Ústavní soud

III. ÚS 2170/18

III. ÚS 8/18

IV. ÚS 3122/18

I. ÚS 3731/17

I. ÚS 2988/18

III. ÚS 2727/18

II. ÚS 2294/18

II. ÚS 392/18

I. ÚS 3081/18

I. ÚS 3000/18

IV. ÚS 2177/18

IV. ÚS 504/18

I. ÚS 2994/18

I. ÚS 1820/18

Pokud odvolací soud nesprávně poučí účastníky řízení tak, že v jejich věci není dovolání přípustné, porušuje jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť takovým postupem odepře účastníkům řízení přístup k dovolacímu soudu.

IV. ÚS 38/18

Zamítne-li soud v neveřejném zasedání jako nedůvodnou stížnost proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na povolení obnovy řízení v situaci, kdy již sám dokazování neprovádí, nejde o porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2548/18

I. ÚS 2982/15

Obecný soud se v odůvodnění svého rozhodnutí, zejména jestliže předestřenou argumentaci odmítá, dostatečným a výstižným způsobem s ní vypořádá, a to natolik, aby bylo zcela zřejmé, jaké důvody jej k tomu vedly. Jiný postup porušuje právo účastníka řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V rozporu s principem rovnosti zbraní a legitimním očekáváním účastníka řízení je takový postup soudu, kdy v totožné věci odvolání jednoho účastníka řízení je shledáno přípustným, zatímco odvolání druhého účastníka řízení je stejným senátem soudu odmítnuto jako nepřípustné.

I. ÚS 2076/18

III. ÚS 3520/17

Neposoudí-li obecný soud náležitě otázku možné aplikace faktoru tzv. sdílené újmy při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zák. č. 82/1998 Sb., jež měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení, v němž vystupoval větší počet poškozených, může se dopustit porušení práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle čl. 36 odst. 3 Listiny.

IV. ÚS 2719/18

I. ÚS 3147/16

I. ÚS 2846/18

I. ÚS 2859/18

III. ÚS 2901/18

I. ÚS 1734/18

IV. ÚS 3427/17

III. ÚS 3004/18

II. ÚS 2692/15

III. ÚS 1971/18

Vybočí-li obecný soud při rozhodování o nákladech řízení zjevně a neodůvodněně z výkladového nebo aplikačního standardu, jenž je v soudní praxi obecně respektován, představuje takový postup nepředvídatelnou libovůli jsoucí v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2558/18

III. ÚS 1753/18

I. ÚS 2882/18

IV. ÚS 3082/18

III. ÚS 1834/18

III. ÚS 2577/18

IV. ÚS 2837/18

III. ÚS 821/17

IV. ÚS 1205/18

I. ÚS 66/18

Pl. ÚS-st. 47/18

III. ÚS 2847/18

I. ÚS 552/18

IV. ÚS 3454/17

Pl. ÚS 18/17

Existence národních parků a pravidel, jak se v nich chovat, je otázkou politicko-odborně-ekologickou. Jde o ideový střet environmentalistů s podnikateli, vlastníky nemovitostí a zástupci územních samospráv, který má být řešen v zákonodárném sboru, nikoliv u Ústavního soudu. Napadená zákonná úprava národních parků je přiměřená a vhodně vyvažuje střet práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, svobody pohybu podle čl. 14 Listiny a práva na samosprávu dle čl. 101 Ústavy na straně jedné a práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny), doprovázeného pozitivním závazkem státu dbát o ochranu přírodního bohatství podle čl. 7 Ústavy České republiky na straně druhé.

III. ÚS 2607/18

IV. ÚS 2986/18

IV. ÚS 3133/18

IV. ÚS 2648/18

IV. ÚS 2998/18

IV. ÚS 2285/18