Obecné soudy nepostupují v souladu s pravidly spravedlivého procesu, když nezohlední námitky stěžovatelky, které v řízení před obecnými soudy uplatňuje. Pokud je stěžovatelka navíc v důsledku takového postupu nucena nést náklady exekuce, které jí vznikly na základě nezákonných rozhodnutí, zasáhnou navíc obecné soudy do práva na ochranu vlastnictví (čl. 11 Listiny ve spojení s čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě).

Usnesení16. 9. 2009

II. ÚS 1671/09

Usnesení16. 9. 2009

II. ÚS 1658/09

III. ÚS 433/09

Pl. ÚS 24/09

III. ÚS 2098/09

III. ÚS 831/09

III. ÚS 1752/09

II. ÚS 1980/09

I. ÚS 2144/09

Pl. ÚS 18/07

Svoboda pohybu garantovaná čl. 14 Listiny základních práv a svobod je, jakožto základní právo jednotlivce, omezitelná pouze za splnění podmínky nevyhnutelnosti. Rozhodování o omezení svobody pohybu, a tedy i splnění podmínky nevyhnutelnosti, nesmí být vyňato z efektivní soudní kontroly. Ustanovení § 23 písm. c) zákona č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění účinném od 1. 1. 2005, neumožňuje obecným soudům přezkum podmínky nezbytnosti a nevyhnutelnosti zásahu do svobody pohybu, a proto porušuje právo na účinnou soudní ochranu dle čl. 36 odst. 2 a svobodu pohybu dle čl. 14 odst. 1 Listiny a čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Usnesení14. 9. 2009

I. ÚS 2346/09

Nález11. 9. 2009

IV. ÚS 27/09

Výklad podústavního práva musí být prováděn s ohledem na ústavně garantovaná práva. Úprava nekalé soutěže je navázána na právo na svobodné podnikání dle čl. 26 Listiny. Výklad, který tuto vazbu nezohledňuje a vede např. k nedostatečné ochraně práva na podnikání v prostředí nezatíženém korupcí a klientelismem, vede ze strany obecných soudů k porušení práva na svobodné podnikání a práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Nález11. 9. 2009

IV. ÚS 738/09

Ke změně právního názoru soudu oproti dosavadní judikatuře se musí přistupovat zdrženlivě a takovéto rozhodnutí musí být vždy důkladně odůvodněno. Stanoví-li zákon pro takovou změnu zvláštní pravidla, má jejich nedodržení za následek zásah do práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny a porušení povinnosti podle čl. 2 odst. 3 Ústavy uplatňovat státní moc jen způsobem, který stanoví zákon.

III. ÚS 2114/09

III. ÚS 2025/09

III. ÚS 431/09

III. ÚS 1984/09

III. ÚS 3113/08

Pl. ÚS 27/09

Pojem „zákon“ obsažený v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, podle kterého Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, se vztahuje i na ústavní zákony, a to v rozsahu jejich přezkumu z hlediska imperativu nepřípustnosti změny podstatných náležitostí demokratického právního státu zakotveného v čl. 9 odst. 2 Ústavy. Princip obecnosti zákona představuje komponent podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy. Ustanovení čl. 9 odst. 1 Ústavy zmocňuje Parlament ke změně nebo doplnění Ústavy ústavním zákonem. Součástí tohoto zmocnění není přijetí takového ústavního zákona, který by byl zákonem pouze formou, zatímco obsahově by se jednalo o individuální právní akt.

III. ÚS 2420/08

III. ÚS 860/09

III. ÚS 1765/09

III. ÚS 1974/09

I. ÚS 2222/09

II. ÚS 1326/08

Obecné soudy nesmí nárok pronajímatelů (vlastníků bytů) na náhradu škody vůči státu zamítat apriorně, nýbrž musejí za respektování závěrů vyslovených Ústavním soudem ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 posoudit jednotlivé individuálně uplatněné nároky z hlediska práva na náhradu podle čl. 11 odst. 4 Listiny. Obecné soudy jsou v tomto směru povinny vytvořit ve smyslu § 118a občanského soudního řádu dostatečný procesní prostor, aby se obě strany řízení mohly k novému právnímu posouzení vyjádřit a případně uplatnit nové důkazy nebo námitky. Nedodržení tohoto postupu představuje porušení základního práva žalobce na ochranu majetku a na soudní ochranu ve smyslu čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

I. ÚS 2304/09

I. ÚS 1886/09

IV. ÚS 1192/09

II. ÚS 1945/07

II. ÚS 2314/09

I. ÚS 1227/09

Rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení má potenciál zasáhnout do sféry práva stěžovatele na efektivní soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, popř. i do práva vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, v těch případech, kde postup soudu vybočuje z pravidel upravujících toto řízení v důsledku závažného pochybení soudu. O takový zásah se jedná i v případě nesprávné aplikace ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, namísto ustanovení § 146 odst. 2 téhož zákona, pokud soud v konkrétním případě nezohlednil, kdo zavinil zastavení řízení, ač je to ze spisu zjevné.

Pl. ÚS 65/06

II. ÚS 736/09

I. ÚS 1896/09

I. ÚS 1956/09

I. ÚS 399/09

I. ÚS 330/09