Ústavní soud

IV. ÚS 285/08

IV. ÚS 467/08

I. ÚS 1053/08

III. ÚS 944/08

I. ÚS 404/05

III. ÚS 389/07

III. ÚS 544/08

IV. ÚS 957/08

III. ÚS 1758/07

III. ÚS 2374/07

III. ÚS 2852/07

III. ÚS 2838/07

III. ÚS 23/08

III. ÚS 1508/07

II. ÚS 2459/07

Pl. ÚS 23/07

III. ÚS 599/08

III. ÚS 3033/07

II. ÚS 451/08

III. ÚS 928/06

II. ÚS 867/08

III. ÚS 1716/07

II. ÚS 667/08

II. ÚS 3288/07

Právo na přiznání přiměřené a právním předpisem stanovené náhrady nákladů soudního řízení, které úspěšné straně v řízení vzniknou, je součástí práva na spravedlivý proces. Jednou z podmínek spravedlivého procesu je zásada právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Pokud vyhláška o paušální náhradě odměn za zastupování rozlišuje situaci, kdy je předmětem řízení penězi ocenitelné plnění a kdy nikoli, je třeba v závislosti na tomto kritériu stanovit výši náhrady nákladů řízení. Pokud tak soud neučiní, jedná se o porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2054/07

III. ÚS 2489/07

II. ÚS 965/08

II. ÚS 3061/07

III. ÚS 2881/07

III. ÚS 2473/07

III. ÚS 3231/07

III. ÚS 1436/07

II. ÚS 2224/07

K otázce postupu obecných soudů v případě zvýšení nájemného, ať již prostřednictvím žaloby na určení výše nájemného či vydání bezdůvodného obohacení, se Ústavní soud jednoznačně vyslovil ve svých nálezech, a to tak že není přípustné přenášet sociální zátěž jedné skupiny lidí (nájemci) na skupinu druhou (pronajímatelé). Za situace nečinnosti zákonodárce je nutné nahradit chybějící instrumenty právní ochrany pronajímatelů postupem s využitím principů ústavněprávní regulace. Tento postup spočívá v tom, že obecné soudy poskytnou proporcionální ochranu subjektivním právům a právem chráněným zájmům pronajímatelů tím, že nebudou zamítat jejich žaloby požadující určení zvýšeného nájemného s odkazem na nedostatek zákonné úpravy. Pokud se soudy odmítly zabývat žalobou požadující zvýšení nájemného, dopustily se ve vztahu ke stěžovatelům ve světle výše naznačených úvah odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), čímž zároveň porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatelů R. Ť. a L. Ť. zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 24. dubna 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2007 č. j. 26 Cdo 1069/2006-119, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. září 2004 č. j. 19 Co 1750/2004-83 a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. května 2004 č. j. 9 C 206/2003-51.

II. ÚS 2976/07

III. ÚS 1687/07

III. ÚS 2724/07

III. ÚS 2558/07

III. ÚS 164/08

I. ÚS 736/08

II. ÚS 234/08

Pokud obecné soudy dojdou k závěru, že lhůtu pro rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě stanovenou v § 71 odst. 4 a 6 tr. ř. lze počítat až od doručení písemného překladu rozhodnutí s odkazem na § 28 odst. 3 tr. ř., vybočují ze standardů výkladu a porušují tak právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v důsledku tohoto též právo na osobní svobodu zaručené čl. 8 odst. 2 a 5 Listiny. Právo obviněného na tlumočníka je jedním ze základních práv zaručených Listinou (čl. 37 odst. 4), proto nelze vykládat § 28 tr. ř. v neprospěch obviněného a tímto výkladem nepřípustně prodlužovat vazební lhůty stanovené v § 71 tr. ř.

II. ÚS 455/05

Pokud je za provedení podstatného důkazu v odvolacím řízení podle ve smyslu § 259 odst. 3 písm. b) a 263 odst. 7 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), považováno přečtení podstatného obsahu sběrného spisu v jiné trestní věci, přičemž tento důkaz byl již proveden před nalézacím soudem, jedná se o porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Odchýlí-li se odvolací soud od hodnocení důkazů soudem prvního stupně, a tyto důkazy hodnotí jinak, aniž by je sám opakoval nebo doplnil, jedná se o tzv. překvapivé rozhodnutí, jež musí být považováno za projev libovůle a je rovněž v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 3035/07

Pokud plná moc ustanoveného advokáta zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena, potom nelze dovozovat, že se vztahuje na celé řízení včetně dovolacího. Vyšel-li dovolací soud z toho, že právní zastoupení trvá, a dovolání odmítl pro opožděnost namísto toho, aby stěžovatele vyzval k ustanovení zástupce pro řízení, došlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 419/08

Pl. ÚS 2/08

Ústavně zaručená sociální práva nemají bezpodmínečnou povahu a lze se jich ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákona. Konkrétní podmínky realizace sociálních práv stanoví zákon. Zákonné provedení ale nesmí ústavně zaručená sociální práva popřít či anulovat. Odepření nároku zaměstnancům na nemocenské dávky za prvé tři dny onemocnění nebo karantény podle § 15 odst. 1 a 3 a § 16 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, bylo v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny.

IV. ÚS 422/06

IV. ÚS 2463/07

I. ÚS 340/08

III. ÚS 2936/07

II. ÚS 2729/07

II. ÚS 555/06