Ústavní soud

IV. ÚS 803/08

III. ÚS 2164/07

III. ÚS 2125/07

III. ÚS 610/08

III. ÚS 2853/07

Přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu představuje výjimku ze základní zásady obecné místní příslušnosti soudu, který má věc projednat. Obecné soudy jsou povinny posoudit, zda v posuzované věci existují natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny. Neutěšený stav v rychlosti vyřizování věcí před obecným soudem nemůže jít k tíži právnických nebo fyzických osob, které od soudů důvodně očekávají ochranu svých práv v přiměřené době.

II. ÚS 3315/07

II. ÚS 2168/07

Obecné soudy (především druhého a třetího stupně), které se řádně nevypořádají s námitkami obžalovaného, porušují svou povinnost poskytovat ochranu právům stanovenou čl. 4 a čl. 90 Ústavy České republiky a tím i základní právo na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, právo na rovnost účastníků řízení garantované čl. 37 odst. 3 Listiny a právo na obhajobu garantované čl. 40 odst. 3 Listiny. Případná pochybení ve fázi přípravy důkazu pachovou zkouškou (např. v případě, že ve spise chybí protokol o odebrání pachové stopy, v řízení je srovnávána pouze jedna odebraná pachová stopa se stopami zajištěnými, přičemž obžalovaný tvrdí, že mu byla pachová stopa odebrána vícekrát), nemohou být bez vlivu na procesní použitelnost takového důkazu. Takový postup by mohl porušit právo obžalovaného na obhajobu garantované čl. 40 odst. 3 Listiny.

II. ÚS 1552/07

I. ÚS 970/08

III. ÚS 1817/07

Neaplikování kogentního § 14 odst. 3 vyhlášky 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, ze strany soudu při určení náhrady nákladů odvolacího řízení v případě, že odvolání bylo podáno pouze proti rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, představuje porušení práva účastníka řízení na trvání procesu až do jeho ukončení zákonem předpokládaným způsobem podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 879/07

III. ÚS 415/08

IV. ÚS 1586/07

II. ÚS 3106/07

III. ÚS 541/08

III. ÚS 1368/07

II. ÚS 577/08

III. ÚS 1870/07

III. ÚS 289/08

III. ÚS 2614/07

II. ÚS 1006/08

III. ÚS 711/08

Pl. ÚS 5/07

Ústavní soud nepřezkoumává v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, zda parcely označené v obecně závazné vyhlášce za účelem vymezení veřejného prostranství lze podřadit pod pojem veřejného prostranství podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Takovýto přezkum spočívající v posouzení jedinečných skutkových okolností přísluší orgánům veřejné moci v rámci důkazního řízení v postupu, jehož završením je vydání individuálního právního aktu, jímž se autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů práv.

II. ÚS 1333/07

III. ÚS 1312/07

III. ÚS 1060/07

III. ÚS 2794/07

III. ÚS 301/08

II. ÚS 629/08

IV. ÚS 1037/08

IV. ÚS 826/08

III. ÚS 3186/07

IV. ÚS 1027/08

IV. ÚS 3290/07

IV. ÚS 675/06

IV. ÚS 2072/07

IV. ÚS 462/08

IV. ÚS 159/07

I. ÚS 1001/07

III. ÚS 666/08

I. ÚS 372/08

IV. ÚS 672/08

I. ÚS 608/06

Pokud je názor odvolacího soudu na věrohodnost svědka odlišný od názoru soudu I. stupně, je povinen jej sám vyslechnout, aby měla obhajoba možnost reagovat na tvrzení svědka. V případě že tak neučiní, porušuje právo na obhajobu garantované čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Odvolací soud je v souladu s § 263 odst. 7 tr. ř. vázán hodnocením důkazů provedeným soudem I. stupně a není oprávněn nařizovat změnu v hodnocení důkazů instanční cestou.

IV. ÚS 238/08

III. ÚS 205/08

IV. ÚS 917/08

III. ÚS 191/08

II. ÚS 704/08

III. ÚS 401/08

III. ÚS 861/08