Ústavní soud

III. ÚS 2627/16

IV. ÚS 2102/16

III. ÚS 1685/15

IV. ÚS 1214/16

II. ÚS 1973/16

I. ÚS 2871/16

IV. ÚS 1319/16

IV. ÚS 2555/16

IV. ÚS 2728/16

IV. ÚS 1267/16

II. ÚS 2261/16

II. ÚS 2818/16

II. ÚS 2268/15

III. ÚS 41/16

II. ÚS 2257/16

II. ÚS 2435/16

II. ÚS 2872/16

IV. ÚS 802/16

III. ÚS 2604/16

III. ÚS 2701/15

III. ÚS 314/16

IV. ÚS 2349/16

IV. ÚS 378/16

Provede-li soud výklad kolidujících právních norem v rozporu s obecnými výkladovými pravidly, a vyloží tak normu v rozporu s jejím smyslem a účelem, dopustí se porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Ustanovení § 46 odst. 7 exekučního řádu zakotvuje právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady nákladů exekuce; skutečnost, že insolvenční zákon postavení tohoto nároku neupravuje, neznamená, že tak nemůže činit právní norma upravená v jiném zákoně.

IV. ÚS 2145/16

III. ÚS 2851/16

IV. ÚS 2459/16

III. ÚS 1989/16

I. ÚS 2729/16

II. ÚS 1700/16

III. ÚS 2005/15

III. ÚS 1813/16

II. ÚS 3383/14

Vyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, nepřichází aplikace ust. § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu do úvahy, a to ani za situace, kdy by na rozhodnutí mohl být veřejný nebo obecný zájem.

III. ÚS 1606/16

IV. ÚS 323/16

III. ÚS 2590/16

I. ÚS 753/16

III. ÚS 1585/16

II. ÚS 2403/16

I. ÚS 870/15

III. ÚS 2208/16

IV. ÚS 3141/15

Ustanovení § 25 odst. 5 insolvenčního zákona vymezuje pravomoc předsedy insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo zákonné pořadí a současně předepisuje, že takový postup je předseda soudu povinen odůvodnit. Na odůvodnění opatření tak lze vztáhnout požadavky konstantní judikatury Ústavního soudu týkající se náležitostí odůvodnění, byť v redukované podobě odpovídající povaze opatření. Opatření musí být odůvodněno alespoň tak, aby nabízelo základní, logické a srozumitelné důvody, proč byl namísto určitého insolvenčního správce, na kterého by jinak vycházelo tzv. kolečko podle § 25 odst. 2 insolvenčního zákona, určen správce jiný.

IV. ÚS 686/16

III. ÚS 3822/15

Nerespektováním jednoznačně znějící kogentní normy se obecné soudy dopouští neakceptovatelné libovůle, což je kvalifikovanou vadou, tj. vadou, která má za následek porušení ústavnosti.

III. ÚS 3826/15

III. ÚS 2535/16

III. ÚS 1257/16

III. ÚS 2736/16

IV. ÚS 2827/16

IV. ÚS 1362/16

III. ÚS 1775/16