté, co jej k tomu strážníci vyzvali, protože z něj cítili alkohol. Jde o společensky nežádoucí a procesně závadné jednání, protože pachatel přestupku neodůvodněným odmítnutím podrobit se vyšetření brání správnímu orgánu v tom, aby spáchání přestupku postavil najisto (ve vztahu k úpravě obsažené v zákonu ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, srov. rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2004, čj. 2 As 35/2004 - 53, č. 406/2004 Sb. NSS). O závažnosti tohoto jednání ostatně svědčí i závažnost sankce, s níž zákon daný přestupek spojuje.

[7] Odkladný účinek je výjimečným institutem a je tak přiznáván v menšině případů. Újmu hrozící stěžovateli nelze poměřovat mechanicky vůči újmě hrozící jiným osobám, resp. veřejnému zájmu na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014 - 56). Aby mohl být odkladný účinek přiznán, nesmí být újma hrozící stěžovateli vůči jeho poměrům bagatelní.

[8] Tvrzení, že stěžovatel potřebuje k výkonu svých dvou zaměstnání řidičské oprávnění, nepostačuje k osvědčení požadované intenzity hrozící újmy. Stěžovatel netvrdil, že by řidičské oprávnění bylo pro výkon zaměstnání nezbytné (řízení motorového vozidla jistě není jediným myslitelným způsobem dopravy mezi dvěma městy), ani blíže nepopsal hrozící újmu. Přesný popis této kvalifikované újmy je přitom pro přiznání odkladného účinku stěžejní a úkolem soudu rozhodujícího o návrhu není jej za navrhovatele domýšlet.

[9] Pokud jde o péči o stěžovatelova otce, NSS vnímá případné nesnáze, které správní rozhodnutí stěžovateli působí. Neshledal však natolik závažnou újmu, která by ospravedlňovala přiznání odkladného účinku. Stěžovatel doložil, že poskytuje svému otci péči a že otec je na této péči do určité míry závislý. Neuvedl však, zda je jedinou osobou, která se o jeho otce stará nebo může postarat (v úvahu mohou přicházet například další rodinní příslušníci). Současně blíže nepopsal, zda konkrétní okolnosti situace skutečně neumožňují, aby stěžovatel péči o otce zajišťoval bez řidičského oprávnění (případně jak tuto péči vykonával od uložení správního trestu zákazu řízení motorových vozidel dosud). Přestože rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku do značné míry závisí na konkrétních tvrzeních navrhovatele, NSS dodává, že v typově podobné situaci dospěl ke shodnému závěru (srov. usnesení ze dne 7. 1. 2021, čj. 1 As 473/2020 - 32).

[10] Pro úplnost NSS podotýká, že krajský soud usnesením ze dne 24. 7. 2020, čj. 72 A 25/2020 - 17, odkladný účinek stěžovatelově žalobě z podobných důvodů také nepřiznal. Jak stěžovatel navíc sám sdělil, správní trest již vykonal.

[11] Celková újma tak s ohledem na stěžovatelovy poměry nepřevažuje nad zájmem ostatních účastníků silničního provozu a veřejným zájmem na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Z těchto důvodů NSS stěžovateli nevyhověl a kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Jak již NSS uvedl, rozhodnutí o odkladném účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[12] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl NSS tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1100402422.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. května 2022

Zdeněk Kühn
předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn. 10 As 24/2022

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Usnesení ze dne 8. 6. 2022

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Mgr. Ing. P. O., Ph.D., Jiřího z Poděbrad 1919/6, Šumperk, zastoupeného advokátem Mgr. Karlem Sedláčkem, Dolní 1569, Bystřice pod Hostýnem, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 1191/40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2020, č. j. KUOK 46969/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 9. 12. 2021, č. j. 72 A 25/2020-53,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Správní orgány uznaly žalobce vinným ze spáchání dvou přestupků. Žalobce se na výzvu strážníka městské policie odmítl podrobit vyšetření, zda byl při řízení vozidla ovlivněn alkoholem, čímž porušil § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) téhož zákona. Druhého přestupku se žalobce dopustil, neboť řídil vozidlo s rozsvícenými zadními mlhovými světly, přestože nebyla mlha, sněžení ani hustý déšť. Tím porušil § 32 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona.

[2] Městský úřad uložil žalobci za oba přestupky pokutu 25 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dvanáct měsíců. Žalovaný změnil rozhodnutí městského úřadu pouze v popisu místa spáchání prvního přestupku.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl.

[4] Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti namítá, že krajský soud neprovedl všechny navržené důkazy a tento postup neodůvodnil. Soud také nesprávně vyhodnotil provedené důkazy; přijaté závěry nemají oporu v nich ani ve správním spise. Stěžovatel nesouhlasí s doplněním výpovědi strážníka úředním záznamem, s hodnocením audionahrávky a s tím souvisejícím nevyžádáním znaleckých posudků. Výpovědi strážníků a policistky podle něj nejsou věrohodné.

[5] Stěžovatel také namítá, že výrok rozhodnutí žalovaného dostatečně konkrétně nevymezuje místo spáchání přestupku. Strážníci podle stěžovatele neučinili výzvu k podrobení se dechové zkoušce a lékařskému vyšetření v souladu se zákonem.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že výzvy policistů byly kvalifikované. Nahrávka, kterou předložil stěžovatel, nezachycuje celý průběh silniční kontroly. Chybí v ní začátek, a to především výzva k prokázání totožnosti řidiče a předložení dokladů. Žalovaný považuje záznam za nevěrohodný. Souhlasí s tím, jak krajský soud hodnotil výpovědi strážníků a policistky.

[7] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).

[8] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[9] Stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti neuvádí. NSS v projednávané věci nenalezl právní otázku, které by svým významem přesahovala vlastní zájmy stěžovatele. V rozsudku krajského soudu NSS nenalezl pochybení; tím spíše neshledal pochybení takové intenzity, které by mohlo vést k přijatelnosti kasační stížnosti.

[10] Podle stěžovatele krajský soud neprovedl všechny navržené důkazy a tento postup neodůvodnil. K tomu NSS uvádí, že krajský soud není povinen provést každý navržený důkaz (rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2008, čj. 9 Azs 15/2008-108). Zároveň je z rozsudku patrné, že krajský soud neprovedl další důkazy, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Zpracování znaleckých posudků si soud nevyžádal, neboť předloženou nahrávku shledal jako pravou.

[11] Stěžovatel dále zpochybňuje doplnění výpovědi strážníka formou úředního záznamu. Platí, že úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek, nelze považovat za důkazní prostředek (rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2016, čj. 5 As 254/2015 - 27, citovaný stěžovatelem). Správní orgány ani soud však úřední záznam jako důkaz nehodnotily. Sloužil pro zjištění okolností tak, aby mohla být policistka předvolána jako svědkyně. Nejednalo se proto o nahrazení svědecké výpovědi úředním záznamem.

[12] K námitce, že místo spáchání přestupku označené ve výroku rozhodnutí žalovaného není dostatečně konkrétní, NSS odkazuje na rozsudky ze dne 17. 6. 2015, čj. 6 As 65/2015 - 43, nebo ze dne 21. 1. 2016, čj. 6 As 126/2015 - 42, a tam citovanou judikaturu. Přesné vymezení skutku není samoúčelné. Hlavním důvodem co nejpřesnějšího vymezení skutku je právní jistota za účelem vyloučení nebezpečí záměny skutku. Na specifikaci skutku ve výroku rozhodnutí o přestupku je třeba klást přísné nároky, nikoli však nároky přemrštěné, které by odhlížely od smyslu a účelu přesné specifikace skutku (rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2013, čj. 9 As 68/2012 - 23).

[13] Také hodnocením věrohodností výpovědi strážníků a policistů se NSS již zabýval. Lze zmínit již citovaný rozsudek čj. 6 As 126/2015 - 42 nebo rozsudky ze dne 27. 9. 2007, čj. 4 As 19/2007 - 114, či ze dne 17. 6. 2011, čj. 7 As 83/2010 - 63. Hodnocení krajského soudu odpovídá požadavkům této judikatury.

[14] Dále stěžovatel namítá, že výzva učiněná policisty nebyla kvalifikovaná a v souladu se zákonem. Formou výzvy podle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona o silničním provozu se správní soudy již také zabývaly. Podle krajského soudu byla výzva v daném případě opakovaná a prokázaná. Stěžovatel navíc její opakování osvědčil doloženou zvukovou nahrávkou ze svého mobilního telefonu. Strážník není povinen zahájit výzvu slovy „jménem zákona“; stěžovatel byl poučen dostatečně. Výzva podle § 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona o silničním provozu by měla být činěna pouze v případech, kdy je důvodné podezření, že alkohol či jinou návykovou látku před řízením motorového vozidla řidič požil (rozsudek NSS ze dne 11. 3. 2010, čj. 5 As 24/2009-65, č. 2063/2010 Sb. NSS, nebo usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 5. 2016, čj. 2 As 146/2015-45, č. 3441/2016 Sb. NSS). Úřední výzva je charakteristická svou neformálností a fakticitou. Bývá vyslovena nebo projevena při výkonu pravomoci úřední osoby a musí k ní dojít v souvislosti s tímto výkonem (rozsudek NSS ze dne 20. 7. 2017, čj. 1 As 114/2017-26). NSS nemá výhrady k posouzení této otázky krajským soudem.

[15] NSS tedy kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.

[16] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a § 120 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, která by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. června 2022

Zdeněk Kühn předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací