Ústavní soud

I. ÚS 2093/07

III. ÚS 362/08

I. ÚS 1589/07

Obecné soudy jsou povinny svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musí vypořádat s námitkami uplatněními účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Nevypořádání se s uplatněními námitkami může znamenat porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 186/08

I. ÚS 2987/07

I. ÚS 47/08

II. ÚS 785/08

IV. ÚS 2523/07

I. ÚS 638/05

I. ÚS 232/08

I. ÚS 2891/07

IV. ÚS 602/08

IV. ÚS 818/08

I. ÚS 841/08

I. ÚS 799/08

I. ÚS 2254/07

Clo je formou daně. Uložení globální celní záruky jako daňové povinnosti, která se na základě interpretace zákonných ustanovení rozšiřuje na situace, na něž podle zákona nedopadá, představuje porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. K porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny dojde, pokud je osoba nucena zaplatit z titulu ručení více, než mohla v době vystavení záruky důvodně očekávat s ohledem na znění tehdy platných právních předpisů a tehdejší praxi. Je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který nezasahuje do toho kterého základního práva či svobody (princip in dubio pro libertate).

IV. ÚS 3224/07

IV. ÚS 482/08

IV. ÚS 588/08

I. ÚS 3240/07

I. ÚS 687/08

I. ÚS 2/07

III. ÚS 333/08

IV. ÚS 3039/07

I. ÚS 391/08

IV. ÚS 3247/07

II. ÚS 307/08

II. ÚS 675/08

IV. ÚS 1693/07

II. ÚS 696/08

III. ÚS 119/08

IV. ÚS 2216/07

IV. ÚS 2567/07

IV. ÚS 774/08

IV. ÚS 2650/07

IV. ÚS 168/08

IV. ÚS 434/08

IV. ÚS 2717/07

IV. ÚS 3183/07

IV. ÚS 3307/07

III. ÚS 245/06

IV. ÚS 2508/07

IV. ÚS 440/08

II. ÚS 2445/07

Pokud si obviněný sám zvolí obhájce, může stát do jeho svobodného výběru zasáhnout pouze za splnění zákonem stanovených podmínek, které je nutno vykládat restriktivně se zřetelem na jeho ústavně zaručená práva. Tento výklad se uplatní i v případě § 35 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), podle kterého je dán důvod k vyloučení obhájce, pokud v řízení vypovídá jako svědek. Nepostačuje tedy úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout, ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. Opačný výklad představuje nepřípustný zásah do práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a do práva na obhajobu dle čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny.

II. ÚS 195/08

II. ÚS 517/08

II. ÚS 328/06

II. ÚS 1034/07

I. ÚS 705/08

I. ÚS 116/08