Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

6 Azs 236/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti v azylové věci

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 12. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: VÝBORNÝ ŠtěpánECLI:CZ:NSS:2026:6.Azs.236.2026.21
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Shrnutí · generováno AI

Soud rozhodoval, zda má kasační stížnost proti zamítnutí žaloby v azylové věci dočasně zabránit následkům správního rozhodnutí. Odkladný účinek přiznal, protože tvrzené ohrožení po návratu bylo konkrétní a bezprostředně nezjevně nesmyslné, zatímco tím nebyla dotčena práva jiných osob ani veřejný zájem. Tím se však neobnovilo postavení žadatele o mezinárodní ochranu.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Kasační stížnost ve věci mezinárodní ochrany nemá podle § 33m odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb. odkladný účinek ze zákona, soud jej však může na návrh přiznat při přiměřeném užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Jsou-li obavy z návratu dostatečně individualizované a nejsou na první pohled nesmyslné, soud v této procesní fázi nehodnotí do hloubky jejich věrohodnost, aby nepředjímal věc samou. Přiznáním odkladného účinku se neobnovuje postavení žadatele o mezinárodní ochranu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (1)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • V době řízení o kasační stížnosti již stěžovatel nemá postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany a toto postavení se mu přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti neobnoví [srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2020, č. j. 5 Azs 110/2020-9, body 8 až 10; stejně tomu je i podle zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026].
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Veroniky Juřičkové a soudců Štěpána Výborného a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem [adresa] Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2026, č. j. OAM-296/ZA-ZA11-HA10-2026, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2026, č. j. 33 Az 6/2026 - 42, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 9. 6. 2026, č. j. OAM-296/ZA-ZA11-HA10-2026, žalovaný podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026, zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, neboť shledal, že se jedná o opakovanou žádost, která je nepřípustná [§ 10a odst. 1 písm. e) téhož zákona]. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podává proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku.

[2] V návrhu uvádí, že v případě návratu do vlasti by mohl být ohrožen na životě a zdraví. Z důvodu sporu o půdu byl zabit jeho otec, přičemž jeho rodina je v konfliktu s politikem vládnoucí strany. Proto se stěžovatel nemůže v Indii domoci účinné ochrany. Újma, která mu hrozí, je nepoměrně větší než veřejný zájem na jeho návratu do země původu či na respektování vydaného správního rozhodnutí. Nucené vycestování z České republiky nadto představuje citelný zásah do jeho soukromého života. Stěžovatel obsáhle cituje z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, a uvádí, že přiznání odkladného účinku představuje jediný prostředek, jímž lze zamezit vzniku nenapravitelné újmy.

[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Uvádí, že současnou situaci nelze považovat za ekvivalent vyhoštění z území České republiky. Stěžovatelova tvrzení o hrozícím nebezpečí v zemi původu jsou nevěrohodná, což ostatně představuje hlavní důvod, pro nějž mu žalovaný neudělil mezinárodní ochranu. Správnost těchto úvah potvrdil v napadeném rozsudku i městský soud.

[4] Nejvyšší správní soud posoudil podaný návrh a dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny.

[5] V prvé řadě soud připomíná, že dne 12. 6. 2026 nabyl účinnosti zákon č. 314/2025 Sb., kterým byl novelizován zákon o azylu. Stěžovatel podal kasační stížnost dne 17. 10. 2026, tzn. až po účinnosti této novely. S ohledem na absenci přechodných ustanovení se na řízení o stěžovatelově kasační stížnosti vztahuje právní úprava účinná v době zahájení řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2026, č. j. 8 Azs 92/2026 - 28, body 7 až 9).

[6] Podle § 33m odst. 1 zákona o azylu, ve znění účinném od 12. 6. 2026, má podání kasační stížnosti odkladný účinek jen tehdy, jde-li o rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, nebo neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany.

[7] Podle čl. 68 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. května 2024, o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU (procedurální nařízení), žadatel, který podává další opravný prostředek proti prvnímu nebo následnému rozhodnutí o opravném prostředku, nemá právo setrvat na území daného členského státu, aniž je dotčena možnost soudu umožnit mu na území setrvat, a to na jeho návrh, nebo z moci úřední v případech, kdy se uplatní zásada nenavracení.

[8] Z uvedeného je zřejmé, že kasační stížnost v projednávaném případě nemá odkladný účinek ze zákona. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Z citovaných ustanovení vyplývá, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněno kumulativním splněním následujících podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).

[9] Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50). Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizována a podepřena konkrétními důkazy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).

[10] V nyní projednávané věci se důvody, pro něž stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku, překrývají s důvody, pro něž žádal o udělení mezinárodní ochrany. Stěžovatel poukazoval na obavy o své zdraví a život v případě návratu do Indie. Uvedl, že v důsledku sporů o půdu byl zavražděn jeho otec a on sám čelí výhrůžkám. Do sporu má být zainteresován politik vládnoucí strany, v důsledku čehož se stěžovatel nemůže účinně domoci ochrany tamějších státních orgánů. Z rozsudku městského soudu vyplývá, že stěžovatel dokládal na podporu svých tvrzení několik důkazů – výhrůžné zprávy, které měl obdržet prostřednictvím e-mailu či aplikace WhatsApp, včetně jednoho videa, a notářské zápisy.

[11] Nejvyšší správní soud dospěl za dané situace k závěru, že ze strany stěžovatele se jedná o myslitelná a dostatečně individualizovaná tvrzení. Poukazuje-li žalovaný na skutečnost, že azylový příběh stěžovatele není věrohodný (především s ohledem na rozpory v jeho výpovědích), hodnověrností stěžovatelových tvrzení a opodstatněností jeho obav z návratu do Indie se soud v této procesní fázi nemůže do hloubky zabývat, neboť by tím předjímal rozhodnutí ve věci samé. Pro účely rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je podstatné, že stěžovatelovy obavy jsou dostatečně individualizované a nejsou na první pohled nesmyslné.

[12] Překážku pro přiznání odkladného účinku nepředstavuje ani skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení ve věci mezinárodní ochrany, nikoli v řízení o správním vyhoštění. Stěžovatel by měl i v návaznosti na rozhodnutí žalovaného opustit území České republiky a vycestovat zpět do země původu, neboť přestal být žadatelem o mezinárodní ochranu, s čímž se pojí důsledek v podobě ztráty oprávnění k pobytu na území. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je splněna.

[13] Za splněné soud považuje i zbylé dvě podmínky. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak nezasahuje do práv třetích osob. Újma hrozící stěžovateli je tak nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem a rovněž žalovaný nic takového netvrdí.

[14] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. V době řízení o kasační stížnosti již stěžovatel nemá postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany a toto postavení se mu přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti neobnoví [srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2020, č. j. 5 Azs 110/2020-9, body 8 až 10; stejně tomu je i podle zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026]. Žalovaný je však povinen stěžovateli na žádost vydat potvrzení o jeho strpění na území (§ 78b odst. 1 a 2 zákona o azylu).

[15] Pro úplnost soud dodává, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

Mgr. Ing. Veronika Juřičková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací