o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech — znění k 28.02.2003 – 28.02.2003

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 29. ledna 2003

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Vláda nařizuje k provedení § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 35 odst. 2 a § 38 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), (dále jen „zákon“):

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení

a) v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví:

1. ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku,

2. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod,

3. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod,

4. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech,

5. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

6. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,

7. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání osob,

8. náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod,

b) v souladu s právem Evropských společenství²) vymezuje citlivé oblasti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) průmyslovými odpadními vodami – odpadní vody uvedené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení,

b) městskými odpadními vodami – odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo s dešťovými vodami,

c) zdrojem znečišťování – území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových,

d) emisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

e) emisními limity – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

f) typem emisních standardů a limitů – jejich stanovení v jednotkách:

1. koncentračních, vyjádřených jednotkou hmotnosti na litr,

2. minimální účinnosti čištění v čistírně odpadních vod v %,

3. množství vypouštěného znečištění za určité časové období,

4. poměrného množství vypouštěného znečištění vyjádřených poměrem jednotky hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku,

g) imisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního znečištění na jednotku objemu, které jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,

h) cílovým stavem jakosti vody ve vodním toku – stav splňující cíle ochrany vod uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

i) dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod – dostupná technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod,

j) kombinovaným přístupem – způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě³) a dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. Při stanovení cílových emisních limitů vodoprávní úřad současně stanoví lhůtu, v níž má být cílových emisních limitů dosaženo, a podmínky, za nichž lze odpadní vody vypouštět do doby dosažení cílových emisních limitů. Tyto podmínky vodoprávní úřad stanoví podle § 6 odst. 2.

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod

§ 3

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizací

(1) Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí⁴) obsahuje

a) druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace,

b) charakteristiku výrobní činnosti a její informativní označení podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) vydané Českým statistickým úřadem,

c) určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí a s uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace.

(2) Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví

a) emisní limity,

b) lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavků tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 zákona povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením,

c) způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod,

d) způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod podle příslušné technické normy; není-li příslušná technická norma vydána, stanoví způsob rozboru vodoprávní úřad individuálně na základě dostupných podkladů,

e) způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly,

f) způsob, formu, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 4

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod je vodoprávní úřad povinen přihlížet k dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.⁵)

(2) Pokud jsou vypouštěny do povrchových vod nebo do kanalizací vody důlní, použijí se ustanovení předchozích odstavců přiměřeně.

§ 5

(1) Vypouštění odpadních vod s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění.

(2) Vypouštění nečištěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého nelze povolit.

(3) Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek do vod povrchových vydá vodoprávní úřad podle emisních limitů stanovených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.⁶)

§ 6

Stanovení emisních limitů

(1) Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich; to se netýká výpustí dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

(2) Vodoprávní úřad stanoví emisní limity do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z čistírny odpadních vod nebo z výpustného objektu stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace (§ 16 zákona) stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti do kanalizace.

(4) Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v čistírně odpadních vod určené k jejich zneškodňování, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti z této čistírny odpadních vod do vod povrchových, popřípadě do kanalizace, jinak je stanoví v místě odtoku z výrobního zařízení.

(5) Při povolování vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Emisní limity uvedené v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad zejména v případě, obsahují-li městské odpadní vody na přítoku do čistírny odpadních vod větší podíl průmyslových odpadních vod; v tomto případě vodoprávní úřad bere při stanovení emisních limitů a jejich typu v úvahu druh a složení vypouštěných odpadních vod.

(6) Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2a, 2b a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(7) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek nebo zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3 zákona), neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a k místním podmínkám.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Tyto limity nesmí být v rozporu s kanalizačním řádem.

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a místním podmínkám.

(11) Vodoprávní úřad stanoví emisní limity pouze kombinovaným přístupem:

a) v povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek a zvlášť nebezpečných látek pro výpusti nebezpečných látek a zvlášť nebezpečných látek do povrchových vod tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 31. prosince 2009,

b) v povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do povrchových vod pro ostatní výpusti do povrchových vod tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

c) je-li v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod stanoven úsek lososových nebo kaprových vod podle zvláštního právního předpisu (§ 35 zákona), tak, aby přípustné imisní standardy uvedené v tabulce 2 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy do pěti let po dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost a cílové imisní standardy uvedené tamtéž byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

d) nacházejí-li se v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod vodárenské nádrže⁷) nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31 zákona), tak, aby cílové imisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

e) je-li v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod stanoven úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob podle zvláštního právního předpisu (§ 34 zákona), tak, aby cílové imisní standardy uvedené v tabulce 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012.

§ 7

Dodržení emisních limitů

(1) Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2a, 2b a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity „m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(3) Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, uvedené v tabulce 2a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(4) Emisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných závadných látek a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(5) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(6) Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku.

(7) Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok.

(8) Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za normálních provozních podmínek.

(9) Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod.

§ 8

Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění

(1) Stanoví-li vodoprávní úřad typ emisního limitu jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření objemu a jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod a stanoví i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.

(2) V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám.

(3) V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod s kapacitou nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování účinnosti odstraňování znečištění v ukazatelích znečištění N_celk a P_celk.

(4) Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(5) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových průtoku úměrných slévaných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných závadných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 2 v příloze č. 4 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám.

(6) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek neuvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s minimální četností 12 odběrů slévaných 24hodinových průtoku úměrných vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Vypouští-li se denní či roční množství zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek menší, než jsou množství uvedená v tabulce 3 v příloze č. 4 tohoto nařízení, stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(7) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 5 a 6.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 5 a 6.

(9) Jsou-li městské odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění podle hodnot v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových.

(10) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví, že měření jakosti vypouštěných odpadních vod bude zajišťováno oprávněnou laboratoří (§ 92 odst. 1 zákona).

§ 9

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(2) Při stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových⁸) postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení obdobně.

§ 10

Citlivé oblasti

(1) Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.

(2) Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. března 2003, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 11, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č.1 k nařízení vlády č.61/2003 Sb.

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod

Městské odpadní vody

(hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody)

Tabulka 1a: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p)³⁾, maximální hodnoty (m)⁴⁾ a hodnoty průměru⁵⁾ koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l

Kapacita ČOV (EO)¹⁾	CHSK_Cr		BSK₅		NL		N-NH₄⁺		N_celk²⁾,⁸⁾		P_celk.⁸⁾
Kapacita ČOV (EO)¹⁾	p³⁾	m⁴⁾	P³⁾	m⁴⁾	p³⁾	m⁴⁾	p³⁾	m^{4), 6)}	průměr⁵⁾	m⁴⁾'⁶⁾	průměr ⁵⁾	m⁴⁾
< 500⁷⁾							-	-	-	-	-	-
500 - 2 000	125	180	30	60	35	70	-	-	-	-	-	-
2 001 – 10 000	120	170	25	50	30	60	15	30	-	-	-	-
10 001 – 100 000	90	130	20	40	25	50	-	-	15	20	2	6
> 100 000	75	125	15	30	20	40	-	-	10	20	1	3

¹⁾ Rozumí se kapacita čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK₅ za den. Zatížení vyjádřené v počtu ekvivalentních obyvatel se vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení vstupu do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, jako jsou např. silné deště a povodně.

²⁾ Celkový dusík znamená sumu všech forem dusíku, tj. dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (organický a amoniakální dusík), dusičnanového a dusitanového dusíku.

³⁾ Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou roční průměry a mohou být v překročeny v povolené míře podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

⁴⁾ Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Stanovení se provede typem vzorku A podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4.

⁵⁾ Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za posledních 12 kalendářních měsíců a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

⁶⁾ Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byly tři měření vyšší než 12°C.

⁷⁾ Přípustné limity ukazatelů CHSK_Cr, BSK₅ a NL stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

⁸⁾ Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31.12.2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů:

Kapacita ČOV (EO)	N_anorg ⁶⁾		P_celk
Kapacita ČOV (EO)	p	m	p	m
10 001-100 000	20	30	3	6
> 100 000	15	20	1,5	3

N_anorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše.

Tabulka 1b: Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku)¹⁾,²⁾v procentech

Kapacita ČOV (EO)	CHSK_Cr	BSK₅	NL	N-NH₄^{+ 5)}	N_celk³⁾	P_celk
< 500⁴⁾				-	-	-
500 - 2 000	70	80	80	-	-	-
2 001 – 10 000	75	85	90	70	-	-
10 001 – 100 000	75	85	90	-	75	80
> 100 000	75	85	90	-	75	80

¹⁾ Účinnost čištění vztažená k zátěži na přítoku do čistírny odpadních vod.

²⁾ Přípustná účinnost čištění může být v povoleném počtu jednotlivých stanovení nedosahována podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Pro stanovení hodnot minimální účinnosti čištění se použije typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

³⁾ Celkový dusík znamená sumu všech forem dusíku, tj. dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou (organický a amoniakální dusík), dusičnanového a dusitanového dusíku.

⁴⁾ Přípustné limity ukazatelů CHSK_Cr, BSK₅ a NL stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

⁵⁾ Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly 3 měření vyšší než 12°C.

Limity stanovené jako přípustné minimální účinnosti čištění pro jednotlivé ukazatele znečištění může použít vodoprávní úřad také pro městské odpadní vody v případech, kdy je použití tohoto druhu limitů vhodnější vzhledem k druhu odpadních vod, použité technologii čištění a místním podmínkám.

Tabulku 1b lze použít zejména při velkém množství průmyslových organicky znečištěných odpadních vod, tj. při vysokých koncentracích ukazatelů znečištění na přítoku do čistírny odpadních vod nebo přesahuje-li v celkovém objemu vypouštěných odpadních vod objem průmyslových odpadních vod 50 %.

Průmyslové odpadní vody

Tabulka 2a: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
1.	Zemědělská výroba
1.1	Chov drůbeže	01.24
	CHSKc_r		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	80
	N-NH₄⁺		mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	36
	N_anorg.		mg/l	30
	N_anorg. (Z)		mg/l	50
	P_celk.		mg/l	10
1.2	Chov prasat	01.23
	CHSK_Cr		mg/l	500
	BSK₅		mg/l	100
	NL		mg/l	140
	N-NH₄⁺		mg/l	60
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	400
	N_anorg.		mg/l	200
	N_anorg. (Z)		mg/l	400
2.	Těžba a zpracování uhlí	10.00 23.10
2.1	Těžba uhlí a briketárny	10.00
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	40
	PAU		mg/l	0,01
	železo		mg/l	3
	mangan		mg/l	1
2.2	Tepelné zpracování uhlí	23.00
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	40
	CHSK_Cr		mg/l	200
	N-NH₄⁺		mg/l	30
	fenoly jednosytné		mg/l	1
	kyanidy celkové		mg/l	1
	PAU		mg/l	0,01
3.	Těžba a zpracování rud a kameniva	12.00 13.00 14.00
3.1	Těžba a zpracování uranových rud	12.00
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	30

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
3.2	Těžba a zpracování ostatních rud¹⁾	13.00
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	40
	NEL		mg/l	3
	železo		mg/l	5
	zinek		mg/l	3
	olovo		mg/l	0,5
	měď		mg/l	1
	arsen		mg/l	0,5
3.3	Těžba a zpracování kameniva	14.00
	NL		mg/l	40
	NEL		mg/l	3
4.	Výroba potravin a nápojů	15.00
4.1	Výroba masa a masných výrobků	15.10
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	80
	N-NH₄⁺		mg/l	20
	N-NH₄⁺(Z)		mg/l	36
	N_anorg.		mg/l	30
	N_anorg. (Z)		mg/l	50
	P_celk.		mg/l	10
	EL		mg/l	10
4.2	Zpracování ryb	15.20
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	50
	N-NH₄		mg/l	10
	N_celk.		mg/l	25
	P_celk.		mg/l	2
	EL		mg/l	10
4.3	Zpracování ovoce, zeleniny a brambor	15.30
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	40
	N-NH₄⁺		mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	36
	N_anorg.		mg/l	30
	N_anorg. (Z)		mg/l	50
	P_celk.		mg/l	10
	EL		mg/l	10

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
4.4	Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků	15.40
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	40
	EL		mg/l	10
4.5	Úprava a zpracování mléka	15.50
	pH		-	6-8,5
	CHSKc_r		mg/l	120
	BSK₅		mg/l	30
	NL		mg/l	50
	N-NH₄⁺		mg/l	10
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	18
	N_anorg.		mg/l	30
	N_anorg. (.A)		mg/l	34
	P_celk.		mg/l	5
	EL		mg/l	10
	AOX		mg/l	0,5
4.6	Škrobárny, drožďárny a lihovary	15.62 15.89.3 15.92
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	80
	N-NH₄⁺		mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	36
	N_anorg.		mg/l	30
	N_anorg. (Z)		mg/l	50
	P_celk.		mg/l	10
4.7	Výroba krmiv z rostlinných produktů	15.70
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	100
	Pcelk.		mg/l	10
4.8	Cukrovary	15.83
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	160
	BSK₅		mg/l	40
	NL		mg/l	80
	N-NH₄⁺		mg/l	10
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	20
	N_anorg.		mg/l	20
	N_anorg. (Z)		mg/l	35
	P_celk.		mg/l	10

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
4.9	Výroba želatiny a klihu	15.89
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	50
	N-NH₄		mg/l	10
	N_celk.		mg/l	30
	P_celk.		mg/l	3
	EL		mg/l	10
4.10	Pivovary a sladovny	15.96 15.97
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	130
	BSK₅		mg/í	40
	NL		mg/l	40
	N-NH₄⁺		mg/l	10
	N-NH₄⁺(Z)		mg/l	18
	N_anorg.		mg/l	20
	N_anorg. (Z)		mg/l	34
	P_celk.		mg/l	5
	AOX		mg/l	0,5
4.11	Výroba a stáčení nealkoholických nápojů	15.98
	pH		-	6-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	110
	BSK₅		mg/l	25
	P_celk_.		mg/l	2
5.	Textilní průmysl²⁾	17.00
	NL		mg/l	40
	CHSK_Cr		mg/l	300
	BSK₅		mg/l	50
	NEL		mg/l	5
	RAS		mg/l.	2 000
	chrom šestimocný		mg/1	0,3
	chrom celkový		mg/l	0,5
	měď		mg/l	0,5
	zinek		mg/l	2
	železo celkové		mg/l	3
	nikl		mg/l	0,5
6.	Koželužny	19.10
6.1	Koželužny s chromočiněním	19.10
	CHSK_Cr		mg/l	500
	CHSK_Cr		%	80
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	40
	RAS		mg/l	5 000
	N-NH₄⁺		mg/l	80
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	150
	N_anorg.		mg/l	100
	N_anorg. (Z)		mg/l	175

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
	sulfidy		mg/l	1,5
	chrom celkový		mg/l.	1
6.2	Koželužny s třísločiněním	19.10
	CHSK_Cr		mg/l	1 000
	CHSK_Cr		%	70
	BSK₅		mg/l	100
	NL		mg/l	40
	RAS		mg/l	5 000
	N-NH₄⁺		mg/l	100
	N-NH₄⁺(Z)		mg/l	175
	N_anorg.		mg/l	120
	N_anorg.(Z)		mg/l	200
	sulfidy		mg/l	2
7.	Dřevozpracující průmysl³⁾	20.00
	NEL		mg/l	3
	PAU		mg/l	0,01
8.	Výroba buničiny, papíru a lepenky	21.00
8.1	Výroba buničiny	21.11
8.1.1	Výroba sulfitové buničiny	21.11
	CHSK_Cr		mg/l	400
	CHSK_Cr		kg/t	70
	BSK₅		mg/l	40
	BSK₅		kg/t	20
	NL		mg/l	60
	AOX		kg/t	1
8.1.2	Výroba sulfátové buničiny	21.11
	CHSK_Cr		mg/l	300
	CHSK_Cr		kg/t	60
	BSK₅		mg/l	30
	BSK₅		kg/t	5
	NL		mg/l	40
	AOX		kg/t	1
8.2	Bělení buničiny	21.11
8.2.1	Bělení buničiny chlorem a sloučeninami chloru	21.11
8.2.1	AOX		mg/l	5
8.2.2	Bělení bezchlorové	21.11
8.2.2	AOX		mg/l	1
8.3	Výroba papíru ⁴⁾	21.12
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	40
	NL		mg/l	40
	AOX		mg/l	5
	AOX		kg/t	0,5
9.	Zpracování ropy a petrochemie	23.20

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
9.1	Zpracování ropy a petrochemie	23.20
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	50
	NL		mg/l	50
	N-NH₄⁺		mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	40
	NEL		mg/l	5
	PAU		mg/l	0,01
9.2	Distribuční sklady ropných látek	23.20 (63.12)
	CHSK_Cr		mg/l	250
	NL		mg/l	50
	NEL		mg/l	5
	PAU		mg/l	0,01
10.	Výroba chemických výrobků	24.00
10.1	Výroba barviv a pigmentů ⁵⁾	24.12
	pH		-	6-9
	CHSK_Cr		mg/l	40
	BSK₅-		mg/l	15
	RL		mg/l	4 000
	RAS		mg/l	3 500
	sírany		mg/l	3 000
	NL		mg/l	30
	N-NH₄⁺		mg/l	4
	fluoridy		mg/l	9
	železo celkové		mg/l	8
10.2	Výroba organických barviv	24.12
	CHSK_Cr		%	40
	BSK₅		%	80
	RAS		kg/t	1 250
10.3	Výroba oxidu titaničitého	24.13
10.3.1	Výroba sulfátovým procesem	24.13
	sírany		kg/t	800
	pH		-	7-10
	NL		mg/l	30
	železo celkové		mg/l	8
10.3.2	Výroba chlorovým procesem	24.13
10.3.2.1	Výroba chlorovým procesem za použití neutrálního rutilu
	chloridy		kg/t	130
	pH		-	7-10
	NL		mg/l	30
	železo celkové		mg/l	8
10.3.2.2	Výroba chlorovým procesem za použití syntetického rutilu
	chloridy		kg/t	228
	PH		-
	NL		mg/l	30
	železo celkové		mg/l	8

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
10.3.2.3	Výroba chlorovým procesem za použití strusky
	chloridy		kg/t	450
	pH		-	7-10
	NL		mg/l	30
	železo celkové		mg/l	8
10.4	Výroba- sloučenin síry (mimo kyseliny sírové)	24.13
10.4	RAS		kg/t	150
10.5	Amalgamová elektrolýza	24.13
	rtuť		kg/t Cl₂	0,005 ⁶⁾
	RAS		kg/t Cl₂	100
10.6	Výroba epichlorhydrinu	24.14
	CHSK_Cr		kg/t	60
	RAS		kg/t	1 800
	AOX		kg/t	0,5
10.7	Organické syntézy	24.14
	CHSK_Cr		mg/l	500
	BSK₅		mg/l	80
	RAS		mg/l	1 000
10.8	Výroba hnojiv (kromě draselných)⁷⁾	24.15
	RAS		mg/l	1500
	RAS		kg/t	85
	N-NH₄⁺		mg/l	30
	N-NO₃^-		mg/l	50
	P_celk.		mg/l	10
	fluoridy		mg/l	20
10.9	Výroba organických pryskyřic	24.16
	CHSK_Cr		%	65
	BSK₅		%	90
	RAS		kg/t	170
10.10	Výroba nátěrových hmot	24.30
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	30
10.11	Výroba léčiv	24.42.1
	CHSK_Cr		mg/l	250
	BSK₅		mg/l	40
	RAS		kg/t	350
	AOX		mg/l	0,5
	PAU		mg/l	0,01
11.	Výroba chemických vláken	24.70
11.1	Výroba polyamidových a polyesterových vláken	24.70.1
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	40
11.2	Výroba viskózových vláken	24.70.2
	CHSK_Cr		mg/l	300
	BSK₅		mg/l	60
12.	Výroba nekovových minerálních výrobků	26.00

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
12.1	Výroba a zpracování skla	26.10
	CHSK_Cr		mg/l	150
	NL		mg/l	40
	fluoridy		mg/l	16
	olovo		mg/l	1,5
	arsen		mg/l	1
	baryum		mg/l	5
12.2	Výroba keramického a porcelánového zboží	26.20 26.30
	CHSK_Cr		mg/l	150
	NL		mg/l	40
	AOX		mg/l	0,1
12.3	Výroba termomechanických vláken	26.82
	CHSK_Cr		mg/l	250
	CHSK_Cr		kg/t	50
	BSK₅		mg/l	40
	BSK₅		kg/t	15
	NL		mg/l	50
12.4	Výroba chemitermomechanických vláken	26.82
	CHSK_Cr		mg/l	500
	CHSK_Cr		kg/t	100
	BSK₅		mg/l	50
	BSK₅		kg/t	20
	NL		mg/l	60
13.	Výroba kovů a hutní zpracování	27.00
13.1	Hutnictví železa⁸⁾	27.10 27.20 27.30 27.51 27.52
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	40
	NEL		mg/l	3
	železo celkové		mg/l	3
	mangan		mg/l	1
13.2	Barevná metalurgie⁹⁾	27.40 27.53 27.54
	pH		-	6-9
	NL		mg/l	30
	NEL		mg/l	3
	AOX		mg/l	2
	rtuť		mg/l	0,1
	olovo		mg/l	0,5
	chrom celkový		mg/l	0,5
	zinek		mg/l	2
	hliník		mg/l	3
	měď		mg/l	0,5
	nikl		mg/l	0,5
13.3	Výroba kryolitu	27.42
13.3	RAS		mg/l	150

P.č.	Průmyslový obor/ukazatel	OKEČ	Jednotka	Přípustné hodnoty p^a)
14.	Spalování odpadů ^10),11)	37.20
	pH		-	6,5-8,5
	NL		mg/l	30
	rtuť a její sloučeniny, vyjádřené jako Hg		mg/l	0,03
	kadmium a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Cd		mg/l	0,05
	thalium a jeho sloučeniny, vyjádřené jako TI		mg/l	0,05
	arsen a jeho sloučeniny, vyjádřené jako As		mg/l	0,15
	olovo a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Pb		mg/l	0,2
	chrom a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Cr		mg/l	0,5
	měď a její sloučeniny, vyjádřené jako Cu		mg/l	0,5
	nikl a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Ni		mg/l	0,5
	zinek a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Zn		mg/l	1,5
	součet dioxinů a furanů¹²⁾		ng/1	0,3
15.	Výroba a rozvod elektřiny a páry	40.00
15.1	Elektrárny a teplárny^-	40.10 40.30
	pH		-	6-10
	NL		mg/l	40
	RAS		mg/l	1 500
	NEL		mg/l	1
15.2	Odkaliště popele	40.10
	pH		mg/l	6-10
	NL		mg/l	40
	RAS		mg/l	2 000
16.	Kafilérie	85.20
	pH		-	6,5-8,5
	CHSK_Cr		mg/l	200
	BSK₅		mg/l	40
	NL		mg/l	40
	EL		mg/l	10
	N-NH₄⁺		mg/l	40
	N-NH₄⁺ (Z)		mg/l	75
	N_anorg.		mg/l	60
	N_anorg.(Z)		mg/l	105
	P_celk.		mg/l	10

^a) Uváděné přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle pozn. 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

¹) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při těžbě zinku jsou uvedeny v tabulce 3, bod 2.1.

²) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného trichlorbenzenu jsou uvedeny v tabulce 3, bod 11.4.

³) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného pentachlorfenolu při ošetřování dřeva jsou uvedeny v tabulce 3, bod 4.6.

⁴) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod, 1.2.9.

⁵) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při výrobě pigmentů jsou uvedeny v tabulce 3, bod 2.4.

⁶) Hodnota platná do data vstupu ČR do EU.

⁷) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia při výrobě fosforečných hnojiv jsou uvedeny v tabulce 3, bod 2.7.

⁸) Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti při výrobě oceli jsou uvedeny v tabulce 3, bod 1.2.10.

⁹) Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3, bod 1.2.7 a kadmia v tabulce 3, bod 2.1.

¹⁰) U spaloven odpadů se jedná o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pokládány za splněné, když:

– pro NL- 95% denně měřených hodnot nepřekročí limitní hodnotu a žádná hodnota nepřekročí 45 mg/l;

– pro těžké kovy a arsen - nanejvýš jedna z měsíčně měřených hodnot za rok překročí limitní hodnotu koncentrace;

– pro dioxiny a furany, měřené každých šest měsíců (první rok každé tři měsíce), nepřekročí žádná měřená hodnota limitní hodnotu koncentrace.

Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spolu-spalovacího zařízení. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spolu-spalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny.

Povolení musí stanovit provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty á průtoku.

¹¹) Imisní standardy jsou platné pro nová zařízení od data uvedení do provozu a pro stávající zařízení od 28.12.2005.

¹²) Součet dioxinů a furanů je součet množství jednotlivých látek, násobený těmito koeficienty ekvivalentu toxicity:

2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)	1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)	0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD)	0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)	0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran(PeCDF)	0,5
l,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran'(PeCDF)	0,05
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF)	0,001

Symboly a zkratky:

OKEČ	odvětvová klasifikaci ekonomických činností vydaná Českým statistickým úřadem

CHSK_Cr

chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou

BSK₅	biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace

NL	nerozpuštěné látky

RAS	rozpuštěné anorganické soli

NEL	nepolární extrahovatelné látky, doporučená metoda je ČSN 75 7505, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP.

EL	extrahovatelné látky, doporučená metoda je ČSN 75 7506, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP

N-NH₄+

amoniakální dusík

N-NO₂-

dusitanový dusík

N-NO₃-

dusičnanový dusík

N_anorg.

celkový anorganický dusík

P_celk.

celkový fosfor

AOX	adsorbovatelné organicky vázané halogeny

PAU	polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren,benzo[g,h,i]perylen a ideno[l,2,3-c,d]pyren

Z	hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12°C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12°C

%	minimální účinnost čištění

kg/t	roční poměrné množství vypouštěného znečištění v kg na tunu vyrobeného produktu

Tabulka 2b: Emisní standardy: přípustné hodnoty „p“ znečištění pro odpadní vody vypouštěné ze strojírenské a elektrotechnické výroby^a)

Ukazatel	Jednotka	PUKP	TUK	S	L	O	EV
pH	-	6-9	6-9	6-9	6-9	6-9	6-9
CHSK_Cr	mg/l	300					300
NL	mg/l	30	30	30	50	50	20
N-NH₄⁺	mg/l					30	30
N-NO₂	mg/l	5	5				2
P_c	mg/l	3	3	3	3	3	3
NEL	mg/l	2	2	2	2	2	2
AOX	mg/l-	2		2	2	2	2
fluoridy	mg/l	20					20
sulfidy	mg/l	1					1
kyanidy celkové	mg/l	1	1				1
kyanidy snadno uvolnitelné	mg/l	0,1	0,1				0,1
celkový chlor (HCIO)	mg/l	1	1				1
arsen	mg/l	0,5					0,5
baryum	mg/l		2	2	2
cín	mg/l	2					2
kadmium	mg/l	0,1²⁾		0,2	0,2	0,2	0,2
kobalt	mg/l	1		1
hliník.	mg/l	2
chrom celkový	mg/l	0,5	0,5	0,5	0,5		0,5
chrom šestimocný	mg/l	0,1	0,1	0,1	0,1		0,1
měď	mg/l	0,5		0,5	0,5		0,5
molybden	mg/l	1		1			1
nikl	mg/l	0,8					0,5
olovo	mg/l	0,5		0,5	0,5		0,5
rtuť	mg/l	0,05					0,05
selen	mg/l	0,1					0,1
stříbro	mg/l	0,1					0,1
zinek	mg/l	2		2	2		2
železo celkové	mg/l	2	2	2	2	2	2

^a) Přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být v povolené míře překročeny podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

²⁾ Přípustné hodnoty pro elektrolytické pokovování jsou uvedeny v tabulce 3, bod 2.6 této přílohy.

Zkratky a čísla OKEČ:
PUKP	-	povrchová úprava kovů a plastů (28.51)
TUK	-	tepelná úprava kovů (28.51)
S	-	smaltování (28.51)
L	-	lakování (28.51)
O	-	obrábění (28.52)
EV	-	elektrotechnická výroba (31.30, 31.62)

Odpadní vody s obsahem vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek

Tabulka 3: Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^b),^c)	Platné od:
1.	Rtuť(chemický prvek rtuť a rtuť obsažená ve všech jejích sloučeninách a slitinách)
1.1	Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou
1.1.1	Technologie s recyklovanou solankou¹⁾,⁷⁾			data vstupu ČR do EU
	Výpusti z výroby chloru¹⁾
	měsíční průměr	5
	denní průměr	20
	Odpadní vody²⁾
	měsíční průměr	1	0,05
	denní průměr	4	0,2
1.1.2	Technologie se „ztracenou“ solankou³⁾
	Odpadní vody ²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	5	0,05
	denní průměr	20	0,2
1.2	Výroby jiné než 1.1
1.2.1	Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu⁴⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	0,1	0,05
	denní průměr	0,2	0,1
1.2.2	Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo l.2.1)⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	5 000	0,05
	denní průměr	10 000	0,1
1.2.3	Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	700	0,05
	denní průměr	1400	0,1
1.2.4	Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3)⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	50	0,05
	denní průměr	100	0,1
1.2.5	Výroba galvanických článků obsahujících rtuť⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	30	0,05
	denní průměr	60	0,1
1.2.6	Závody na regeneraci rtuti			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.7	Extrakce a rafinace neželezných kovů			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.8	Úpravny toxických odpadů s obsahem rtuti			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.9	Výroba papíru⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.10	Výroba oceli⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,01
	denní průměr		0,02
1.2.11	Elektrárny spalující uhlí⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,01
	denní průměr		0,02
1.2.12	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok ⁶⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.13	Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok			31.12.2009
1.2.13	přípustná hodnota „p“		0,05	31.12.2009

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na. základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení rtuti v odpadních vodách je předepsána bezplamenová atomová absorpční spektrofotometrie. Mez stanovitelnosti musí být taková, aby správnost a přesnost analytické metody byla ±30 % při koncentraci rovné desetině limitní koncentrace stanovené povolením. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

^c) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹⁾ Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru.

²⁾ Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity chloru.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity vinylchloridu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity zpracované rtuti.

⁶⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),b)	Platné od:
2.	Kadmium(chemický prvek kadmium a kadmium obsažené ve všech jeho sloučeninách a slitinách)
2.1	Těžba zinku, rafinace olova a zinku a metalurgie kadmia a neželezných kovů			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
2.2	Výroba sloučenin kadmia¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	500	0,2
	denní průměr	1000	0,4
2.3	Výroba pigmentů¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	300	0,2
	denní průměr	600	0,4
2.4	Výroba stabilizátorů¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	500	0,2
	denní průměr	1 000	0,4
2.5	Výroba galvanických článků a baterií¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	1500	0,2
	denní průměr	3 000	0,4
2.6	Galvanické pokovování¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	300	0,2
	denní průměr	600	0,4
2.7	Výroba kyseliny fosforečné a/nebo fosforečných hnojiv z fosfátových hornin			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
2.8	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 10 kg/rok²⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení kadmia v odpadních vodách je předepsána atomová absorpční spektrofotometrie Mez stanovitelnosti musí být taková, aby správnost a přesnost analytické metody byla ±30 % při koncentraci rovné desetině limitní koncentrace stanovené povolením. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství kadmia jsou uvedeny v g/t zpracovaného kadmia.

²⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a),1)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
3.	Hexachlorcykohexan (HCH)²⁾
3.1	Výroba HCH³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	2
	denní průměr	4	4
3.2	Extrakce lindanu⁴⁾,⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	4	2
	denní průměr	8	4
3.3	Výroba HCH s extrakcí lindanu³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	5	2
	denní průměr	10	4
3.4	Zpracování lindanu⁶⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	0	0
	denní průměr	0	0

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení HCH v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti rovné desetině koncentrace požadované v místě odběru vzorku. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

¹) Přípustné hodnoty se vztahují na celkové množství všech izomerů HCH obsažených ve všech odpadních vodách pocházejících z místa průmyslového závodu.

²) HCH značí izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu.

³) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t vyrobeného HCH.

⁴) Lindan je produkt obsahující nejméně 99% γ-HCH; extrakce je separace lindanu ze směsi izomerů HCH.

⁵) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t zpracovaného HCH.

⁶) Zpracování lindanu na prostředky pro ochranu rostlin, dřeva a lan.

⁷) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^b),^c)	Platné od:
4.	Tetrachlormethan (CCl₄)¹⁾
4.1	Výroba tetrachlormethanu perchlorací s promýváním²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	40	1,5
	denní průměr	80
43.2	Výroba tetrachlormethanu perchlorací bez promývání²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	1,5
	denní průměr	5	3
4.3	Výroba chlormethanů chlorováním methanu³⁾azmethanolu⁴⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	10	1,5
	denní průměr	20	3
4.4	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)⁵⁾,⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
4.5	Závody používající tetrachlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok ⁵⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
4.6	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 30 kg/rok⁵⁾,⁸⁾,⁹⁾			31.12.2009
4.6	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení tetrachlormethanu v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti 0,1 μg/l pro koncentrace pod 0,5 mg/l a 0,1 mg/l pro koncentrace nad 0,5 mg/1. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

¹) Vzhledem k těkavosti tetrachlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlormethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu.

³) Včetně vysokotlakého elektrolytického vyvíjení chloru.

⁴) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

⁵) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁶) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁷) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby tetrachlormethanu.

⁸) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

⁹) Jedná se zejména o použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v průmyslových prádelnách a čistírnách apod.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a),¹⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
5.	DDT²⁾
5.1	Výroba DDT včetně zpracování DDT na stejném místě¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	4	0,2
	denní průměr	8	0,4
5.2	Zpracování DDT mimo místo výroby³⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	0	0
	denní průměr	0	0
5.3	Průmyslová výroba dikofolu⁴⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	1	0,2
	denní průměr	2	0,4

^a)Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení DDT v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti 1 μg/l v závislosti na množství cizorodých látek ve vzorku vody. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

^c)V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹) U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než 1 g/t vyrobených látek.

²) Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan.

³) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT.

⁴) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu.

⁵) Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	\| mg/l^a),^b)	Platné od:
6.	Pentachlorfenol (PCP) a jeho soli
6.1	Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu ¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.2	Výroba pentachlorfenolátu sodného zmýdelňováním^1),2)			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.3	Výroba pentachlorfenolu chlorací^{2), 3)}			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.4	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok²⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
6.5	Použití pentachlorfenolu a jeho solí k ošetřování dřeva, s vypouštěním pod 3 kg/rok ²⁾			31.12.2009
6.5	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení pentachlorfenolu v odpadních vodách je předepsána vysokotlaká kapalinová chromatografie nebo plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 2 μg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci 4 μg/l. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

^c) V povolení stanovené mezní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹) Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolátu sodného.

²) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

³) Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolu.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a),1)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
7.	Aldrin ²), dieldrin³), endrin ⁴) a isodrin⁵) (dřiny)
7.1	Výroba aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu včetně zpracování těchto látek na stejném místě ⁶)			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	3	0,002
	denní průměr	15	0,01
7.2.	Zpracování těchto látek mimo místo výroby ⁷)			31.12.2009
	měsíční průměr	3	0,002
	denní průměr	15	0,01

*)Přípustné hodnoty, denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot.

^b⁾ Jako referenční analytická metoda pro stanovení aldrinu, dieldrinu, endrinu a/nebo isodrinu v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s mezí stanovitelnosti 0,4 μg/l v závislosti na množství cizorodých látek ve vzorku vody. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50 % při dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

¹) Uvedené přípustné hodnoty platí pro celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu a endrinu. Jestliže odpadní voda z výroby, zpracování nebo použití aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu obsahují též isodrin, uplatní se přípustné hodnoty na celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu, endrinu a isodrinu.

²) Aldrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆ (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

³) Dieldrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

⁴) Endrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

⁵) Isodrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆ (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

⁶) Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity drinů.

⁷) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
8.	Hexachlorbenzen (HCB)
8.1	Výroba a zpracování hexachlorbenzenu¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
8.2	Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
8:3	Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
8.4	Výroba quintozenu a tecnazenu ⁴⁾,⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	10	1,5
	denní průměr	20	3
8.5	Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod⁴⁾,⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
8.6	Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok ⁴⁾,⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		3,5
	denní průměr		7
8.7	Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok⁴⁾,⁷⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
8.8	Závody na výrobu vinylchloridu⁴⁾,⁸⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
8.9	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok ⁴⁾,⁶⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení hexachlorbenzenu ve vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 0,5 až 1 μg/l v závislosti na množství cizorodých látek přítomných ve vzorku. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50 % při koncentraci rovné dvojnásobku meze stanovitelnosti Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat, že dodržení požadované meze stanovitelnosti, správnost a přesnost metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

¹) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity hexachlorbenzenu.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

³Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

⁴) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁵) Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity quintozenu a tecnazenu.

⁶) Přípustné hodnoty koncentrace AOX jsou uvedeny v mg/l.

⁷) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity pyrotechnických výrobků.

⁸) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
9.	Hexachlorbutadien (HCBD)
9.1	Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací¹⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
9.2	Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy ²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	1,5	1
	denní průměr	3	3
9.3	Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely, s vypouštěním nad 1 kg/rok ³⁾,⁴⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
9.4	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok^3),5)			31.12.2009
	měsíční průměr		1,5
	denní průměr		3

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení hexachlorbutadienu v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 0,5 až 1 μg/l v závislosti na množství cizorodých látek přítomných ve vzorku. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50 % při koncentraci rovné dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu

³⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁴⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby hexachlorbutadienu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
10.	Trichlormethan (chloroform, CHC1₃)¹⁾
91	Výroba trichlormethanu z methanolu a ze směsi methanolu s methanem²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
10.2	Výroba chlormethanů chlorací methanu²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	7,5	1
	denní průměr	15	2
10.3	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)³⁾,⁴⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
10.4	Výroba vinylchloridu pyrolýzou dichlorethanu³⁾,⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
10.4	Výroba bělené buničiny	viz tab. 2a bod 8.2 této přílohy		1.1.2003
10.5	Provozy používající trichlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok ³⁾,⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
10.6	Závody, kde se chlorují chladicí nebo odpadní vody³⁾,⁷⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,5
	denní průměr		1
10.7	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok³⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení trichlormethanu v odpadních vodách je předepsána plynová, chromatografie s mezí stanovitelnosti 0,1 μg/l pro koncentrace pod 0,5 mg/l a 0,1 mg/l pro koncentrace nad 0,5 mg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci rovné dvojnásobku meze stanovitelnosti. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ± 20%.

¹) Vzhledem k těkavosti trichlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlormethanu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

³) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁴) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁵) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

⁶) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby trichlormethanu.

⁷) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
11.	1,2-dichlorethan (EDC) ¹⁾
11.1	Výroba 1,2-dichlorethanu, bez zpracování a používání na místě²⁾,³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	1,25
	denní průměr	5	2,5
11.2	Výroba 1,2-dichlorethanu včetně zpracování a používaní na místě (mimo 11.5)⁴⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	5	2,5
	denní průměr	10	5
11.3	Přepracování 1,2-dichlorethanu na j iné látky než vinylchlorid⁵⁾,⁶⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	1
	denní průměr	5	2
11.4	Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
11.5	Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů⁷⁾,⁸⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
11.6	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok⁷⁾,⁹⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
11.7	Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok ⁷⁾,⁹⁾			31.12.2009
11.7	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

^a)Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení 1,2-dichlorethanu v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 10 μg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci 20 μg/l. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

¹) Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m³/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu.

³) Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovena kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby.

⁴) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m³/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu.

⁵) Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m³/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

⁶) Zejména, jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu.

⁷) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁸) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů.

⁹) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^a),^b)	Platné od:
12.	Trichlorethen (trichlorethylen, TRI)¹⁾
12.1	Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu²⁾,³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	0,5
	denní průměr	5	1
12.2	Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
12.3	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok^4),5)			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
12.4	Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok ^4),5),⁶⁾			31.12.2009
12.4	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

^a)Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení trichlorethenu ve vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 10 μg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci 20 μg/l. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

¹) Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m³/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

³) Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRI-PER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3.

⁴) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁵) Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

⁶) Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů apod.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^a),^b)	Platné od:
13.	Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER)¹⁾
12.1	Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu (technologie TRI-PER)²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	0,5
	denní průměr	5	1
13.2	Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER)³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2,5	1,25
	denní průměr	2	2,5
13.3	Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
13.4	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)⁴⁾,⁵⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
13.5	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok^4),6)			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
13.6	Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok⁴⁾,^6),7)			31.12.2009
13.6	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4..Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b)Jako referenční analytická metoda pro stanovení tetrachlorethenu v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 10 μg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci 20 μg/l. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%.

¹) Vzhledem k těkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m³/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu.

³) Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m³/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu.

⁴) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁵) Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁶) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

⁷) Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů apod.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t ) mg/l^a),^b)		Platné od:
14.	Trichlorbenzen (TCB)¹⁾
14.1	Výroba trichlorbenzenu dehydrochlorací hexachlorcyklohexanu a zpracování trichlorbenzenu ²⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
14.2	Výroba chlorbenzenů chlorací benzenu a/nebo jejich zpracování³⁾			data vstupu ČR do EU
	měsíční průměr	0,5	0,05
	denní průměr	1	0,1
14.3	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok ^4),5)			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
14.4	Použití trichlorbenzenu, s vypouštěním pod 3 kg/rok ⁴⁾,⁵⁾,⁶⁾			31.12.2009
14.4	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení trichlorbenzenů v odpadních vodách je předepsána plynová chromatografie s detekcí elektronovým záchytem s mezí stanovitelnosti 1 μg/l. Správnost a přesnost analytické metody musí být ±50% při koncentraci 2 μg/l. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20%

¹⁾ Trichlorbenzen je tvořen směsí tří izomerů: 1,2,3-trichlorbenzenu, 1,2,4-trichlorbenzenu a 1,3,5-trichlorbenzenu. Ustanovení se vztahují na sumu těchto tří izomerů.

²) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorbenzenu.

³) Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní nebo zpracovatelskou kapacitu mono a dichlorbenzenů.

⁴) Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

⁵) Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

⁶) Užití o trichlorbenzenu zejména jako rozpouštědla a nosiče barviv v textilním průmyslu, jako složky transformátorových olejů apod.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Požadovaný a cílový stav jakosti vody ve vodním toku

1. Neporušená samočisticí schopnost.

2. Stav bez přítomnosti organismů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi.

3. Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů (hodnoty chlorofylu-a v období duben až říjen jsou menší než 20 μg/l u zdrojů povrchových vod pro výrobu pitné vody, povrchových vod využívaných ke koupání a menší než 50 μg/ u ostatních povrchových vod a vod kaprových) a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému, ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů.

4. Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými látkami.

5. Koncentrace nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek (zejména izomerů a kongenerů DDT, drinů (aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu), hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu, pentachlorfenolu, trichlorbenzenů, rtuti, kadmia a izomerů hexachlorcyklohexanu) ve vodním prostředí, sedimentech, plaveninách a živých organismech se nesmí znatelně zvyšovat v čase.

6. Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa ryb, zvolených jako indikátor, nesmí přestoupit hodnotu 0,1 mg/kg čerstvé tkáně (svaloviny).

7. Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením.

8. Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů.

9. Dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do 22. 12. 2015.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod

Tabulka 1: Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod

P.č.	Ukazatel	Symbol, číslo CAS ¹⁾	Jednotka	Hodnoty^a)
Kyslíkový režim
1	rozpuštěný kyslík	O₂	mg/l	> 6
2	biochemická spotřeba'kyslíku	BSK₅	mg/l	6
3	chemická spotřeba kyslíku	CHSK_Cr	mg/l	35
4	celkový organický uhlík	TOC	mg/l	13
Živiny
5	celkový fosfor	P_celk.	mg/l	0,15
6	celkový dusík	N_celk.	mg/l	8
7	volný amoniak	NH₃	mg/l	0,05
8	amoniakální dusík	N-NH₄	mg/l	0,5
9	dusitanový dusík	N-NO₂	mg/l	0,05.
10	dusičnanový dusík	N-NO₃	mg/l	7
11	organický dusík	N_org.	mg/l	2,25
Základní chemické složení
12	teplota vody	t	°C	25²⁾
13	reakce vody	pH		6-8
14	rozpuštěné látky sušené	RL₁₀₅	mg/l	1 000
15	rozpuštěné látky žíhané	RL₅₅₀	mg/l.	600
16	nerozpuštěné látky	NL₁₀₅	mg/l	25
17	chloridy	Cl	mg/l	250
18	fluoridy	F	mg/l	1
19	sírany	SO₄	mg/l	300
20	vápník	Ca	mg/l	250
21	hořčík	Mg	mg/l	150
22	mangan celkový	Mn	mg/l	0,5
23	železo celkové	Fe	mg/l	2
Doplňkové chemické složení
24	hliník	AI	μg/l	1 500
25	sulfidy, sulfan	H₂S	mg/l	0,015
26	celkový chlor	HCIO	mg/l	0,005³⁾
27	nepolární extrahovatelné látky ⁴⁾	NEL	mg/l	0,1
28	tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l	0,6
29	kyanidy snadno uvolnitelné	HCN	mg/l	0,01
30	kyanidy celkové	CN_celk	mg/l	0,7
31	AOX	AOX	mg/l	0,03
Radioaktivita
32	celková aktivita alfa	a_α	Bq/1	0,3⁵⁾
33	celková objemová aktivita beta	a_β	Bq/1	1 ⁵⁾
34	celková objemová aktivita beta korigovaná na draslík 40	a_β-⁴⁰K	Bq/1	0,5⁵⁾
35	radium	²²⁶Ra	Bq/1	0,3 ⁵⁾
36	tritium	³H	Bq/1	4 000
Bakteriální znečištění
37	koliformní bakterie	KOLI	KTJ/ml	200
38	termotolerantní (fekální) koliformní bakterie	FKOLI	KTJ/ml	40
39	intestinální enterokoky	ENT	KTJ/ml	20
Nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky
40	alachlor	15972-60-8	μg/l	0,1
41	aldrin	309-00-2	μg/l	0,005
42	anilin	62-53-3	μg/l	10
43	antimon	7440-36-0	μg/l	500
44	antracen	120-12-7	μg/l	0,1
45	arsen	7440-38-2	μg/l	20
46	atrazin	1912-24-9	μg/l	0,5
47	azinfos-ethyl	2642-71-9	μg/l	0,01
48	azinfos-methyl	86-50-0	μg/l	0,005
49	baryum	7440-39-3	μg/l	500
50	benzen	71-43-2	μg/l	30
51	beryllium	7440-41-7	μg/l	1
52	bor	7440-42-8	μg/l	400
53	cín	7440-31-5	μg/l	25
54	DDT (suma izomerů a kongeherů)		μg/l	0,025 ⁶⁾
55	p,p'-DDT	50-29-3	μg/l	0,01
56	desethylatrazin	6190-65-4	μg/l	0,5
57	3,4,-dichloranilin	95-76-1	μg/l	2
58	1,2-dichlorethan (EDC)	107-06-2	μg/l	1
59	1,2-dichlorethen (cis a trans izomery)	540-59-0	μg/l	10
60	2,4-dichlorfenol	120-83-2	μg/l	10
61	dichlormethan	75-09-2	μg/l	10
62	di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)	117-81-7	μg/l	10
63	dichlorvos	62-73-7	μg/l	0,001
64	dieldrin	60-57-1	μg/l	0,005
65	diuron	330-54-1	μg/l	0,05
66	endosulfan	115-29-7	μg/l	0,005
67	endrin	72-20-8	μg/l	0,005
68	ethylbenzen	100-41-4	μg/l	0,01
69	fenitrothion	122-14-5	μg/l	0,01
70	fenoly jednosytné		μg/l	5
71	fenthion	55-38-9	μg/l	0,01
72	hexachlorbenzen (HCB)	118-74-1	μg/l	0,005
73	hexachlorbutadien (HCBD)	87-68-3	μg/l	0,1
74	chlorbenzen	108-90-7	μg/l	1
75	chlorfenvinfos	470-90-6	μg/l	0,01
76	chlorované alkany C_10-13	85535-84-8	μg/l	0,5
77	chlórpyrifos	2921-88-2	μg/l	0,005
78	chrom	7440-47-3	μg/l	50
79	isodrin	465-73-6	μg/l	0,005
80	isopropylbenzen	98-82-8	μg/l	1,4
81	isoproturon	34123-59-6	μg/l	0,3
82	kadmium	7440-43-9	μg/l	1
83	kobalt	7440-48-4	μg/l	10
84	kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA)	60-00-04	μg/l	10
85	kyselina nitriltrioctová (NTA)	139-13-9	μg/l	10
86	lindan (γ-HCH)	58-89-9	μg/l	0,01
87	malathion	121-75-5	μg/l	0,01
88	měď	7440-50-8	μg/l	30
89	molybden	7439-98-7	μg/l	50
90	2-chlorfenol	95-57-8	μg/l	0,1
91	naftalen	91-20-3 •	μg/l	1
92	nikl	7440-02-0	μg/l	50
93	nitrobenzen	98-95-3	μg/l	10
94	nonylfenoly	25154-52-3	μg/l	0,33
95	oktylfenol	1806-26-4	μg/l	0,01
96	olovo	7439-92-1	μg/l	15
97	parathion-ethyl	56-38-2	μg/l	0,005
98	parathion-methyl	298-00-0	μg/l	0,01
99	pentachlorbenzen	608-93-5	μg/l	. 0,2
100	pentachlorfenol (PCP)	87-86-5	μg/l	0,01
101'	rtuť	7439-97-6	μg/l	0,1
102	selen	7782-49-2	μg/l	5
103	simazin	122-34-9	μg/l	1
104	sloučeniny tributylcínu (jako kationty)	688-73-3	μg/l	0,01 ⁷⁾
105	sloučeniny trifenylcínu (jako kationty)	668-34-8	μg/l	0,01 ⁸⁾
106	stříbro	7440-22-4	μg/l	10
107	suma dichlorbenzenů		μg/l	0,5 ⁹⁾
108	suma polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)		μg/l	0,2 ¹⁰⁾
109	suma polychlorovaných bifenylů (PCB)		μg/l	0,012 ¹¹⁾
110	suma izomerů hexachlorcyklohexanu	608-73-1	μg/l	0,05 ¹²⁾
111	tetrachlorethen (perchlorethylen, PER)	127-18-4	μg/l	0,5
112	tetrachlormethan	56-23-3	μg/l	1
113	toluen	108-88-3	μg/l	5
114	1,1,1-trichlorethan	71-55-6	μg/l	130
115	trifluralin	1582-09-8	μg/l	0,03
116	suma trichlorbenzenů (TCB) (1,2,3-, 1,2,4- a 1,3,5-trichlorbenzen)	12002-48-1	μg/l	0,4 ¹³⁾
117	2,4,6-trichlorfenol	88-06-2	μg/l	0,1
118	trichlormethan (chloroform)	67-66-3	μg/l	1
119	trichlorethen (trichlorethylen, TRI)	79-01-6	μg/l	1
120	uran	7440-61-1	μg/l	50 ¹⁴⁾
121	vanad	7440-62-2	μg/l	50
122	vinylchlorid	75-01-4	μg/l	2
123	suma xylenů (o-xylen a p-xylen)	1330-20-7	μg/l	30
124	zinek	7440-66-6	μg/l	200

^a) Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q₃₅₅, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%.

¹) CAS je číslo látky v Chemical Abstract Services.

²) Doporučená metoda je ČSN 75 7505, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP.

³) Přírůstek teploty vody v toku na konci mísící zóny vlivem vypouštění oteplených odpadních vod nesmí být vyšší než 3°C.

⁴) Hodnoty odpovídají pH = 6; vyšší koncentrace chloru může být přijatelná při vyšším pH.

⁵) Indikativní parametr, při překročení se zjišťuje příčina resp. zdroj znečištění.

⁶) Platí pro sumu izomerů a kongenerů DDT: p,p'-DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan), o,p-DDT (1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan), p,p'-DDD (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyI)-ethen) a p,p'-DDE (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan).

⁷) Platí pro jednotlivé sloučeniny tributylcínu a ostatní organické sloučeniny cínu.

⁸) Platí pro jednotlivé sloučeniny trifenylcínu a ostatní organické sloučeniny cínu.

⁹) Platí pro sumu 1,2-dichlorbenzenu a 1,4-dichlorbenzenu.

¹⁰) Platí pro sumu šesti látek PAU: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h,i]perylen a ideno[1,2,3-c,d]pyren.

¹¹)Platí pro sumu šesti kongenerů PCB: PCB 28, 52, 101, 138, 153 a 180.

¹²) Platí pro sumu izomerů hexachlorcyklohexanu.

¹³) Platí pro sumu trichlorbenzenů (1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen).

¹⁴) Přípustná hodnota je stanovena z hlediska chemické toxicity.

Imisní standardy uvedené v sloupci „Hodnoty“ musí být dosaženy do 22. 12. 2012, pro nebezpečné látky a zvlášť nebezpečné látky do 31.12.2009.

Tabulka 2: Imisní standardy: ukazatele a přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové

Č.	Ukazatel	Hodnoty pro vody lososové		Hodnoty pro vody kaprové		Analytické metody¹⁾	Poznámky
Č.	Ukazatel	cílové	přípustné ^a)	cílové	přípustné^a)	Analytické metody¹⁾	Poznámky
1	teplota (°C)	1. Teplota měřená po proudu od místa vypouštění způsobujícího oteplení (na konci mísící zóny) nesmí být vyšší než neovlivněná hodnota o:				Termometrie	Musí být vyloučena náhlá překročení teploty. Snížený teplotní limit 10 °C na konci mísící zóny platí pouze v době rozmnožování ryb, které vyžadují pro rozmnožování nízkou teplotu vody (pstruh obecný, lipan podhorní, mník jednovousý, vranka). Platí pouze pro vody, kde se takové ryby mohou vyskytovat.
			1,5 °C		3°C
		2. Vypouštění způsobující oteplení nesmí způsobit po proudu od místa vypouštění (na konci mísící zóny) zvýšení teploty na hodnoty vyšší než:
			21,5 °C		28 °C
			10 °C		10 °C
2	rozpuštěný kyslík (mg/l)	50 % ≥ 9	50 % ≥ 9	50 % ≥ 8	50 % ≥ 7	Elektrochemická metoda s membránovou elektrodou nebo Winklerova metoda	Pokud koncentrace rozpuštěného kyslíku klesne pod 6 mg/l, je nutné zkoumat, zda tato situace nebude mít škodlivé důsledky na vyrovnaný vývoj rybí populace.
2	rozpuštěný kyslík (mg/l)	100 % ≥ 7		100%≥ 5
3	pH		6 - 9		6 - 9	Elektrometricky
4	fenoly		Nesmí být přítomny v koncentracích ovlivňujících chuť a vůni ryb.		Nesmí být přítomny v koncentracích ovlivňujících chuť a vůni ryb.	Chuťová zkouška rybí svaloviny	Chuťová zkouška rybí svaloviny se provádí jen tehdy, předpokládá-li se přítomnost fenolů.
5	ropné látky		Nesmí:		Nesmí:	Vizuálně Stanovení nepolárních extrahovatelných látek (NEL) metodou infračervené spektrofotometrie ²⁾ Chuťová zkouška rybí svaloviny	Vizuální zkouška se provádí jednou měsíčně. Nepolární extrahovatelné látky se stanovují až tehdy, jsou-li na povrchu vody patrné skvrny. Chuťová zkouška rybí svaloviny se provádí pouze tehdy, je-li předpokládána přítomnost ropných látek.
			– tvořit na povrchu vody viditelný film		– tvořit na povrchu vody viditelný film
			– nepříznivě ovlivňovat chuť a vůni ryb		– nepříznivě ovlivňovat chuť a vůni ryb
			– mít nepřizni-vý vliv na ryby		– mít nepřízni-vý vliv na ryby

Č.	Ukazatel	Hodnoty pro vody lososové		Hodnoty pro vody kaprové		Analytické metody¹⁾	Poznámky
Č.	Ukazatel	cílové	přípustné^a)	cílové	přípustné^a)	Analytické metody¹⁾	Poznámky
6	volný amoniak (mg/l)	≤ 0,005	≤ 0,025	≤ 0,005	≤ 0,025	Výpočtem ze zjištěných hodnot amonných iontů, pří a teploty	Hodnoty pro volný amoniak mohou být překročeny v průběhu dne jako krátkodobá maxima.
7	amonné ionty (mg/l)	≤ 0,04	≤ 1	≤ 0,2	≤ 1	Molekulová absorpční spektrofotometrie	V případě nízkých hodnot teplot vody a snížené nitrifikace nebo tam, kde lze prokázat, že neexistují nepříznivé důsledky pro rybí populaci mohou koncentrace amonných iontů dosáhnout hodnoty až 2,5 mg/l.
8	celkový chlor – jako HClO (mg/l)		≤ 0,005		≤ 0,005	Metoda DPD (diethyl-p- fenylendiamin)	Hodnoty pro pH = 6. Vyšší koncentrace může být přijatelná při vyšším pH.
9	celkový zinek (mg/l)		≤ 0,3		≤ 1,0	Atomová absorpční spektrofotometrie	Hodnoty odpovídají tvrdosti vody 100 mg/l CaCO₃. Pro výrazně odlišné hodnoty platí tab. uvedená níže.
10	BSK₅(mg/l)	≤ 3		≤ 6		Stanovení kyslíku elektrochemickou metodou s membránovou elektrodou nebo Winklerovou metodou bez inhibice nitrifikace
11	dusitany (mg/l)	≤ 0,6		≤ 0,9		Molekulová absorpční spektrofotometrie
12	nerozpuštěné látky (mg/l)	≤ 25		≤ 25		Filtrace filtrační membránou 0,45 μm, sušení při 105 °C
13	rozpuštěná měď (mg/l)	≤ 0,04		≤ 0,04		Atomová absorpční spektrofotometrie	Hodnoty odpovídají tvrdosti vody 100 mg/l CaCO₃. Pro výrazně odlišné hodnoty platí tab. uvedená níže.

¹⁾ Při analýze vzorků mohou být použity i jiné vhodné a srovnatelné metody, pro daný účel validované.

²⁾ Doporučená metoda je ČSN 75 7505, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP.

Přípustné koncentrace^a) celkového zinku a rozpuštěné mědi pro různé hodnoty tvrdosti vody stanovené jako suma Ca a Mg (mmol/l) a vyjádřené jako koncentrace ρ_CaCO3 (mg/l):

Tvrdost vody vyjádřená jako koncentrace ρ_CaCO3 (mg/l)	< 10	50	100	> 100
Lososové vody - Zn (mg/l)	0,03	0,2	0,3	0,5
Kaprové vody - Zn (mg/l)	0,3	0,7	1,0	2,0
Lososové i kaprové vody - Cu (mg/l)	0,005 ¹⁾	0,022	0,04	0,112

¹⁾ Přítomnost ryb ve vodách obsahujících vyšší koncentrace mědi může indikovat převahu rozpuštěných organoměďnatých komplexů.

^a) Imisních standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q₃₅₅, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%. Pro hodnoty ukazatelů pH, BSK₅, volný amoniak, amonné ionty, dusitany, celkový chlor, celkový zinek a rozpuštěná měď. Pokud je četnost vzorkování nižší než jeden vzorek měsíčně, musí všechny vzorky vyhovovat výše uvedeným hodnotám. Povolené překročení přípustných hodnot pro ukazatel rozpuštěný kyslík je uvedeno přímo v tabulce. Pro ukazatel nerozpuštěné látky se jako charakteristická hodnota použije aritmetický průměr koncentrace.

Imisní standardy uvedené v sloupci „přípustné hodnoty“ musí být dosaženy do pěti let ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Imisní standardy uvedené jako „cílové“ musí být dosaženy do 22. 12. 2012.

Tabulka 3: Imisní standardy: ukazatele a cílové a přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody

P.č.	Ukazatel	Jednotka	Hodnoty^a)
			kategorie AI		kategorie A2		kategorie A3
			cílové	přípustné	cílové	přípustné	cílové	přípustné
1	pH		6,5-8,5	6,5-8,5	5,5-9		5,5-9
2	barva (po jednoduché filtraci)	mg/l stupnice Pt	10	20 (0)	50	100 (0)	50	200 (0)
3	nerozpuštěné látky (NL₁₀₅)	mg/l	5
4	teplota	°C	15	20(0)	22	25(0)	22	25(0)
5	elektrická konduktivita	mS/m při 25°C	100	100	100		100
6	pach (prahové Číslo)	ředící poměr při 25°C	2		5		5
7	dusičnany (NO₃^-)	mg/l	25	50 (0)		50 (0)		50(0)
8 ¹⁾	fluoridy	mg/l	0,7-1	1,5	0,7-1,5	1,5	0,7-1,5	1,5
9	adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)	mg/l		0,005		0,005		0,01
10	železo celkové	mg/l	0,1	0,2	1	2	1	2
11	mangan	mg/l	0,05	0,05	0,1	1,0	0,5	1,5
12	měď	mg/l	0,02	0,05 (0)	0,05	0,05	0,1	0,1
13	zinek	mg/l	0,5	3	1	5	1	5
14	bor	mg/l	0,5	1	1	1	1	1
15	berylium	mg/l		0,001		0,001		0,002
16	kobalt	mg/l					0,05
17	nikl	mg/l		0,02		0,03		0,03
18	vanad	mg/l					0,02
19	arsen	mg/l	0,01	0,01		0,01		0,02
20	kadmium	mg/l	0,001	0,005	0,001	0,005	0,001	0,005
21	chrom celkový	mg/l		0,05		0,05		0,05
22	olovo	mg/l	0,01	0,025		0,025		0,05
23	selen	mg/l		0,01		0,01		0,01
24	rtuť	mg/l	0,0005	0,001	0,0005	0,001	0,0005	0,001
25	baryum	mg/l		0,1		1		1
26	kyanidy celkové	mg/l	0,02	0,05	0,04	0,05	0,04	0,05
27	sírany	mg/l	150	250	150	250 (0)	150	250 (0)
28	chloridy	mg/l	100	100	100	100	100	100
29	tenzidy aniontové	mg/l	0,2	0.2	0,2	0,2	0,5	0,5
30	fosforečnany (PO₄^3-)	mg/l	0,3		0,5		0,5
31²⁾	fenoly jednosytné (ČSN ISO 6439)	mg/l		0,001	0,001	0,005	0,01	0,1
32	nepolární extrahovatelné látky (NEL)³⁾	mg/l		0,05		0,05	0,1	0,5
33 ⁴⁾	polycyklické aromatické uhlovodíky	mg/l		0,0001		0,0001		0,0002
34 ⁵⁾	pesticidy celkem (relevantní látky)	mg/l		0.0005		0,0005		0,0005
35	chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn)	mg/l	2	3	5	10	10	15
36	nasycení kyslíkem	% O₂	> 70		> 50		> 30
37	biochemická spotřeba kyslíku (BSK₅)	mg/l	< 3	< 3	< 4	5	< 5	7
38	dusík celkový	mg/l	1		2		3
39	amonné ionty (NH₄⁺)	mg/l	0,05	0,5	0,5	1	1	3(0)
40	extrahovatelné látky (EL)⁶⁾	mg/l mg/l SEC	0,1		0,2		0,5
41	celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	5		8		8
42	huminové látky	mg/l	2	2,5	3,5	5	6	8
43	koliformní bakterie (ČSN 830531)	KTJ/100ml	50		5 000		50 000
44	termotolerantní koliformní bakterie (TNV 757835)	KTJ/100ml	20		2 000		20 000
45	intestinální enterokoky	KTJ/100ml	20		1 000		10 000
46	salmonely	počet/5 000ml	žádné		žádné
47	mikroskopický obraz (živé organismy)	počet/ml		50	3000		10 000

^a) Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q₃₅₅, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%. Pro hodnocení splnění hodnot ukazatelů ve sloupcích „cílové“ je roční pravděpodobnost nepřekročení 90 %.

¹⁾ Hodnoty jsou horní limity pro průměrné roční teploty (nízké a vysoké).

²⁾ Limity se neuplatňují, nedochází-li k organoleptickým závadám pitné vody.

³⁾ Doporučená metoda je ČSN 75 7505, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP.

⁴⁾ součet koncentrací šesti látek fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h,i]perylen a ideno[1,2,3-c,d]pyren.

⁵⁾ suma všech relevantních pesticidů, které jsou stanovovány.

⁶⁾ Doporučená metoda je ČSN 75 7506, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP.

„(0)“ = mimořádné klimatické nebo geografické podmínky

Imisní standardy uvedené jako „cílové“ pro povrchové vody využívané příslušnou kategorií úpravy surové vody na vodu pitnou musí být dosaženy do 22. 12. 2012.

Kategorie standardních metod úpravy surové vody na pitnou vodu

Kategorie A1

Jednoduchá fyzikální úprava a desinfekce, například rychlá filtrace a desinfekce.

Kategorie A2

Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, například chlorování nefiltrované vody, srážení, vločkování, usazování, filtrace, desinfekce (závěrečné chlorování).

Kategorie A3

Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a desinfekce, například chlorování do bodu zlomu, srážení, vločkování, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozonizace, závěrečné chlorování).

Tabulka 4: Imisní standardy: ukazatele a cílové a přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití pro koupání osob

P.č.	Ukazatele	Jednotka	Hodnoty^a)		Poznámka č.
P.č.	Ukazatele	Jednotka	cílové	přípustné	Poznámka č.
1	koliformní bakterie	KTJ/100ml	500	10 000	1
2	termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	100	2 000	2
3	intestinální enterokoky	KTJ/100ml	100	400	3
4	salmonely	KTJ/l	-	0	4
5	enteroviry	PTJ/101		0	5
6	pH		-	6-9	6,7
7	barva		-	beze změn	8
8	minerální oleje			bez zápachu a povlaku na hladině	9
8	minerální oleje	mg/l	0,3
9	povrchově aktivní látky		-	bez pěny na hladině	8
9	povrchově aktivní látky	mg/l	0,3		10
10	fenoly			bez zápachu	11
10	fenoly	mg/l	0,005	0,05
11	průhlednost	m	2	1	7
12	kyslík rozpuštěný	% nasycení	80-120	-	6
13	viditelné plovoucí znečištění	-	-	nezjistitelné	12
14	jiné závadné látky		-	-	13
15	index saprobity makrozoobentosu		2,2	2,5	14
16	fosfor celkový	mg/l		0,05	15

^a) Imisních standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q₃₅₅, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%. Pro hodnoty ukazatelů ve sloupcích „přípustné“; u koliformních bakterií a termotolerantních koliformních bakterií je roční pravděpodobnost nepřekročení 80%. Pro hodnocení splnění hodnot ukazatelů ve sloupcích „cílové“ je roční pravděpodobnost nepřekročení 90 %.

Poznámky:

1. Metoda stanovení podle ČSN 830531-3. U filtrovatelných vod se použije membránová filtrace 100 ml, u nefiltrovatelných se vyšetří 1 ml nebo další ředění. Výsledky se přepočítají na 100 ml.

2. Metoda stanovení podle TNV 757835. U filtrovatelných vod se použije membránová filtrace 100 ml, u nefiltrovatelných se vyšetří 1 ml nebo další ředění. Výsledky se přepočítají na 100 ml.

3. Metoda stanovení podle ČSN EN ISO 7899-2. U filtrovatelných vod se použije membránová filtrace 100 ml, u nefiltrovatelných se vyšetří 1 ml nebo další ředění. Výsledky se přepočítají na 100 ml.

4. Metoda stanovení podle TNV 757855.

5. Metoda stanovení je založena na fázové separaci s další identifikací ve specializované laboratoři.

6. Ukazatel se stanovuje jen v případě podezření, že mohlo dojít k abnormální změně obvyklé hodnoty ukazatele.

7. Pro určité koupaliště může orgán ochrany veřejného zdraví stanovit limitní hodnotu odlišnou od přípustné hodnoty, pokud je odlišnost způsobena přirozeným charakterem vody.

8. Vizuální stanovení.

9. Vizuální stanovení a čichová zkouška.

10. Spektrofotometrické stanovení s methylenovou modří.

11. Čichová zkouška.

12. Mezi viditelné plovoucí znečištění patří odpadky, zbytky dehtu, dřevo, plasty, lahve, obaly ze skla, plastů, gumy nebo jiných látek. V případě pozitivního nálezu je vždy nutné uvést, o jaké předměty se jednalo a slovně vyjádřit jejich četnost.

13. Jiné chemicky a zdravotně závadné látky jako jsou kyanidy, těžké kovy, pesticidy aj. se stanovují jen v případě podezření na jejich výskyt.

14. Pouze u lokalit na tekoucích vodách. Za tekoucí vody se nepovažují přehradní nádrže.

15. V případě projevů eutrofizace vody se vedle celkového fosforu stanovují též amonné ionty, dusičnanový, dusitanový a organický dusík.

Imisní standardy uvedené jako „cílové“ musí být dosaženy do 22. 12. 2012.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění

Tabulka 1: Minimální roční četnosti odběrů vypouštěných městských odpadních vod

Velikost zdroje (EO)¹⁾	Typ vzorku³⁾	BSK₅	CHSK_Cr	NL	N-NH₄⁺	N_celk.	P_celk.
< 500 ²⁾	A				-	-	-
500 - 2 000	A	12	12	12	-	-	-
2 001 - 10000	B	12	12	12	12	-	-
10 001 - 100 000	C	26	26	26	-	26	26
> 100 000	C	52	52	52	-	52	52

¹⁾ 1 EO (ekvivalentní obyvatel) odpovídá produkovanému množství znečištění vyjádřenému 60 g BSK₅/den.

²⁾ Minimální počet vzorků stanoví vodoprávní úřad.

³⁾ Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto:

typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze pro městské odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro roční množství do 200 t ročně v ukazateli CHSK_cr přitékající do čistírny odpadních vod;

typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin;

typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.

Zvlášť nebezpečné závadné látky musí být sledovány denními slévanými vzorky vody při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší postup sledování je možno zvolit při vypouštěném množství menším než je uvedeno v tabulce 2 této přílohy.

Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Odběry by neměly být prováděny za neobvyklých situací, jako při silných deštích a povodních.

Tabulka 2: Prahová množství vypouštěných vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování

Látka	Roční množství (kg)
rtuť	7,5
kadmium	10
hexachlorcyklohexan¹⁾	3
tetrachlormethan	30
DDT¹⁾	1
driny (aldrin, dieldrin, eldrin, isodrin)¹⁾	1
pentachlorfenol	3
hexachlorbenzen	1
hexachlorbutadien	1
trichlormethan	30
1,2-dichlorethan	30
tetrachlorethen	30
trichlorethen	30
trichlorbenzen	3

¹⁾Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných tzv. „starých zátěží“.

Tabulka 3: Prahová množství vypouštěných vybraných zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek při jejichž překročení se požaduje minimální četnost sledování 12x za rok

Látka	Denní množství v g	Roční množství v kg
antraceh	1	0,3
AOX	30	10
arsen	0,5	0,15
atrazin	10	3,5
azinfos-ethyl, azinfos-methyl	0,5	0,15
cín	20	7
DDT (suma izomerů a kogenerů)¹⁾	0,5	0,15
dichlorvos	0,5	0,15
endosulfan	0,5	0,15
fenoly	3	1
fenthion	1	0,3
fluoridy	150	50
chrom	5	1,5.
kyanidy	1	0,3
maláthion	0,5	0,15
měď	5	1,5
nikl	5	1,5
olovo	5'	1,5
parathion	0,5	0,15
sumaPCB^{1) 2)}	0,5	0,15
PAU³⁾	0,5	0,15
simazin	1	0,3
toluen	10	3,5
trifluralen	0,5	0,15
uhlovodíky	100	35
zinek	20	7
suma xylenů	10	3,5

¹) Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných tzv. „starých zátěží“.

²) Suma šesti kongenerů PCB: PCB 28, 52, 101, 138, 153 a 180.

³) Suma šesti PAU: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h,i] perylen a ideno[1,2,3-c,d]pyren.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Přípustný počet vzorků nesplňujících statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců

Celkový počet vzorků	Přípustný počet nevyhovujících vzorků
4 – 7	1
8 – 16	2
17 – 28	3
29 – 40	4
41 – 53	5
54 – 67	6
68 – 81	7
82 – 95	8
96 – 110	9
111 – 125	10
126 – 140	11
141 – 155	12
156 – 171	13
172 – 187	14
188 – 203	15
204 – 219	16
220 – 235	17
236 – 251	18
252 – 268	19
269 – 284	20
285 – 300	21
301 – 317	22
318 – 334	23
335 – 251	24
352 – 366	25

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu

(1) Jako základní informace o zdroji znečišťování se při prvním hlášení nebo při změně údajů uvede:

a) název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu; obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,

b) jméno, případně jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu,

c) místo zařízení či zdroje znečišťování,

d) u právnických osob a podnikajících fyzických osob druh ekonomické činnosti podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Českého statistického úřadu (slovně),

e) OKEČ,

f) typ, velikost a popis zařízení produkujícího vypouštěné znečištění,

g) umístění výpusti - u vypouštění do vodního toku - lokalita, jméno recipientu, hydrologické číslo, horní maticové číslo úseku toku, délka úseku a číslo polohy, říční kilometr, břeh, název obce a název katastrálního území a u vypouštění do kanalizace - souřadnice vyústění kanalizace nebo čistírny odpadních vod, jméno čistírny, popřípadě číslo kanalizačního sběrače,

h) výčet závadných látek, zejména nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek, obsažených ve vypouštěných odpadních vodách,

i) popis míst odběru vzorků a způsobu vzorkování,

j) úředně stanovená výrobní nebo zpracovatelská kapacita parametru, rozhodného pro výpočet poměrného množství vypouštěných látek,

k) povolená množství vypouštěných odpadních vod z jednotlivých výpustí

l) povolené emisní limity vypouštěných látek (koncentrace, poměrná množství, roční množství),

m) druh čistírny odpadních vod (mechanická, biologická, fyzikálně-chemická) s popisem metody čištění,

n) typ vypouštění (do vodního toku nebo do kanalizace),

(2) Dále se uvedou výsledky měření množství a jakosti vypouštěných odpadních vod za minulé období v rozsahu a termínu stanoveném vodoprávním úřadem.

¹) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody.
Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání.
Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.
Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených ve členských státech k odběru pitné vody.
Směrnice Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslového odvětví elektrolýzy a alkalických hydroxidů.
Směrnice Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia.
Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z odvětví jiných, než je elektrolýza alkalických hydroxidů.
Směrnice Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu.
Směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 88/347/EHS ze dne 16. června 1988, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 90/415/EHS ze dne 27. července 1990, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

²) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

³) § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

⁴) § 3 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.

⁵) Zejména zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

⁶) § 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

⁷) Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

⁸) § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.