Ustanovení § 56a odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je třeba vykládat tak, že obnova řízení coby mimořádný opravný prostředek je přípustná, i když bylo správní rozhodnutí přezkoumáno soudem, pokud je odůvodněna novými skutečnostmi nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny v předchozím řízení, a správní soud je nepřezkoumával. Pokud správní orgány a správní soudy nepoužívají tento výklad a návrh na obnovu řízení zamítnou, porušují právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení15. 7. 2009

III. ÚS 1175/09

Usnesení15. 7. 2009

IV. ÚS 1711/08

Nález15. 7. 2009

III. ÚS 554/09

Pokud soud ustanoví účastníku řízení jako opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř. vyšší soudní úřednici a nepokusí se ustanovit opatrovníkem osobu účastníkovi blízkou, která by účinně hájila jeho zájmy, porušuje právo účastníka na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1328/08

IV. ÚS 1490/09

III. ÚS 2224/08

III. ÚS 446/09

I. ÚS 1381/09

III. ÚS 1691/08

III. ÚS 1568/09

III. ÚS 1331/09

III. ÚS 1147/09

III. ÚS 1694/09

III. ÚS 1609/09

III. ÚS 1575/08

III. ÚS 1721/09

I. ÚS 566/05

V situaci, kdy zákonodárce nepřijal v rozporu s ústavním pořádkem právní úpravu umožňující jednostranné zvyšování nájemného, jsou obecné soudy povinny posoudit, zda v dané konkrétní věci došlo v důsledku stanoveného regulovaného nájemného k nucenému omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, jakož i zda byly splněny podmínky pro vznik práva na náhradu za takové omezení. Obecné soudy nesmí apriorně zamítat žaloby pronajímatelů na náhradu vůči státu, jež měla vzniknout v důsledku dlouhodobé protiústavní nečinnosti Parlamentu spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu vymezujícího případy, ve kterých je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné, úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a změnit další podmínky nájemní smlouvy (viz nález ze dne 28. února 2006 sp. zn. Pl. ÚS 20/05), nýbrž musejí uplatněný nárok posoudit z hlediska jejich práva na náhradu za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny. V tomto smyslu jsou povinny poskytnout účastníkům řízení procesní prostor, aby se mohli vyjádřit k uvedené změně právního posouzení. Nedodržení tohoto postupu představuje porušení základního práva žalobce na ochranu majetku a na soudní ochranu ve smyslu čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. ÚS 1683/09

I. ÚS 1283/09

IV. ÚS 1306/09

I. ÚS 1462/09

I. ÚS 821/09

I. ÚS 2510/08

III. ÚS 1538/09

I. ÚS 1606/09

III. ÚS 1102/09

IV. ÚS 508/09

I. ÚS 1620/09

IV. ÚS 588/09

III. ÚS 1492/09

III. ÚS 1689/09

IV. ÚS 686/09

I. ÚS 1364/09

II. ÚS 1247/09

IV. ÚS 1100/09

III. ÚS 744/09

I. ÚS 483/09

Ačkoliv z ustanovení § 210 odst. 1 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, výslovně nevyplývá povinnost doručovat účastníku řízení odvolání protistrany proti usnesením, kterými nebylo rozhodnuto ve věci samé, ústavně souladný výklad tohoto ustanovení s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby soud zvážil vhodnost a účelnost doručení s ohledem na konkrétní okolnosti případu či specifika projednávané věci. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele J. D. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 14. 7. 2009 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008 č. j. 11 Co 497/2008-33 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny.

Usnesení14. 7. 2009

III. ÚS 963/09

Usnesení14. 7. 2009

I. ÚS 1211/07

← PředchozíStrana 1341 z 1988Další →