Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 Azs 97/2023

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 18. 7. 2023Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: BEJČKOVÁ MichaelaECLI:CZ:NSS:2023:10.Azs.97.2023.60
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Rozsudek ze dne 18. 7. 2023

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: O. K., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., A. L. 7, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 20. 1. 2023, čj. OAM-27419-42/ZM-2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 3. 2023, čj. 65 A 14/2023-42,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce v dubnu roku 2022 požádal ministerstvo o prodloužení platnosti své zaměstnanecké karty. Při vyplňování formuláře uvedl, že je ženatý, údaje o své manželce však nevyplnil. V průběhu řízení o žádosti, v srpnu téhož roku, spáchal žalobce úmyslný trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky (řídil po požití alkoholu), za nějž byl odsouzen (trestním příkazem, proti kterému nepodal odpor) k peněžitému trestu a zákazu řízení motorových vozidel na 18 měsíců. Následně žalobce, zastoupený už advokátem, zaslal ministerstvu vyjádření, ve kterém mj. uvedl údaje o své manželce a navrhl k prokázání pevnosti a povahy svých rodinných vazeb provést svůj účastnický výslech a výslech své manželky.

[2] Ministerstvo navržené důkazy (výslechy) neprovedlo (aniž svůj postup odůvodnilo) a dobu platnosti zaměstnanecké karty žalobci neprodloužilo (§ 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Zásah do žalobcova rodinného života označilo ministerstvo za přiměřený: žalobce má hlášen pobyt na jiné adrese než jeho manželka a v nedávné době se dopustil závažného protiprávního jednání.

[3] Proti rozhodnutí ministerstva se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl. Podle krajského soudu žalobce neuvedl, co by výslechy měly prokázat. Krajský soud apeloval na ministerstvo, aby napříště neprovedení navrhovaných důkazů důsledně zdůvodňovalo; napadené rozhodnutí však pro tuto vadu za nezákonné neoznačil. Krajský soud ve shodě s ministerstvem vyhodnotil žalobcův trestný čin jako velmi závažný a dopady do jeho rodinného života jako nikoliv natolik závažné. Neprodloužení žalobcovy zaměstnanecké karty tedy podle krajského soudu nezasahuje nepřiměřeně do žalobcova práva na respektování rodinného života.

[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Vadí mu, že ministerstvo nevyslechlo jeho samotného ani jeho manželku, ačkoliv to stěžovatel navrhoval. Výslechy by přitom prokázaly pevnost stěžovatelových rodinných vazeb a odstranily pochybnosti vznikající z toho, že manželé mají hlášen pobyt na různých adresách. Neprovedení výslechů nadto ministerstvo ani nezdůvodnilo, jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, což nemůže zhojit ani argumentace krajského soudu. Kromě stěžovatelovy rodinné situace nezhodnotilo rozhodnutí ministerstva náležitě ani povahu a závažnost trestného činu spáchaného stěžovatelem. Stěžovatel uložený trest plně přijal a svého jednání lituje.

[5] Ministerstvo ve vyjádření ke kasační stížnosti především zdůraznilo, že stěžovatel v průběhu správního řízení netvrdil, že s manželkou sdílí společnou domácnost. Proto nebyl důvod případnými výslechy zpochybňovat správnost údajů uvedených v cizineckém informačním systému, kde měl v době rozhodování ministerstva stěžovatel uvedenou jinou adresu než jeho manželka. Závažnost stěžovatelova trestného jednání je přitom značná; při řízení pod silným vlivem alkoholu (stěžovateli bylo naměřeno přes 1,8 promile, pozn. NSS) lze hovořit jen o štěstí, že stěžovatel nikomu nezpůsobil škodu. Konečně ministerstvo uvedlo, že jeho rozhodnutí nezakazuje stěžovateli pobyt na území ČR.

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] Ministerstvo platnost zaměstnanecké karty neprodlouží mj. tehdy, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké karty (§ 44a odst. 11 zákona o pobytu cizinců). Důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty je i to, že cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu [§ 46e odst. 1 a § 37 odst. 1 písm. a) téhož zákona].

[8] Při rušení (neprodloužení) povolení k dlouhodobému pobytu (mj. ve formě zaměstnanecké karty) zákon výslovně nepočítá s posuzováním přiměřenosti dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života v případech, kdy cizinec spáchal úmyslný trestný čin (§ 37 odst. 1 zákona o pobytu cizinců). NSS ovšem už dříve zdůraznil, že nutnost takového posuzování plyne přímo z čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jestliže cizinec konkrétně namítá dopad negativního rozhodnutí do svého soukromého a rodinného života (stěžovatelem citovaný rozsudek ze dne 5. 2. 2021, čj. 5 Azs 203/2020-36, bod 31). V tomtéž rozsudku (v bodě 42) NSS uvedl (s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva), že správní orgány (i soud) musejí v takových případech vzít v úvahu kromě existence odsouzení i další trestněprávně významné okolnosti (například uložený trest, rozsah způsobené škody, tendenci k opakování trestné činnosti či chování cizince v době po odsouzení). Dále je třeba hodnotit, zda je přiměřené neprodloužit povolení k dlouhodobému pobytu s ohledem na skutečnosti, jako je délka pobytu cizince na území, věk, zdravotní stav, rodinné a ekonomické poměry, společenská a kulturní integrace v hostitelském státě či intenzita vazeb na zemi původu. Teprve pak lze určit stupeň závažnosti protiprávního jednání a poměřit zásah do základních práv s významem chráněného veřejného zájmu.

[9] Nelze přehlédnout, že tyto závěry NSS učinil při rozhodování ve věci cizinky, která v ČR žila dlouhodobě (od roku 2006), měla zde zletilé dcery (s jednou z nichž sdílela domácnost) a několik nezletilých vnoučat. NSS tehdy zavázal správní orgán, aby při novém rozhodování vzal v úvahu všechny podstatné okolnosti. Správní orgán to učinil, žádosti opět nevyhověl a cizinka nebyla úspěšná ani v řízení před soudy: ve správním řízení totiž netvrdila a neprokázala dostatečně konkrétní skutečnosti, jež by dokládaly nepřiměřenost tvrzeného zásahu do jejího soukromého a rodinného života (rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2021, čj. 10 Azs 398/2021-47, bod 13).

[10] Je na žadateli o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu (zaměstnanecké karty), aby správnímu orgánu sdělil veškeré skutečnosti týkající se jeho soukromého a rodinného života: právě na žadateli totiž leží břemeno tvrzení (a primárně i břemeno důkazní). Od správního orgánu lze žádat zvýšenou aktivitu při zjišťování skutkových okolností jen tehdy, jde-li (také) o zájem nezletilého dítěte (rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2022, čj. 5 Azs 230/2020-43, bod 22).

[11] V nyní projednávané věci je nesporné, že stěžovatel spáchal úmyslný trestný čin, a byl tedy naplněn předpoklad pro neprodloužení jeho zaměstnanecké karty. Stěžovatel ovšem tvrdí, že ministerstvo a následně krajský soud nesprávně posoudily přiměřenost zásahu do jeho rodinného života, protože si jednak nedostatečně zjistily skutkový stav (neprovedly jím navržené výslechy), jednak nevzaly v úvahu okolnosti stěžovatelovy trestné činnosti a jeho následné chování (bezvýhradné přijetí trestu). Řádně tedy nevymezily hodnoty, které proti sobě stojí, a tak je nemohly ani správně poměřit

[12] Stěžovatelovy rodinné vazby byly podle NSS zjištěny dostatečně. Jak správně uvedl krajský soud, pouhá existence manželství, k níž nepřistoupí další tvrzení, nevyžaduje podrobnější dokazování. Stěžovatel přitom ve správním řízení nic jiného netvrdil (zprvu ani neuvedl údaje o své manželce); to, že s manželkou sdílí domácnost, sdělil až v žalobě (a byť už tehdy věděl, že odlišná adresa jeho manželky může zpochybňovat pevnost jeho rodinných vazeb, ani v žalobě, ani v kasační stížnosti to nijak věrohodně nevysvětlil). V době rozhodování ministerstva tedy bylo tvrzeno a najisto postaveno jen to, že je stěžovatel ženatý a jeho manželka žije v ČR. Z cizineckého informačního systému pak bylo zřejmé, že je stěžovatel hlášen na jiné adrese než jeho manželka. Žádné další skutečnosti, které by mohly ukazovat na hrozící vysokou intenzitu zásahu do rodinného života, stěžovatel netvrdil: neuvedl, proč je pro manželku nezbytná jeho přítomnost v ČR. Ministerstvo ani krajský soud tedy nijak nepochybily, pokud za těchto okolností považovaly zásah do stěžovatelova rodinného života za méně závažný.

[13] NSS souhlasí s krajským soudem také v tom, že ministerstvo neopomnělo posoudit (i když stručně) povahu a závažnost stěžovatelovy trestné činnosti a jeho následné chování. Podrobnější zhodnocení však nebylo nutné, neboť hrozící zásah do stěžovatelova rodinného života nebyl nijak intenzivní. Ministerstvo rozhodovalo v krátkém odstupu po stěžovatelově pravomocném odsouzení, a byť stěžovatel trest plně přijal (možná i z důvodu probíhajícího řízení o prodloužení jeho zaměstnanecké karty), jeho jednání nelze jen proto označit za omluvitelné. NSS má ve shodě s ministerstvem i krajským soudem za to, že závažnost ohrožení veřejného zájmu (zde konkrétně zájmu na veřejné bezpečnosti) zde jednoznačně převažuje nad závažností zásahu do stěžovatelova rodinného života.

[14] Pro úplnost NSS uvádí (i když to stěžovatel v kasační stížnosti nenamítá), že nepřehlédl probíhající válečný konflikt na území stěžovatelova domovského státu. Neprodloužení stěžovatelovy zaměstnanecké karty (nadto bez uložení lhůty k vycestování) ovšem neznamená, že je stěžovatel nucen opustit území ČR. Pokud stěžovatel považuje vycestování do země původu za nemožné, může využít právních prostředků k získání jiného oprávnění k pobytu (rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2023, čj. 4 Azs 133/2023-38, bod 32).

[15] Stěžovatel se svými námitkami tedy neuspěl, a NSS proto kasační stížnost zamítl. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch (§ 60 odst. 1 s. ř. s.); žalovanému ministerstvu nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. července 2023

Michaela Bejčková
předsedkyně senátu

Usnesení ze dne 18. 5. 2023

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Michala Bobka v právní věci žalobce: O. K., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Matznerem, Ph.D., LL.M., A. L. 7, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 20. 1. 2023, čj. OAM-27419-42/ZM-2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 22. 3. 2023, čj. 65 A 14/2023-42, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, a proto ministerstvo nevyhovělo jeho žádosti a neprodloužilo mu dobu platnosti zaměstnanecké karty (§ 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Obává se, že v důsledku rozhodnutí ministerstva bude muset opustit území ČR a vrátit se na Ukrajinu, kde probíhá válečný konflikt. Nadto má stěžovatel v ČR manželku a obydlí sdílí též se svou matkou; obě jsou na něm závislé, a ukončení pobytu by tak nepřiměřeně zasáhlo do jeho soukromého a rodinného života. Stěžovatel lituje toho, že řídil pod vlivem alkoholu, a zdůrazňuje, že byl odsouzen trestním příkazem, proti kterému právě z důvodu uznání své viny nepodal odpor; peněžitý trest i náklady řízení v plném rozsahu uhradil, zákaz řízení motorových vozidel respektuje. Na Ukrajině i v ČR měl dosud čistý trestní rejstřík. Odložení účinků napadeného rozhodnutí tak není v rozporu s veřejným zájmem.

[3] Ministerstvo s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatel podle něj argumentuje jen obecně; k řešení pobytové situace ukrajinských občanů pak slouží jiné instituty než odkladný účinek v řízení před správním soudem.

[4] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
- zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
- zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. Není vyloučeno, aby stěžovateli vzniklanepoměrně větší újma již v návaznosti na právní moc rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, a nikoli až v souvislosti se správním vyhoštěním a jeho případným nuceným výkonem (usnesení NSS ze dne 11. 4. 2023, čj. 8 Azs 50/2023-34). NSS ovšem nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (usnesení NSS ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017-19, nebo ze dne 31. 10. 2019, čj. 6 Azs 200/2019-18).

[6] Má-li být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí tedy stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na účinky rozhodnutí utrpěl. Taková újma může mít povahu především zásahu do rodinného života (nutnost dlouhodobého odloučení od blízkých příbuzných, zejména nezletilých dětí) či etablovaného soukromého života (plně integrovaný cizinec žijící legálně na území ČR v řádu desítek let, který již v zemi původu postrádá jakékoliv zázemí); může spočívat také v zásadních zdravotních nebo výjimečných ekonomických důvodech.

[7] Samotná skutečnost, že je stěžovatel státním příslušníkem Ukrajiny, kde nyní probíhá totální ozbrojený konflikt, ještě o hrozbě vzniku nepoměrně větší újmy nesvědčí; v tomto ohledu se totiž nabízí především možnost žádat o udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a možnost žádat o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 zákona o pobytu cizinců (rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2022, čj. 3 Azs 235/2022-27, body 38 a 39).

[8] Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy. To, že mu nebyla prodloužena platnost zaměstnanecké karty, jej sice zbavilo pobytového oprávnění, ovšem stěžovatel nezůstává bez ochrany (a není nucen vycestovat), protože i samotný zákon o pobytu cizinců mu dává možnost získat pobytové oprávnění jiné. Proto se NSS blíže nezabýval ani stěžovatelovými tvrzenými rodinnými poměry.

[9] Protože nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. května 2023

Michaela Bejčková
předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 Azs 97/2023

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací