Přechodné ustanovení čl. II. bodu 1 věty první zákona č. 218/2011 Sb. je třeba interpretovat tím způsobem, že v řízeních zahájených před účinností tohoto zákona, která byla zastavena pro zpětvzetí návrhu, učiněném po nabytí účinnosti toho zákona, se rovněž vrátí (nikoliv jen vybírá) soudní poplatek podle dosavadních právních předpisů. Jiným postupem poruší obecné soudy základní právo stěžovatele na ochranu majetku zakotvené v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení5. 9. 2013

IV. ÚS 2637/13

Usnesení5. 9. 2013

II. ÚS 2534/13

II. ÚS 775/13

II. ÚS 2690/13

II. ÚS 2612/13

II. ÚS 2572/13

IV. ÚS 1853/13

IV. ÚS 2068/13

I. ÚS 1867/13

I. ÚS 1515/13

I. ÚS 2439/13

IV. ÚS 2611/13

II. ÚS 79/13

I. ÚS 1068/12

IV. ÚS 2046/13

IV. ÚS 686/12

I. ÚS 2494/13

I. ÚS 3839/12

IV. ÚS 1766/12

III. ÚS 971/13

IV. ÚS 2085/13

IV. ÚS 2066/13

II. ÚS 2586/13

IV. ÚS 1977/13

IV. ÚS 2057/13

I. ÚS 2476/13

Pl. ÚS 42/13

II. ÚS 2864/12

Pokud obecný soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení nerespektuje a zcela opomine aplikovat kogentní ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., bude jeho rozhodnutí svévolným, čímž poruší základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zasáhne rovněž do jeho základního práva vlastnit majetek garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2018/13

IV. ÚS 2098/13

I. ÚS 2446/13

I. ÚS 1799/13

Pokud obecné soudy požadují k zápisu do obchodního rejstříku dvojí vyhotovení listiny, aniž by takovou povinnost bylo možno dovodit z výkladu relevantních ustanovení obchodního zákoníku, a účastníka řízení sankcionují za nesplnění povinnosti, jedná se o extenzivní interpretaci právních předpisů a výraz svévole v rozporu s čl. 4 odst. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení3. 9. 2013

IV. ÚS 2045/13

← PředchozíStrana 1018 z 1986Další →