kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 12. května 1933.

110.

Vládní vyhláška

ze dne 7. července 1933,

kterou se uvádí v prozatímní platnost dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 12. května 1933.

Se souhlasem presidenta republiky uvádí se podle článku VII. zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n., v prozatímní platnost s účinností od 10. července 1933 připojená dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná v Paříži dne 2. května 1933.

Malypetr v. r.

(Překlad.)

Dodatková dohoda

k obchodní úmluvě francouzsko-československé ze dne 2. července 1928.

Vláda republiky Francouzské a vláda republiky Československé, prodchnuty společným přáním zlepšiti se zřetelem na současnou hospodářskou situaci obchodní styky mezi oběma státy, dohodly se na těchto změnách a doplňcích k obchodní úmluvě ze dne 2. července 1928:

ČLÁNEK I. Ustanovení článku I a II zmíněné úmluvy nahrazují se těmito ustanoveními:

ČLÁNEK II. Bez újmy ustanovení článku I zůstává doložka nejvyšších výhod, o níž jednají články VI, X, XI, XXI, XXII, XXVIII, XXIX, XXX a XXXI obchodní úmluvy ze dne 2. července 1928, v platnosti pro všechno zboží bez rozdílu, pokud se týče jak sazeb a poplatků všeho druhu (jiných než celních sazeb dovozních), vybíraných při dovozu, vývozu, průvozu, uskladnění a překládání, tak i pravidel, formalit a dávek na ně se vztahujících.

ČLÁNEK III. S výhradou zvláštních ustanovení o výpovědi, vytčených ve druhém odstavci tohoto článku, zůstávají v platnosti sazby, jichž v den podpisu této dodatkové dohody požívají výrobky uvedené v seznamech A a C úmluvy ze dne 2. července 1928, změněných dodatkovými dohodami ze dne 20. února 1931, 23. září 1931, 25. listopadu 1931, 1. prosince 1931 a 23. března 1932.

Každá z vysokých smluvních stran bude oprávněna změniti pro jeden nebo více výrobků vytčených v předešlém odstavci celní sazby uvedené v seznamech A a C, pozměněných nahoře zmíněnými dodatkovými dohodami, a to zvláštní výpovědí s patnáctidenní lhůtou tak, že po uplynutí této lhůty budou nové sazby ihned uvedeny v platnost.

Použije-li jedna z vysokých smluvních stran možnosti druhým odstavcem tohoto článku jí poskytnuté, bude moci druhá smluvní strana, domnívá-li se, že tarifní rovnováha je porušena v její neprospěch, bez vyčkání uplynutí výpovědní lhůty, aniž by však zamezila účinek výpovědi, žádati za okamžité zahájení jednání za účelem odůvodnění svého požadavku a získání případné kompensace, určené k obnovení řečené rovnováhy.

Jestliže v deseti dnech ode dne uvedení nových celních sazeb v platnost nemohlo dojíti k dohodě, bude moci smluvní strana, která požadavek vznesla, zvýšiti celní sazby platné pro jeden, nebo více výrobků dotčených v prvém odstavci tak, že o své újmě nepodrobí dovoz těchto výrobků než takovým opatřením, jichž důsledek na výměnu zboží by byl rovnocenný.

ČLÁNEK IV. Článek VII. obchodní úmluvy ze dne 2. července 1928 bude zníti takto:

Nejvyšší výhody se netýkají:

a) výhod, které byly nebo budou přiznány jednou z vysokých smluvních stran sousedním zemím k usnadnění pohraničního styku v pásmu, které v žádném případě nemůže přesahovati šíři 15 kilometrů po každé straně společné hranice;

b) výhod, které jedna z vysokých smluvních stran přiznala nebo přizná třetímu státu za účelem sjednání rovnováhy mezi jejím vlastním zdaněním a zdaněním tohoto státu a zejména za účelem zamezení dvojího zdanění nebo zajištění ochrany a vzájemné právní pomoci v oboru závazků nebo trestů fiskálních;

c) ochranných opatření, takových jako příplatků k vyrovnání měnových rozdílů, k nimž by každá z vysokých smluvních stran musela případně sáhnouti, aby spravedlivě vyrovnala náhlé porušení rovnováhy mezi příslušnou hodnotou jejich dotyčných měn;

d) zvláštních dohod sjednaných nebo které mají býti sjednány ve smyslu doporučení konference ve Strese a s výhradami, stanovenými v závěrečném protokolu této konference.

ČLÁNEK V. Pod podmínkou zpětného vývozu nebo zpětného dovozu a s výhradou kontrolních opatření poskytuje se vzájemně osvobození ode všech dovozních a vývozních cel:

Lhůta pro zpětný vývoz nebo pro zpětný dovoz nebude delší 3 měsíců v případech dotčených body 1 a 2 a 6 měsíců v ostatních tímto článkem dotčených případech.

ČLÁNEK VI. Tato dodatková dohoda tvoří integrující součást obchodní úmluvy francouzsko-československé ze dne 2. července 1928. Bude ratifikována a vstoupí v platnost 15 dní po výměně ratifikačních listin, jež bude provedena v Praze.

Vysoké smluvní strany si však vyhrazují právo uvésti ji v prozatímní platnost v den stanovený vzájemnou dohodou mezi nimi.

Čemuž na svědomí podepsaní plnomocníci, náležitě oprávnění, podepsali tuto dodatkovou dohodu a přitiskli na ni své pečeti.

Dáno v Paříži, dvojmo, dne 12. května 1933.

L. S. ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.

L. S. Dr. FRANTIŠEK KADEŘÁBEK v. r.

L. S. J. PAUL-BONCOUR v. r.

L. S. LOUIS SERRE v. r.

(Překlad.)

Závěrečný protokol.

Nehledě k ustanovením článku I, který ruší články I a II obchodní úmluvy ze dne 2. července 1928, zůstávají ustanovení závěrečného protokolu připojeného k zmíněné obchodní úmluvě a vztahující se na výše uvedené články v plné platnosti, pokud se netýkají vázanosti celních sazeb.

K článku I, odstavci a) a b).

Pokud se týče seznamů připojených k této dodatkové dohodě, prokáže-li jedna z vysokých smluvních stran později zájem o kterýkoli z výrobků, obsažených v těchto seznamech, budou tomuto výrobku ihned a bezpodmínečně přiznány druhou stranou nejvyšší výhody. Toto ustanovení nahrazuje ustanovení článku 2 seznamu B úmluvy ze dne 2. července 1928.

K článku III.

Pro zahájení jednání, jež má na zřeteli odstavec 3. řečeného článku, obě vlády se vynasnaží prováděti v praksi toto řízení v duchu co nejpřátelštějším a usnadniti v mezích možnosti předchozí jednání mezi průmyslníky, dovolujíce jim plné využití předvídaných lhůt.

K článku IV.

Pro provádění ustanovení bodu c) je shoda v tom, že případu „náhlé porušení rovnováhy“ lze se dovolávati jen když příslušná hodnota měn obou států vykáže rozdíl vyšší než 10%.

ŠTEFAN OSUSKÝ v. r.

Dr. FRANTIŠEK KADEŘÁBEK v. r.

J. PAUL-BONCOUR v. r.

LOUIS SERRE v. r.

Seznam I.

Seznam výrobků, na které při dovozu do Československa se nevztahuje doložka nejvyšších výhod.

Seznam II.

Seznam výrobků, na které při dovozu do Francie se nevztahuje doložka nejvyšších výhod.

(Překlad.)

Pane ministře,

Při jednáních, jichž výsledkem jest dodatková dohoda podepsaná dnešního dne, požádala československá delegace delegaci francouzskou o některá přesnější vysvětlení smyslu ustanovení pojatého do bodu d) článku IV. řečené dohody.

Mám čest Vám sděliti, že podle názoru francouzské vlády toto ustanovení má na zřeteli pouze doporučení obsažená ve zprávě konference ve Strese, předložené Studijní komisi pro Evropskou Unii, a nemá dalšího dosahu.

V důsledku toho všechny dohody toho druhu, o nichž se zmiňuje odst. d) citovaného článku, které by Francie sjednala, budou před jejich uvedením v platnost předloženy Studijní komisi pro Evropskou Unii, aby třetím interesovaným státům bylo umožněno uplatniti eventuelně své stanovisko.

Kdyby se zejména československá vláda domnívala, že některou z těchto dohod je poškozena a kdyby proti ní podala své námitky, nebude tato dohoda uvedena v platnost.

Dodávám, že při eventuelním sjednávání takovýchto dohod francouzská vláda, prodchnuta snahou rozšířiti obchodní styky mezi oběma zeměmi, vezme v největší možné míře v úvahu zájmy československého národního hospodářství, zejména pokud se týče jeho postavení na francouzském trhu.

V Paříži, dne 12. května 1933.

J. PAUL-BONCOUR v. r.

Jeho Excelenci

Panu Štepánu Osuskému,

mimořádnému vyslanci a splnomocněnému ministru republiky Československé

Paříž.