o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech — znění k 01.01.2008 – 31.12.2009

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 29. ledna 2003

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

Vláda nařizuje k provedení § 31, § 32 odst. 2 a 3, § 35 odst. 2 a § 38 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), (dále jen „zákon“):

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení

a) v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví:

1. ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku,

2. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod,

3. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod,

4. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění odpadních vod pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech,

5. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

6. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů,

7. ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání osob,

8. náležitosti a podmínky povolení k vypouštění odpadních vod,

b) v souladu s právem Evropských společenství²) vymezuje citlivé oblasti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) průmyslovými odpadními vodami – odpadní vody uvedené v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, jakož i odpadní vody v této části přílohy neuvedené, jsou-li vypouštěny z výrobních nebo jim obdobných zařízení,

b) městskými odpadními vodami – odpadní vody vypouštěné z domácností nebo služeb, vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (splašky), popřípadě jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo s dešťovými vodami,

c) zdrojem znečišťování – území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem. Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i areál či část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, z nichž se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových,

d) emisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení,

e) emisními limity – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

f) typem emisních standardů a limitů - jejich vyjádření jako:

1. koncentrace v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na litr,

2. minimální účinnost čištění v čistírně odpadních vod v procentech,

3. množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek za určité časové období,

4. poměrné množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti látky nebo skupiny látek na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku,

g) imisními standardy – nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod v jednotkách hmotnosti, radioaktivity nebo bakteriálního znečištění na jednotku objemu, které jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení,

h) cílovým stavem jakosti vody ve vodním toku – stav splňující cíle ochrany vod uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

i) nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod - nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, která je vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň je nejúčinnější pro ochranu vod,

j) kombinovaným přístupem – způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě³) a nejlepším dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. Při stanovení cílových emisních limitů vodoprávní úřad současně stanoví lhůtu, v níž má být cílových emisních limitů dosaženo, a podmínky, za nichž lze odpadní vody vypouštět do doby dosažení cílových emisních limitů. Tyto podmínky vodoprávní úřad stanoví podle § 6 odst. 2.

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod

§ 3

Náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo do kanalizací

(1) Povolení k vypouštění odpadních vod vedle obecných náležitostí⁴) obsahuje

a) druh odpadních vod vypouštěných do povrchových vod, popřípadě do kanalizace,

b) charakteristiku výrobní činnosti a její informativní označení podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) vydané Českým statistickým úřadem,

c) určení místa výpusti odpadních vod, pro kterou je povolení vydáno, s názvem vodního toku, číslem hydrologického pořadí povodí a s uvedením kilometráže výpusti (staničení), popřípadě určení místa výpusti do kanalizace.

(2) Dále vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod vždy stanoví

a) emisní limity,

b) lhůtu k dosažení emisních limitů podle požadavků tohoto nařízení, pokud jde o případy, kdy podle § 38 odst. 9 nebo § 127 odst. 6 zákona povoluje vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené tímto nařízením,

c) způsob, četnost, typ a místo odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod a místo měření jejich objemu na výpusti, popřípadě i na přítoku do čistírny odpadních vod,

d) způsob provádění rozborů vypouštěných odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění uvedených v povolení k vypouštění odpadních vod podle příslušné technické normy; není-li příslušná technická norma vydána, stanoví způsob rozboru vodoprávní úřad individuálně na základě dostupných podkladů,

e) způsob vyhodnocení výsledků rozborů jednotlivých ukazatelů znečištění a výsledků měření a stanovení objemu vypouštěných odpadních vod a zjištěného množství vypouštěných znečišťujících látek pro účely evidence a kontroly,

f) způsob, formu, četnost a termín předávání výsledků měření vodoprávnímu úřadu podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení.

§ 4

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.⁵)

(2) Pokud jsou vypouštěny do povrchových vod nebo do kanalizací vody důlní, použijí se ustanovení předchozích odstavců přiměřeně.

§ 5

(1) Vypouštění odpadních vod s obsahem biologicky rozložitelných organických látek ze zpracování mléka, výroby ovocných a zeleninových výrobků, výroby a stáčení nealkoholických nápojů, zpracování brambor, masného průmyslu, pivovarů, výroby alkoholu a alkoholických nápojů, výroby krmiv z rostlinných produktů, výroby želatiny a klihu z kůží a kostí, sladoven, průmyslu zpracování ryb, koželužen a cukrovarů lze povolit pouze za podmínky zajištění jejich biologického čištění.

(2) Vypouštění nečištěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého nelze povolit.

(3) Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem radioaktivních látek do vod povrchových vydá vodoprávní úřad podle emisních limitů stanovených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.⁶)

§ 6

Stanovení emisních limitů

(1) Pokud jsou odpadní vody vypouštěny z jednoho zdroje znečištění více výpustmi, stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro každou z nich; to se netýká výpustí dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

(2) Vodoprávní úřad stanoví emisní limity do výše emisních standardů uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, podle druhu vypouštěných odpadních vod a podle typu a množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách, s přihlédnutím k imisním standardům podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a k cílovému stavu jakosti vod ve vodním toku podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Není-li v tabulce 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení uvedena hodnota emisního standardu ukazatele znečištění, stanoví vodoprávní úřad v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod v odůvodněných případech pouze způsob a četnost sledování tohoto ukazatele znečištění.

(3) V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Emisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace (§ 16 zákona) stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 4.

(4) Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace sloužící veřejné potřebě^6a).

(5) V povolení k vypouštění městských odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity do výše emisních standardů uvedených v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení nebo stanoví emisní limity účinností čištění podle hodnot uvedených v tabulce 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Emisní limity stanovené v koncentračních jednotkách a minimální účinností čištění v čistírně odpadních vod v procentech jsou rovnocenné. Vodoprávní úřad stanoví pro každý ukazatel znečištění pouze jeden z těchto typů emisních limitů; v jednom rozhodnutí je možno typy emisních limitů vzájemně kombinovat. Obsahují-li městské odpadní vody na přítoku do čistírny odpadních vod podíl průmyslových odpadních vod, bere vodoprávní úřad při stanovení emisních limitů a jejich typu v úvahu druh a složení čištěných odpadních vod.

(6) Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(7) Vodoprávní úřad stanoví v povolení k vypouštění průmyslových odpadních vod pro jednotlivé ukazatele znečištění též jejich nepřekročitelné hodnoty „m“.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek nebo zvlášť nebezpečných látek (§ 39 odst. 3 zákona), neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a k místním podmínkám.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Tyto limity nesmí být v rozporu s kanalizačním řádem.

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod obsahujících ukazatele znečištění neuvedené v příloze č. 1 ani v příloze č. 3 k tomuto nařízení stanoví vodoprávní úřad emisní limity přiměřeně k emisním standardům ukazatelů znečištění obdobné míry škodlivosti, imisním standardům, cílovému stavu jakosti vody ve vodním toku a místním podmínkám.

(11) Vodoprávní úřad stanoví emisní limity pouze kombinovaným přístupem:

a) v povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek a zvlášť nebezpečných látek pro výpusti nebezpečných látek a zvlášť nebezpečných látek do povrchových vod tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 přílohy č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 31. prosince 2009,

b) v povolení k vypouštění ostatních odpadních vod do povrchových vod pro ostatní výpusti do povrchových vod tak, aby imisní standardy uvedené v tabulce 1 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

c) je-li v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod stanoven úsek lososových nebo kaprových vod podle zvláštního právního předpisu (§ 35 zákona), tak, aby přípustné imisní standardy uvedené v tabulce 2 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy do pěti let po dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost a cílové imisní standardy uvedené tamtéž byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

d) nacházejí-li se v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod vodárenské nádrže⁷) nebo jiné zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (§ 31 zákona), tak, aby cílové imisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012,

e) je-li v místě nebo pod místem výpusti odpadních vod stanoven úsek povrchových vod využívaných ke koupání osob podle zvláštního právního předpisu (§ 34 zákona), tak, aby cílové imisní standardy uvedené v tabulce 4 v příloze č. 3 k tomuto nařízení byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2012.

§ 7

Dodržení emisních limitů

(1) Emisní standardy „p“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, emisní standardy uvedené v tabulkách 2 a 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod se považují za dodržené, jestliže míra jejich překročení nepřesáhne hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Emisní standardy „m“ uvedené v tabulce 1a v příloze č. 1 k tomuto nařízení a emisní limity „m“ stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami. Hodnoty „m“ nesmějí být překročeny v žádném ze vzorků analyzovaných oprávněnou laboratoří.

(3) Emisní standardy stanovené jako roční poměrná množství vypouštěného znečištění v jednotkách hmotnosti na jednotku hmotnosti látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku, uvedené v tabulce 2 v příloze č. 1 k tomuto nařízení, a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(4) Emisní standardy uvedené v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení jako denní nebo měsíční průměrné koncentrace vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a denní nebo měsíční poměrná množství vypouštěných zvlášť nebezpečných látek a emisní limity podle nich stanovené vodoprávním úřadem v povolení k vypouštění odpadních vod jsou nepřekročitelnými hodnotami.

(5) Emisní limit stanovený jako minimální účinnost čištění je dodržen, jestliže počet negativních výsledků nepřekročí počet uvedený v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(6) Pro posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění pro stanovenou znečišťující látku nebo skupinu látek, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující součin ročního objemu vypuštěných odpadních vod a ročního aritmetického průměru výsledků rozborů odpadních vod; při posouzení dodržení hodnot ročního množství vypouštěného znečištění se vychází z údajů uplynulého kalendářního roku.

(7) Pro posouzení dodržení hodnot ročního poměrného množství vypouštěného znečištění, stanovených v povolení k vypouštění odpadních vod, je rozhodující poměr vypočteného ročního množství vypouštěného znečištění k ročnímu množství látky nebo suroviny použité při výrobě nebo výrobku; přitom se použijí hodnoty za minulý kalendářní rok.

(8) Pro posouzení dodržení povolení k vypouštění odpadních vod se použijí sledování za normálních provozních podmínek.

(9) Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že jich bylo dosaženo prokázaným zřeďováním odpadních vod.

§ 8

Měření objemu vypouštěných odpadních vod a míry jejich znečištění

(1) Stanoví-li vodoprávní úřad emisní limit jako přípustnou účinnost čištění, stanoví místo měření jakosti vypouštěných odpadních vod i na přítoku do čistírny odpadních vod. Je-li emisní limit stanoven jako poměrné množství, určí vodoprávní úřad i způsob sledování a evidence množství látek charakterizujících výrobní proces.

(2) V povolení k vypouštění městských odpadních vod stanoví vodoprávní úřad minimální četnost sledování a typ vzorku podle hodnot uvedených v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení; v povolení k vypouštění ostatních druhů odpadních vod stanoví četnost sledování a typ vzorku přiměřeně k těmto hodnotám.

(3) V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategoriích nad 2 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazatelích znečištění N_celk a P_celk podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení. V povolení k vypouštění městských odpadních vod z čistíren odpadních vod v kategorii nad 100 000 ekvivalentních obyvatel stanoví vodoprávní úřad četnost a způsob sledování znečištění v ukazateli znečištění celkový organický uhlík (TOC) podle tabulky 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(4) V povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek může vodoprávní úřad k žádosti znečišťovatele pro účely stanovení četnosti odběru vzorků odečíst množství zvlášť nebezpečné látky obsažené v jím odebrané vodě od množství této látky vypouštěného v odpadní vodě. Takto vodoprávní úřad může postupovat pouze v případě, že znečištění odebrané vody zvlášť nebezpečnými látkami nezpůsobil svou činností žadatel. Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok. Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí vodoprávní úřad množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Vodoprávní úřad může odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství odebrané vody, které odpovídá množství vypouštěných odpadních vod.

(5) Odběry vzorků musejí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že se odebírá větší než minimální počet vzorků stanovený tímto nařízením; to se nevztahuje na řízené nebo nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob, pro které způsob sledování stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(6) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek uvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování na základě 24hodinových směsných vzorků při současném měření denního objemu vypouštěných odpadních vod. Měsíční průměry koncentrací a poměrných množství se stanoví na základě denního měření koncentrací, objemu odpadních vod a hodnot charakterizujících výrobu. Při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem těchto zvlášť nebezpečných látek v množství menším, než je množství stanovené v tabulce 2 v příloze č. 4 k tomuto nařízení, stanoví vodoprávní úřad způsob jejich sledování přiměřeně k místním podmínkám.

(7) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek neuvedených v tabulce 3 v příloze č. 1 k tomuto nařízení a odpadních vod s obsahem nebezpečných látek do vod povrchových stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad s minimální četností 12 odběrů směsných 24hodinových vzorků za rok při současném měření objemu vypouštěných odpadních vod se sledováním koncentrace a množství těchto látek. Při určení způsobu sledování vodoprávní úřad vychází z míry jejich škodlivosti, vypouštěného množství za časové období, koncentrace ve vypouštěných odpadních vodách, místních podmínek a požadavků tohoto nařízení. Vypouští-li se denní či roční množství zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek menší, než jsou množství uvedená v tabulce 3 v příloze č. 4 tohoto nařízení, stanoví způsob jejich sledování vodoprávní úřad přiměřeně k požadavkům tohoto nařízení a k místním podmínkám.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizace stanoví vodoprávní úřad způsob jejich měření obdobně postupu podle odstavců 5 a 6.

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod s obsahem závadných látek neuvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví způsob jejich měření vodoprávní úřad obdobně podle odstavců 5 a 6.

(10) Jsou-li odpadní vody před vypuštěním do vod povrchových čištěny a vodoprávní úřad stanoví emisní limit jako minimální účinnost čištění, musí být ve stejné době odebírány vzorky odpadních vod na přítoku na čistírnu odpadních vod i na výpusti z ní do vod povrchových.

(11) Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví, že měření jakosti vypouštěných odpadních vod bude zajišťováno oprávněnou laboratoří (§ 92 odst. 1 zákona).

§ 9

(1) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých rodinných domků a staveb pro individuální rekreaci a jiných staveb obdobné velikosti postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení přiměřeně.

(2) Při stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových⁸) postupuje vodoprávní úřad podle tohoto nařízení obdobně.

§ 10

Citlivé oblasti

(1) Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti.

(2) Emisní standardy pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedeným v tabulkách 1a a 1b v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

§ 12

Účinnost

Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. března 2003, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 11, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Ministr životního prostředí:

RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod

Městské odpadní vody

(hodnoty pro citlivé oblasti a ostatní povrchové vody)

Tabulka 1a: Emisní standardy: přípustné hodnoty (p) ³⁾, maximální hodnoty (m) ⁴⁾ a hodnoty průměru ⁵⁾ koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l

Kategorie ČOV (EO) ¹⁾⁷⁾	CHSK_Cr		BSK₅		NL		N-NH₄⁺		N_celk²⁾,⁸⁾,⁹⁾		P_celk. ⁹⁾
Kategorie ČOV (EO) ¹⁾⁷⁾	p³⁾	m⁴⁾	p³⁾	m⁴⁾	P³⁾	m⁴⁾	průměr⁵⁾	m⁴⁾,⁶⁾	průměr⁵⁾	m⁴⁾,⁶⁾	průměr ⁵⁾	m⁴⁾
<500¹¹)	150	220	40	80	50	80	-	-	-	-	-	-
500 - 2 000	125	180	30	60	40	70	20	40	-	-	-	-
2 001 – 10 000	120	170	25	50	30	60	15	30	-	-	3¹⁰⁾	8¹⁰⁾
10 001 – 100 000	90	130	20	40	25	50	-	-	15	30	2	6
>100 000	75	125	15	30	20	40	-	-	10	20	1	3

1) Rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK₅ za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní.

U kategorií ČOV pod 2000 EO lze použít pro účel zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b v příloze č. 1 a v tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli BSK₅ v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9.

2) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku.

3) Uváděné přípustné koncentrace „p“ nejsou aritmetické průměry za kalendářní rok a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

4) Uváděné maximální koncentrace „m“ jsou nepřekročitelné. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku uvedený v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení v souladu se stanovením hodnoty „p“.

5) Uváděné hodnoty jsou aritmetické průměry koncentrací za kalendářní rok a nesmí být překročeny. Počet vzorků odpovídá ročnímu počtu vzorků stanovenému vodoprávním úřadem. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

6) Hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C. Teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za vyšší než 12°C, pokud z pěti měření provedených v průběhu dne byla tři měření vyšší než 12°C.

7) Rozbory odtoků z biologických dočišťovacích nádrží, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, se provádějí ve filtrovaných vzorcích, koncentrace celkových nerozpuštěných látek však nesmí přesáhnout hodnotu 100 mg/l.

8) Požadavky na dusík je možno kontrolovat pomocí denních průměrů, jestliže se prokáže, že je takto zajištěna stejná úroveň ochrany vod. V tomto případě denní průměr nesmí přesáhnout 20 mg/l celkového dusíku pro všechny vzorky, jestliže teplota na odtoku biologického stupně čistírny odpadních vod je vyšší nebo rovná 12°C. Zohlednění požadavků na funkci biologického odstranění dusíku a plnění limitů při teplotách na odtoku nižších než 12°C může být nahrazeno zohledněním pro časově určené zimní období podle oblastních klimatických podmínek, které stanoví vodoprávní úřad u tohoto ukazatele znečištění.

9) Při stanovení limitů pro dusík a fosfor vezme vodoprávní úřad v úvahu harmonogram výstavby a rekonstrukce technologických stupňů odstraňování dusíku a fosforu pro konkrétní aglomerace České republiky schválený vládou, na základě dohody ČR s EU o přechodném období pro implementaci směrnice 91/271/EHS, v rámci „Strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“. Pro tam uvedené konkrétní aglomerace a do stanovené doby ukončení výstavby nebo rekonstrukce, maximálně však do 31. prosince 2010, stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle následujících emisních standardů:

Kategorie ČOV (EO)	N_anorg⁶⁾		P_celk
Kategorie ČOV (EO)	průměr	m	průměr	m
10 001 – 100 000	20	30	3	6
> 100 000	15	20	1,5	3

N_anorg je suma dusíku amoniakálního, dusičnanového a dusitanového. Význam ostatních parametrů je identický jak výše.

10) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to tak vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem.

11) Přípustné limity ukazatelů CHSK_Cr, BSK₅ a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

Tabulka 1b: Emisní standardy: přípustná minimální účinnost čištění vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku)¹⁾,²⁾ v procentech

Kategorie ČOV (EO)	CHSK_Cr	BSK₅	N-NH₄⁺	N_celk	P_celk
< 500⁴⁾	70	80	-	-	-
500 - 2 000	70	80	50	-	-
2 001 – 10 000	75	85	60	-	70⁵⁾
10 001 – 100 000	75	85	-	70	80
> 100 000	75	85	-	70	80

1) Účinnost čištění vztažená k zátěži na přítoku do čistírny odpadních vod.

2) Přípustná účinnost čištění může být v povoleném počtu jednotlivých stanovení nedosahována podle hodnot v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Pro stanovení hodnot minimální účinnosti čištění použije vodoprávní úřad typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

3) Celkový dusík je ukazatel, který zahrnuje všechny formy dusíku.

4) Přípustné limity ukazatelů CHSK_Cr, BSK₅ a NL pro mechanické čistírny odpadních vod, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do dne účinnosti tohoto nařízení, stanoví vodoprávní úřad přiměřeně k tomuto nařízení, na základě jakosti a stavu vody v toku a místních podmínek.

5) Tento emisní limit stanoví vodoprávní úřad pro čistírnu odpadních vod vybavenou technologickým stupněm pro odstraňování fosforu. U ostatních čistíren odpadních vod stanoví tento limit s platností od 31. prosince 2010 v případě, že to vyplyne ze stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem.

Průmyslové odpadní vody

Tabulka 2: Emisní standardy: přípustné hodnoty znečištění pro odpadní vody vypouštěné z vybraných průmyslových a zemědělských odvětví

OKEČ	Průmyslový obor/ukazatel	Jednotka	Přípustné hodnoty "p"^a)
010000	Zemědělství, myslivost a související činnosti
012300	Chov prasat
	CHSK_Cr	mg/l	500
	BSK₅	mg/l	100
	NL	mg/l	140
	N-NH₄⁺	mg/l	60
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	400
	N_celk.	mg/l	250
	N_celk. (Z)	mg/l	500
012400	Chov drůbeže
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	80
	N-NH₄⁺	mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	36
	N_celk.	mg/l	40
	N_celk. (Z)	mg/l	80
	P_celk.	mg/l	10
100000	Těžba uhlí, lignitu a rašeliny
101000	Těžba černého uhlí a výroba černouhelných briket
	PH	-	6-9
	NL	mg/l	40
	PAU	mg/l	0,01
	Železo	mg/l	3
	Mangan	mg/l	1
102000	Těžba hnědého uhlí a lignitu, výroba hnědouhelných briket
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	40
	PAU	mg/l	0,01
	Železo	mg/l	3
	Mangan	mg/l	1
120000	Těžba a úprava uranových a thoriových rud
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	30
	Uran	mg/l	dle § 5 odst. 3
130000	Těžba a úprava ostatních rud¹⁾
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	40
	C₁₀– C₄₀	mg/l	3
	Arsen	mg/l	0,5
	Měď	mg/l	1
	Olovo	mg/l	0,5
	Zinek	mg/l	3
	Železo	mg/l	5
140000	Těžba a úprava ostatních nerostných surovin
	Těžba a zpracování kameniva
	NL	mg/l	40
	C₁₀– C₄₀	mg/l	3
150000	Výroba potravinářských výrobků a nápojů
151000	Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	80
	N-NH₄⁺	mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	36
	N_celk.	mg/l	30
	N_celk. (Z)	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	10
	EL	mg/l	10
152000	Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	50
	N-NH₄⁺	mg/l	10
	N_celk.	mg/l	25
	P_celk.	mg/l	2
	EL	mg/l	10
153000	Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	40
	N-NH₄⁺	mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	36
	N_celk.	mg/l	30
	N_celk. (Z)	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	10
	EL	mg/l	10
154000	Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	40
	EL	mg/l	10
155000	Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	120
	BSK₅	mg/l	30
	NL	mg/l	50
	N-NH₄⁺	mg/l	10
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	18
	N_celk.	mg/l	30
	N_celk. (Z)	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	5
	EL	mg/l	10
	AOX	mg/l	0,5
156200	Výroba škrobárenských výrobků
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	80
	N-NH₄⁺	mg/l	20
	N-NH₄⁺(Z)	mg/l	36
	N_celk.	mg/l	30
	N_celk. (Z)	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	10
157000	Výroba krmiv
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	100
	P_celk.	mg/l	10
158300	Výroba cukru (přírodního)
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	160
	BSK₅	mg/l	40
	NL	mg/l	80
	N-NH₄⁺	mg/l	10
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	20
	N_celk.	mg/l	20
	N_celk. (Z)	mg/l	35
	P_celk.	mg/l	10
158930	Výroba droždí
158930	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 156200
159200	Výroba etylalkoholu kvašením
159200	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 156200
159600 159700	Výroba piva a sladu
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	130
	BSK₅	mg/l	40
	NL	mg/l	40
	N-NH₄⁺	mg/l	10
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	18
	N_celk.	mg/l	20
	N_celk. (Z)	mg/l	34
	P_celk.	mg/l	5
	AOX	mg/l	0,5
159800	Stáčení minerální a pitné vody do lahví a výroba nealkoholických nápojů
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	110
	BSK₅	mg/l	25
	P_celk.	mg/l	2
170000	Výroba textilií a textilních výrobků ²⁾
	NL	mg/l	40
	CHSK_Cr	mg/l	300
	BSK₅	mg/l	50
	C₁₀- C₄₀	mg/l	5
	RAS	mg/l	2000
	Chrom šestimocný	mg/l	0,3
	Chrom	mg/l	0,5
	Měď	mg/l	0,5
	Nikl	mg/l	0,5
	Zinek	mg/l	3
	Železo	mg/l	3
	AOX	mg/l	5
190000	Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi
191000	Činění a úprava usní
	Koželužny s chromčiněním:
	CHSK_Cr	mg/l	500
	CHSK_Cr	%	80
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	40
	RAS	mg/l	5000
	N-NH₄⁺	mg/l	80
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	150
	N_celk.	mg/l	100
	N_celk. (Z)	mg/l	175
	Sulfidy	mg/l	1,5
	Chrom	mg/l	1
	Koželužny s jiným způsobem činění (třísločinění, aldehydické činění):
	CHSK_Cr	mg/l	1000
	CHSK_Cr	%	70
	BSK₅	mg/l	100
	NL	mg/l	40
	RAS	mg/l	5000
	N-NH₄⁺	mg/l	100
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	175
	Ncelk.	mg/l	120
	Ncelk. (Z)	mg/l	200
	Sulfidy	mg/l	2
200000	Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku³⁾
	C₁₀- C₄₀	mg/l	3
	PAU	mg/l	0,01
210000	Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru
211100	Výroba vlákniny
	Výroba sulfítové buničiny:
	CHSK_Cr	mg/l	400
	CHSK_Cr	kg/t	70
	BSK₅	mg/l	40
	BSK₅	kg/t	20
	NL	mg/l	60
	AOX	mg/l	1
	Výroba sulfátové buničiny:
	CHSK_Cr	mg/l	300
	CHSK_Cr	kg/t	60
	BSK₅	mg/l	30
	BSK₅	kg/t	5
	NL	mg/l	40
	AOX	mg/l	1
	Bělení buničiny sloučeninami chloru:
	AOX	mg/l	5
	Bezchlorové bělení buničiny:
	AOX	mg/l	1
211200	Výroba papíru a lepenky ⁴⁾
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	40
	NL	mg/l	40
	AOX	mg/l	5
	AOX	kg/t	0,5
230000	Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy
231000	Výroba koksárenských produktů
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	40
	CHSK_Cr	mg/l	200
	N-NH₄⁺	mg/l	30
	Fenoly	mg/l	1
	Kyanidy celkové	mg/l	1
	PAU	mg/l	0,01
232000	Rafinérské zpracování ropy
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	50
	NL	mg/l	50
	N-MH₄⁺	mg/l	20
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	40
	C₁₀- C₄₀	mg/l	5
	PAU	mg/l	0,01
240000	Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken
241200	Výroba barviv a pigmentů ⁵⁾
	pH	-	6-9
	CHSK_Cr	mg/l	40
	BSK₅	mg/l	15
	RL	mg/l	4000
	RAS	mg/l	3500
	NL	mg/l	30
	N-NH₄⁺	mg/l	4
	Fluoridy	mg/l	9
	Sírany	mg/l	3000
	Železo	mg/l	8
	Výroba organických barviv:
	BSK₅	%	40
	CHSK_Cr	%	80
	RAS	kg/t	1250
241300	Výroba jiných základních anorganických chemických látek
	Výroba oxidu titaničitého sulfátovým procesem
	pH	-	7-10
	NL	mg/l	30
	Železo	mg/l	8
	Sírany	kg/t	800
	Výroba sloučenin síry (mimo kyseliny sírové):
	RAS	kg/t	150
	Amalgamová elektrolýza:⁶⁾
	RAS	kg/t Cl₂	100
241400	Výrobajiných základních organických chemických látek⁷⁾
	Organické syntézy:
	CHSK_Cr	mg/l	500
	BSK₅	mg/l	80
	RAS	mg/l	1000
	Výroba epichlorhydrinu:
	CHSK_Cr	kg/t	60
	RAS	kg/t	1800
	AOX	kg/t	0,5
241500	Výroba průmyslových hnojiv a dusíkatých sloučenin
	Výroba hnojiv (kromě draselných):⁸⁾
	RAS	mg/l	1500
	RAS	kg/t	85
	N-NH₄⁺	mg/l	30
	N-NO₃^-	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	10
	Fluoridy	mg/l	20
241600	Výroba plastů v primárních formách
	Výroba organických pryskyřic:
	CHSK_Cr	%	65
	BSK₅	%	90
	RAS	kg/t	170
243000	Výroba nátěrových hmot a podobných ochranných materiálů, tiskařských černí a tmelů
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	30
244000	Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotnické účely
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	40
	RAS	kg/t	350
	AOX	mg/l	0,5
	PAU	mg/l	0,01
245000	Výroba mýdla a saponátů, čisticích a leštících prostředků a kosmetických přípravků
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	50
	Tenzidy aniontové	mg/l	10
	P_celk.	mg/l	3
246200	Výroba klihů a želatiny
	pH	-	6-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	250
	BSK₅	mg/l	50
	N-NH₄⁺	mg/l	10
	N_celk.	mg/l	30
	P_celk.	mg/l	3
	EL	mg/l	10
247010	Výroba syntetických vláken (polyamidových a polyesterových)
	CHSK_Cr	mg/l	300
	BSK₅	mg/l	60
247020	Výroba umělých vláken (viskózových)
	CHSK_Cr	mg/l	300
	BSK₅	mg/l	60
260000	Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
261000	Výroba skla a skleněných výrobků
	CHSK_Cr	mg/l	150
	NL	mg/l	40
	Flouridy	mg/l	16
	arsen	mg/l	1,5
	Olovo	mg/l	1
	Baryum	mg/l	5
262000	Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely
	CHSK_Cr	mg/l	150
	NL	mg/l	40
263000	Výroba žáruvzdorných keramických výrobků a výroba keramických obkládaček a dlaždic
	CHSK_Cr	mg/l	150
	NL	mg/l	40
268000	Výrobajiných nekovových minerálních výrobků
	Výroba termomechanických vláken:
	CHSK_Cr	mg/l	250
	CHSK_Cr	kg/t	50
	BSK₅	mg/l	40
	BSK₅	kg/t	15
	NL	mg/l	50
	Výroba chemitermomechanických vláken:
	CHSK_Cr	mg/l	500
	CHSK_Cr	kg/t	100
	BSK₅	mg/l	50
	BSK₅	kg/t	20
	NL	mg/l	60
270000	Výroba základních kovů a hutních výrobků
271000	Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla⁹⁾
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	40
	C₁₀– C₄₀	mg/l	3
	Mangan	mg/l	1
	Železo	mg/l	3
272000	Výroba litinových a ocelových trub a trubek
272000	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000
273000	Jiné hutní zpracování železa a oceli
273000	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000
274000	Výroba a hutní zpracování neželezných kovů¹⁰)
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	30
	C₁₀– C₄₀	mg/l	3
	AOX	mg/1	2
	Hliník	mg/l	3
	Chrom	mg/l	0,5
	Měď	mg/l	0,5
	Nikl	mg/l	0,5
	Olovo	mg/l	0,5
	Zinek	mg/l	2
	Výroba kryolitu:
	RAS	mg/l	150
275100	Odlévání železa
275100	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000
275200	Odlévání oceli
275200	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 271000
275300	Odlévání lehkých kovů
275300	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 274000
275400	Odlévání ostatních neželezných kovů
275400	ukazatele a přípustné hodnoty podle OKEČ 274000
280000	Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)
285100	Povrchová úprava a zušlechťování kovů
	Povrchová úprava kovů včetně plastů:¹¹)
	pH	-	6-9
	CHSK_Cr	mg/l	300
	NL	mg/l	30
	N-NO₂-	mg/l	5
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	AOX	mg/l	2
	Fluoridy	mg/l	20
	Sulfidy	mg/l	1
	Kyanidy celkové	mg/l	1
	Kyanidy snadno uvolnitelné	mg/l	0,1
	Celkový zbytkový chlor
	Arsen	mg/l	0,5
	Cín	mg/l	2
	Kobalt	mg/l	1
	Hliník	mg/l	2
	Chrom	mg/l	0,5
	Chrom šestimocný	mg/l	0,1
	Měď	mg/l	0,5
	Molybden	mg/l	1
	Nikl	mg/l	0,8
	Olovo	mg/l	0,5
	Rtuť	mg/l	0,05
	Selen	mg/l	0,1
	Stříbro	mg/l	0,1
	Zinek	mg/l	2
	Železo	mg/l	2
	Tepelná úprava kovů:
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	30
	N-NO₂-	mg/l	5
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	Kyanidy celkové	mg/l	1
	Kyanidy snadno uvolnitelné	mg/l	0,1
	Celkový zbytkový chlor
	Baryum	mg/l	2
	Chrom	mg/l	0,5
	Chrom šestimocný	mg/l	0,1
	Železo	mg/l	2
	Smaltování:
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	30
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	AOX	mg/l	2
	Baryum	mg/l	2
	Kadmium	mg/l	0,2
	Kobalt	mg/l	1
	Chrom	mg/l	0,5
	Chrom šestimocný	mg/l	0,1
	Měď	mg/l	0,5
	Molybden	mg/l	1
	Olovo	mg/l	0,5
	Zinek	mg/l	2
	Železo	mg/l	2
	Lakování:
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	50
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	AOX	mg/l	2
Baryum	mg/l	2
Kadmium	mg/l	0,2
Chrom	mg/l	0,5
Chrom šestimocný	mg/l	0,1
Měď	mg/l	0,5
Olovo	mg/l	0,5
Zinek	mg/l	2
Železo	mg/l	2
285200	Všeobecné strojírenské činnosti
	Obrábění:
	pH	-	6-9
	NL	mg/l	50
	N-NH₄⁺	mg/l	30
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	AOX	mg/l	2
	Kadmium	mg/l	0,2
	Železo	mg/l	2
310000	Výroba elektrických strojů a zařízení (elektrotechnická výroba)¹²⁾
	pH	-	6-9
	CHSK_Cr	mg/l	300
	NL	mg/l	20
	N-NH₄⁺	mg/l	30
	N-NO₂^-	mg/l	2
	P_celk.	mg/l	3
	C₁₀– C₄₀	mg/l	2
	AOX	mg/l	2
	Fluoridy	mg/l	20
	Sulfidy	mg/l	1
	Kyanidy celkové	mg/l	1
	Kyanidy snadno uvolnitelné	mg/l	0,1
	Celkový zbytkový chlor
	Arsen	mg/l	0,5
	Cín	mg/l	2
	Kadmium	mg/l	0,2
	Chrom	mg/l	0,5
	Chrom šestimocný	mg/l	0,1
	Měď	mg/l	0,5
	Molybden	mg/l	1
	Nikl	mg/l	0,5
	Olovo	mg/l	0,5
	Rtuť	mg/l	0,05
	Selen	mg/l	0,1
	Stříbro	mg/l	0,1
	Zinek	mg/l	2
	Železo	mg/l	2
	Mangan
	Lithium
370000	Recyklace druhotných surovin
372000	Recyklace nekovového odpadu
	Spalování odpadů: ¹³⁾
	pH	-	6,5-8,5
	NL	mg/l	30
	Rtuť	mg/l	0,03
	Kadmium	mg/l	0,05
	Thallium	mg/l	0,05
	Arsen	mg/l	0,15
	Olovo	mg/l	0,2
	Chrom	mg/l	0,5
	Měď	mg/l	0,5
	Nikl	mg/l	0,5
	Zinek	mg/l	1,5
	Souěet dioxinů a furanů ¹⁴⁾	ng/1	0,3
400000	Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie
401000	Výroba a rozvod elektřiny ¹⁵⁾
403000 403000	Výroba a rozvod tepelné energie ¹⁵⁾
	pH	-	6-10
	NL	mg/l	40
	RAS	mg/l	1500
	C₁₀– C₄₀	mg/l	1
	Odkaliště popele:
	PH	-	6-10
	NL	mg/l	40
	RAS	mg/l	2000
	Čistírna odpadních vod z odsíření:
	pH	-	6-10
	NL	mg/l	40
	RAS	mg/l	15 000
630000	Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur
631200	Skladování
	Distribuční sklady ropných látek:
	CHSK_Cr	mg/l	250
	NL	mg/l	50
	C₁₀– C₄₀	mg/l	5
	PAU	mg/l	0,01
850000	Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ¹⁶⁾
852000	Celkový zbytkový chlor
	Veterinární činnosti
	Kafilerie:
	pH	-	6,5-8,5
	CHSK_Cr	mg/l	200
	BSK₅	mg/l	40
	NL	mg/l	40
	EL	mg/l	10
	N-NH₄⁺	mg/l	40
	N-NH₄⁺ (Z)	mg/l	75
	N_celk.	mg/l	60
	N_celk. (Z)	mg/l	105
	P_celk.	mg/l	10

^a) Uváděné přípustné hodnoty „p“ koncentrací a účinností čištění nejsou roční průměry a mohou být překročeny v povolené míře podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Vodoprávní úřad stanoví typ vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

¹⁾ Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při těžbě zinku jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy.

²⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného trichlorbenzenu jsou uvedeny v tabulce 3 bod 14.4 této přílohy.

³⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného pentachlorfenolu při ošetřování dřeva jsou uvedeny v tabulce 3 bod 6.5 této přílohy.

⁴⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.9. této přílohy.

⁵⁾ Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěného kadmia při výrobě pigmentů jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.3 této přílohy.

⁶⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.1 této přílohy.

⁷⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěných zvlášť nebezpečných látek jsou uvedeny v tabulce 3 této přílohy.

⁸⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia při výrobě fosforečných hnojiv jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.7 této přílohy.

⁹⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti při výrobě oceli jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.10 této přílohy.

¹⁰⁾ Hodnoty přípustných koncentrací a poměrných množství vypouštěné rtuti jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.7 a kadmia v tabulce 3 bod 2.1 této přílohy.

¹¹⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro elektrolytické pokovování jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.6 této přílohy.

¹²⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěného kadmia pro výrobu galvanických článků a baterií jsou uvedeny v tabulce 3 bod 2.5 této přílohy.

¹³⁾ U spaloven odpadů se jedná o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pokládány za splněné, pokud:

- pro NL - 95% denně měřených hodnot nepřekročí limitní hodnotu a žádná hodnota nepřekročí 45 mg/l,

- pro těžké kovy a arsen - nanejvýš jedna z měsíčně měřených hodnot za rok překročí limitní hodnotu koncentrace,

- pro dioxiny a furany, měřené každých šest měsíců (první rok každé tři měsíce), nepřekročí žádná měřená hodnota limitní hodnotu koncentrace.

Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spolu-spalovacího zařízení. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spolu-spalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny.

V povolení se stanoví provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty a průtoku.

¹⁴⁾ Součet dioxinů a furanů je součet množství jednotlivých látek, násobený těmito koeficienty ekvivalentu toxicity:

2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)	1
1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)	0,5
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,01
oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)	0,1
2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,5
1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,05
1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
oktachlordibenzofuran (OCDF)	0,001

¹⁵⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze zařízení spalujících uhlí jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.11 této přílohy.

¹⁶⁾ Hodnoty přípustných koncentrací vypouštěné rtuti ze stomatologických zařízení jsou uvedeny v tabulce 3 bod 1.2.13.1. této přílohy.

Značky a zkratky:
OKEČ	odvětvová klasifikaci ekonomických činností vydaná Českým statistickým úřadem
CHSK_Cr	chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou
BSK₅	biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace
NL	nerozpuštěné látky
RAS	rozpuštěné anorganické soli
C₁₀– C₄₀	uhlovodíky C₁₀– C₄₀
EL	extrahovatelné látky
N-NH₄⁺	amoniakální dusík
N-NO₂^-	dusitanový dusík
N-NO₃	dusičnanový dusík
N_celk.	celkový dusík
P_celk.	celkový fosfor
AOX	adsorbovatelné organicky vázané halogeny
PAU	polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet koncentrací šesti sloučenin: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a indeno[1,2,3-cd]pyren
Z	hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně nižší než 12°C; teplota odpadní vody se pro tento účel považuje za nižší než 12°C, pokud z 5 měření provedených v průběhu dne byly alespoň ve 2 měřeních zjištěny teploty nižší než 12°C
%	minimální účinnost čištění
kg/t	roční poměrné množství vypouštěného znečištění v kg na tunu vyrobeného produktu

Odpadní vody s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek

Tabulka 3: Emisní standardy: přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod s obsahem uvedených zvlášť nebezpečných látek:

1. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. Tetrachlormethan (CCl₄), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl₃), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. Tetrachlorethen (perchlorethylen, PER), 14. Trichlorbenzen (TCB)

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
1.	Rtuť(chemický prvek rtuť a rtuť obsažená ve všech jejích sloučeninách a směsích
1.1	Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou
1.1.1	Technologie s recyklovanou solankou³⁾
	Výpusti z výroby chloru¹⁾
	měsíční průměr	0,5
	denní průměr	2
	Odpadní vody²⁾
	měsíční průměr	1	0,05
	denní průměr	4	0,2
1.1.2	Technologie se „ztracenou“ solankou³⁾
	Odpadní vody²⁾
	měsíční průměr	5	0,05
	denní průměr	20	0,2
1.2	Výroby jiné než 1.1
1.2.1	Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu⁴⁾
	měsíční průměr	0,1	0,05
	denní průměr	0,2	0,1
1.2.2	Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo 1.2.1)⁵⁾
	měsíční průměr	5 000	0,05
	denní průměr	10 000	0,1
1.2.3	Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu⁵⁾
	měsíční průměr	700	0,05
	denní průměr	1400	0,1
1.2.4	Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3)⁵⁾
	měsíční průměr	50	0,05
	denní průměr	100	0,1
1.2.5	Výroba galvanických článků obsahujících rtuť⁵⁾
	měsíční průměr	30	0,05
	denní průměr	60	0,1
1.2.6	Závody na regeneraci rtuti a metalurgie barevných kovů
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.7	Extrakce a rafinace neželezných kovů
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.8	Úpravny toxických odpadů s obsahem rtuti
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.9	Výroba papíru⁶⁾
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.10	Výroba oceli⁶⁾
	měsíční průměr		0,01
	denní průměr		0,02
1.2.11	Elektrárny spalující uhlí⁶⁾
	měsíční průměr		0,01
	denní průměr		0,02
1.2.12	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok⁶⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,05
	denní průměr		0,1
1.2.13	Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok			31.12.2009
1.2.13.1	Stomatologická zařízení
1.2.13.1	Hg		95 %⁷⁾
1.2.13.2.	Ostatní malé průmyslové zdroje
1.2.13.2.	přípustná hodnota „p“		0,05

^a⁾ Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují podle § 8 odst. 5. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

^b⁾ V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹⁾ Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru.

²⁾ Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity chloru. Množství rtuti vypouštěné za měsíc se počítá jako součet denních množství v daném měsíci.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t instalované výrobní kapacity vinylchloridu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t zpracované rtuti.

⁶⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁷⁾ Minimální procento účinnosti separátoru amalgamu stanovené výrobcem separátoru.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
2.	Kadmium(chemický prvek kadmium a kadmium obsažené ve všech jeho sloučeninách a směsích)
2.1	Těžba zinku, rafinace olova a zinku a metalurgie kadmia a neželezných kovů
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
2.2	Výroba sloučenin kadmia¹⁾
	měsíční průměr	500	0,2
	denní průměr	1 000	0,4
2.3	Výroba pigmentů¹⁾
	měsíční průměr	300	0,2
	denní průměr	600	0,4
2.4	Výroba stabilizátorů¹⁾
	měsíční průměr	500	0,2
	denní průměr	1 000	0,4
2.5	Výroba galvanických článků a baterií¹⁾
	měsíční průměr	1 500	0,2
	denní průměr	3 000	0,4
2.6	Galvanické pokovování¹⁾
	měsíční průměr	300	0,2
	denní průměr	600	0,4
2.7	Výroba kyseliny fosforečné a/nebo fosforečných hnojiv z fosfátových hornin
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
2.8	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tabulce 2a a 2b, s vypouštěním nad 10 kg/rok²⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4

^b⁾ V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu (tj. spotřebovaného kadmia). Jestliže nelze zjistit množství zpracovaného kadmia, může být monitorovací postup založen na výrobní kapacitě kadmia stanoveném v povolení. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství kadmia jsou uvedeny v g/t zpracovaného kadmia.

²⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾,¹⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾,^c⁾	Platné od:
3.	Hexachlorcyklohexan (HCH)²⁾
3.1	Výroba HCH³⁾
	měsíční průměr	2	2
	denní průměr	4	4
3.2	Extrakce lindanu⁴⁾,⁵⁾
	měsíční průměr	4	2
	denní průměr	8	4
3.3	Výroba HCH s extrakcí lindanu³⁾
	měsíční průměr	5	2
	denní průměr	10	4
3.4	Zpracování lindanu⁶⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	0	0
	denní průměr	0	0

^c⁾ Mezní hodnoty koncentrace (měsíční průměr koncentrace HCH vážený průtokem).

¹⁾ Přípustné hodnoty se vztahují na celkové množství všech izomerů HCH obsažených ve všech odpadních vodách pocházejících z místa průmyslového závodu.

²⁾ HCH značí izomery 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexanu.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t vyrobeného HCH.

⁴⁾ Lindan je produkt obsahující nejméně 99% γ-HCH; extrakce je separace lindanu ze směsi izomerů HCH.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorcyklohexanu jsou uvedeny v g/t zpracovaného HCH.

⁶⁾ Zpracování lindanu na prostředky pro ochranu rostlin, dřeva a lan při respektování nejlepších dostupných technik ve výrobě.

⁷⁾ Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
4.	Tetrachlormethan (CCl₄)¹⁾
4.1	Výroba tetrachlormethanu perchlorací s promýváním²⁾
	měsíční průměr	40	1,5
	denní průměr	80	3
4.2	Výroba tetrachlormethanu perchlorací bez promývání²⁾
	měsíční průměr	2,5	1,5
	denní průměr	5	3
4.3	Výroba chlormethanů chlorováním methanu³⁾ a z methanolu ⁴⁾
	měsíční průměr	10	1,5
	denní průměr	20	3
4.4	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)⁵⁾,⁶⁾
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
4.5	Závody používající tetrachlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok⁵⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
4.6	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 30 kg/rok ⁵⁾,⁸⁾,⁹⁾			31.12.2009
4.6	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

¹⁾ Vzhledem k těkavosti tetrachlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlormethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu.

³⁾ Včetně vysokotlakého elektrolytického vyvíjení chloru.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

⁵⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁶⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁷⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby tetrachlormethanu.

⁸⁾ Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

⁹⁾ Jedná se zejména o použití tetrachlormethanu jako rozpouštědla v průmyslových prádelnách a čistírnách.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾,¹⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
5.	DDT²⁾
5.1.1 5.1.2	Výroba DDT
	měsíční průměr	8	0,7
	denní průměr	16	1,3
	Zpracování DDT na místě výroby³⁾
	měsíční průměr	4	0,2
	denní průměr	8	0,4
5.2	Zpracování DDT mimo místo výroby³⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	0	0
	denní průměr	0	0
5.3	Průmyslová výroba dikofolu⁴⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	1	0,2
	denní průměr	2	0,4

¹⁾ U nových závodů již musejí nejlepší dostupné techniky ve výrobě umožnit dosáhnout emisních standardů nižších než l g/t vyrobených látek.

²⁾ Přípustné hodnoty se vztahují na sumu izomerů a kongenerů DDT: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan, 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan, 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethen a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného nebo zpracovaného DDT.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t vyrobeného dikofolu.

⁵⁾ Přípustné jsou pouze technologie neprodukující odpadní vody.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
6.	Pentachlorfenol (PCP) a jeho soli
6.1	Výroba pentachlorfenolátu sodného hydrolýzou hexachlorbenzenu¹⁾
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.2	Výroba pentachlorfenolátu sodného zmýdelňováním ¹⁾,²⁾
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.3	Výroba pentachlorfenolu chlorací²⁾,³⁾
	měsíční průměr	25	1
	denní průměr	50	2
6.4	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok²⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
6.5	Použití pentachlorfenolu a jeho solí k ošetřování dřeva, s vypouštěním pod 3 kg/rok²⁾			31.12.2009
6.5	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

^b⁾ V povolení stanovené mezní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody v m³/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolátu sodného.

²⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství pentachlorfenolu jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity pentachlorfenolu.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾,¹⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾,^d⁾	Platné od:
7.	Aldrin ²⁾, dieldrin³⁾, endrin⁴⁾ a isodrin⁵⁾ (dřiny)
7.1	Výroba aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu včetně zpracování těchto látek na stejném místě⁶⁾
	měsíční průměr	3	0,002
	denní průměr	15	0,01⁸⁾
7.2	Zpracování těchto látek mimo místo výroby⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr	3	0,002
	denní průměr	15	0,01

^d⁾ U těchto hodnot se počítá s celkovým množstvím vod prošlého zařízením (výrobní jednotkou).

¹⁾ Uvedené přípustné hodnoty platí pro celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu a endrinu. Jestliže odpadní voda z výroby, zpracování nebo použití aldrinu a/nebo dieldrinu a/nebo endrinu obsahují též isodrin, uplatní se přípustné hodnoty na celkové množství vypouštěného aldrinu, dieldrinu, endrinu a isodrinu.

²⁾ Aldrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆ (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

³⁾ Dieldrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-exo-dimethylnaftalen).

⁴⁾ Endrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆O (1,2,3,4,10,10-hexachlor-6,7-epoxy-1,4,4a,5,6,7,8,8a-oktahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

⁵⁾ Isodrin je chemická sloučenina C₁₂H₈Cl₆ (1,2,3,4,10,10-hexachlor-1,4,4a,5,8,8a-hexahydro-1,4-endo-5,8-endo-dimethylnaftalen).

⁶⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity drinů.

⁷⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁸⁾ Denní přípustné hodnoty nemají pokud možno překračovat dvojnásobek měsíční hodnoty.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
8.	Hexachlorbenzen (HCB)
8.1	Výroba a zpracování hexachlorbenzenu¹⁾
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
8.2	Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací²⁾
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
8.3	Výroba trichlorethenu a/nebo tetrachlorethenu jinými procesy³⁾
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
8.4	Výroba quintozenu a tecnazenu⁴⁾,⁵⁾
	měsíční průměr	10	1,5
	denní průměr	20	3
8.5	Výroba chloru elektrolýzou alkalických chloridů s použitím grafitových elektrod ⁴⁾,⁶⁾
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
8.6	Závody na zpracování technické pryže, s vypouštěním nad 1 kg/rok ⁴⁾,⁶⁾
	měsíční průměr		3,5
	denní průměr		7
8.7	Závody na výrobu pyrotechnických výrobků s vypouštěním nad 1 kg/rok ⁴⁾,⁷⁾
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
8.8	Závody na výrobu vinylchloridu⁴⁾,⁸⁾
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
8.9	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok⁴⁾,⁶⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity hexachlorbenzenu.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

⁴⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity quintozenu a tecnazenu.

⁶⁾ Přípustné hodnoty koncentrace AOX jsou uvedeny v mg/l.

⁷⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity pyrotechnických výrobků.

⁸⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství AOX jsou uvedeny v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
9.	Hexachlorbutadien (HCBD)
9.1	Výroba tetrachlorethenu a tetrachlormethanu chlorací¹⁾
	měsíční průměr	1,5	1,5
	denní průměr	3	3
9.2	Výroby trichlorethenu a tetrachlorethenu jinými procesy²⁾
	měsíční průměr	1,5	1
	denní průměr	3	3
9.3	Závody používající hexachlorbutadien pro technické účely s vypouštěním nad 1 kg/rok³⁾,⁴⁾
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
9.4	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 1 kg/rok³⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1,5
	denní průměr		3

¹⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlorethenu a tetrachlormethanu.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství hexachlorbutadienu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethanu.

³⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁴⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby hexachlorbutadienu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
10.	Trichlormethan (chloroform, CHCl₃)¹⁾
10.1	Výroba trichlormethanu z methanolu a ze směsi methanolu s methanem²⁾
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
10.2	Výroba chlormethanů chlorací methanu²⁾
	měsíční průměr	7,5	1
	denní průměr	15	2
10.3	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)³⁾,⁴⁾
	měsíční průměr	20	1
	denní průměr	40	2
10.4	Výroba vinylchloridu pyrolýzou dichlorethanu³⁾,⁵⁾
	měsíční průměr	2	1
	denní průměr	4	2
10.5	Výroba bělené buničiny	podle tabulky 2a bod 8.2 této přílohy
10.6	Provozy používající trichlormethan jako rozpouštědlo, s vypouštěním nad 30 kg/rok³⁾,⁶⁾
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
10.7	Závody, kde se chlorují chladicí nebo odpadní vody³⁾,⁷⁾
	měsíční průměr		0,5
	denní průměr		1
10.8	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok³⁾,⁷⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2

¹⁾ Vzhledem k těkavosti trichlormethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlormethanu v kontaktu s ovzduším, se vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství trichlormethanu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity chlormethanů.

⁴⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁵⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity vinylchloridu.

⁶⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové spotřeby trichlormethanu.

⁷⁾ Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
11.	1,2-dichlorethan(EDC)¹⁾
11.1	Výroba 1,2-dichlorethanu, bez zpracování a používání na místě ²⁾,³⁾
	měsíční průměr	2,5	1,25
	denní průměr	5	2,5
11.2	Výroba 1,2-dichlorethanu včetně zpracování a používání na místě (mimo 11.5)³⁾,⁴⁾
	měsíční průměr	5	2,5
	denní průměr	10	5
11.3	Přepracování 1,2-dichlorethanu na jiné látky než vinylchlorid³⁾,⁵⁾,⁶⁾
	měsíční průměr	2,5	1
	denní průměr	5	2
11.4	Užití 1,2-dichlorethanu k odmašťování kovů (mimo 11.2), s vypouštěním nad 30 kg/rok
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
11.5	Užití 1,2-dichlorethanu při výrobě iontoměničů⁷⁾,⁸⁾
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
11.6	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok⁷⁾,⁹⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
11.7	Užití 1,2-dichlormethanu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok⁷⁾,⁹⁾			31.12.2009
11.7	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

¹⁾ Vzhledem k těkavosti 1,2-dichlorethanu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem 1,2-dichlorethanu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m³/t rafinační výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu.

³⁾ Čistá výrobní kapacita 1,2-dichlorethanu zahrnuje tu část 1,2-dichlorethanu, která není zpracovávána na vinylchlorid v příslušném provozu výrobního závodu, a která je recyklována. Výrobní nebo zpracovatelská kapacita je úředně stanovená kapacita nebo nejvyšší roční množství vyrobené nebo zpracované ve čtyřech letech předcházejících udělení povolení. Úředně stanovená kapacita by se neměla příliš lišit od běžné výroby.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t čisté výrobní kapacity 1,2-dichlorethanu. Překročí-li však zpracovatelská kapacita kapacitu výrobní, vztahují se přípustné hodnoty na celkovou výrobní a zpracovatelskou kapacitu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m³/t výrobní a zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství 1,2-dichlorethanu jsou uvedeny v g/t spotřeby 1,2-dichlorethanu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2,5 m³/t zpracovatelské kapacity 1,2-dichlorethanu.

⁶⁾ Zejména jedná-li se o výrobu ethylendiaminu, ethylenpolyaminu, 1,1,1-trichlorethanu, trichlorethenu, a tetrachlorethenu.

⁸⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity iontoměničů.

⁹⁾ Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty^a)
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l^b)	Platné od:
12.	Trichlorethen (trichlorethylen, TRI)¹⁾
12.1	Výroba trichlorethenu a tetrachlorethenu²⁾,³⁾
	měsíční průměr	2,5	0,5
	denní průměr	5	1
12.2	Užití trichlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
12.3	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad30kg/rok⁴⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
12.4	Užití trichlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok ⁴⁾,⁵⁾,⁶⁾			31.12.2009
12.4	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

¹⁾ Vzhledem k těkavosti trichlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem trichlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m³/t výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu.

³⁾ Pro stávající závody užívající proces dehydrochlorace tetrachlorethanu je výrobní kapacita rovna kapacitě TRI-PER a poměr TRI/PER se bere za 1 : 3.

⁴⁾ Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod.

⁵⁾ Přípustná hodnota koncentrace je uvedena jako AOX v mg/l.

⁶⁾ Užití trichlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
13.	Tetraehlorethen (perchlorethylen, PER)¹⁾
13.1	Výroba trichlorethenu atetrachlorethenu (technologie TRI-PER)²⁾
	měsíční průměr	2,5	0,5
	denní průměr	5	1
13.2	Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER)³⁾
	měsíční průměr	2,5	1,25
	denní průměr	5	2,5
13.3	Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok
	měsíční průměr		0,1
	denní průměr		0,2
13.4	Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)⁴⁾,⁵⁾
	měsíční průměr	2	10
	denní průměr	4	20
13.5	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad30kg/rok⁴⁾,⁶⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		0,2
	denní průměr		0,4
13.6	Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok ⁴⁾,⁶⁾,⁷⁾			31.12.2009
13.6	přípustná hodnota „p“		0,5	31.12.2009

¹⁾ Vzhledem k těkavosti tetrachlorethenu a k zamezení jeho úniků do ovzduší se u procesů, které zahrnují manipulaci s odpadními vodami s obsahem tetrachlorethenu v kontaktu s ovzduším, vyžaduje dodržení přípustných koncentrací i směrem proti proudu u daného závodu. Při tom je třeba vzít v úvahu veškeré pravděpodobně znečištěné odpadní vody.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorethenu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 5 m³/t výrobní kapacity trichlorethenu + tetrachlorethenu.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství tetrachlorethenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity tetrachlormethanu a tetrachlorethenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 2 m³/t výrobní kapacity tetrachlormethanu + tetrachlorethenu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty koncentrace a poměrného množství jsou uvedeny jako AOX v mg/l resp. v g/t celkové výrobní kapacity fluorchloruhlovodíků.

⁶⁾ Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

⁷⁾ Užití tetrachlorethenu zejména jako rozpouštědla pro chemické čištění, pro extrakci tuků nebo aromatických látek, k odmašťování kovů a podobně.

Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	Přípustné hodnoty ^a⁾
Pořadí	Látka, průmyslové odvětví a druh výroby	g/t	mg/l ^b⁾	Platné od:
14.	Trichlorbenzen (TCB)¹⁾
14.1	Výroba trichlorbenzenu dehydrochlorací hexachlorcyklohexanu a zpracování trichlorbenzenu²⁾
	měsíční průměr	10	1
	denní průměr	20	2
14.2	Výroba chlorbenzenů chlorací benzenu a/nebo jejich zpracování³⁾
	měsíční průměr	0,5	0,05
	denní průměr	1	0,1
14.3	Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 3 kg/rok ⁴⁾,⁵⁾			31.12.2009
	měsíční průměr		1
	denní průměr		2
14.4	Použití trichlorbenzenu, s vypouštěním pod 3 kg/rok ⁴⁾,⁵⁾,⁶⁾			31.12.2009
14.4	přípustná hodnota „p“		1	31.12.2009

¹⁾ Trichlorbenzen je tvořen směsí tří izomerů: 1,2,3-trichlorbenzenu, 1,2,4-trichlorbenzenu a 1,3,5-trichlorbenzenu. Ustanovení se vztahují na sumu těchto tří izomerů.

²⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní kapacity trichlorbenzenu. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m³/t výrobní kapacity TCB.

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství trichlorbenzenu jsou uvedeny v g/t celkové výrobní nebo zpracovatelskou kapacitu mono a dichlorbenzenů. Přípustné hodnoty koncentrací jsou vztaženy k referenčnímu objemu odpadních vod 10 m³/t výrobní nebo zpracovatelské kapacity mono a dichlorbenzenů.

⁵⁾ Přípustné hodnoty koncentrace jsou uvedeny jako AOX v mg/l.

⁶⁾ Užití o trichlorbenzenu zejména jako rozpouštědla a nosiče barviv v textilním průmyslu, jako složky transformátorových olejů a podobně.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Požadovaný a cílový stav jakosti vody ve vodním toku

1. Neporušená samočisticí schopnost.

2. Stav bez přítomnosti organismů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi.

3. Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů.

4. Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými látkami.

5. Koncentrace nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek (zejména izomerů a kongenerů DDT, drinů (aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu), hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu, pentachlorfenolu, trichlorbenzenů, rtuti, kadmia a izomerů hexachlorcyklohexanu) ve vodním prostředí, sedimentech, plaveninách a živých organismech se nesmí znatelně zvyšovat v čase.

6. Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa ryb, zvolených jako indikátor, nesmí přestoupit hodnotu 0,1 mg/kg čerstvé tkáně (svaloviny).

7. Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením.

8. Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů.

9. Dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do 22. 12. 2015.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod

Tabulka 1: Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod

Imisní standardy pro užívání vody pro vodárenské účely, pro koupání osob a pro lososové a kaprové vody se vztahují k místu odběru vody pro úpravu na pitnou, místu provozování koupání, respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.

Ukazatel	Značka nebo zkratka	jednotka	Požadavky pro užívání vody (celoroční průměr)^xi⁾				Obecné požadavky (C₉₀)^x⁾
Ukazatel	Značka nebo zkratka	jednotka	vodárenské účely (§ 31 zákona)	koupání (§ 34 zákona)	lososové vody (§ 35 zákona)	kaprové vody (§ 35 zákona)	Obecné požadavky (C₉₀)^x⁾
Všeobecné ukazatele
1. Rozpuštěný kyslík	O₂	mg/l					>6
2. Biochemická spotřeba kyslíku	BSK₅	mg/l	2,6		2		6
3. Chemická spotřeba kyslíku	CHSK_Cr	mg/l					35
4. Celkový organický uhlík	TOC	mg/l	5,3				13
5. Celkový fosfor	P_celk.	mg/l	0,1^xiii⁾	0,05^xiii⁾	0,07^xii⁾		0,20
6. Celkový dusík	N_celk.	mg/l					8
7. Volný amoniak	NH₃	mg/l			0,001^xii⁾	0,001^xii)
8. Amoniakální dusík	N-NH₄⁺	mg/l			0,03	0,16	0,5
9. Dusitanový dusík	N-NO₂^-	mg/l			0,09	0,14
10. Dusičnanový dusík	N-NO₃^-	mg/l					7
11. Chlorofyl		μg/l	10^xii⁾	15^xii⁾
12. Teplota vody	t	°C	11		11	15	25 ⁱ
13. Reakce vody	pH	-					6 - 8
14. Rozpuštěné látky sušené	RL₁₀₅	mg/l					1 000
15. Rozpuštěné látky žíhané	RL₅₅₀	mg/l					600
16. Nerozpuštěné látky	NL₁₀₅	mg/l					30
17. Chloridy	Cl^-	mg/l	50				250
18. Fluoridy	F^-	mg/l					1
19. Sírany	SO₄^2-	mg/l	120				300
20. Vápník	Ca	mg/l					250
21. Hořčík	Mg	mg/l					150
22. Železo	Fe	mg/l					2
23. Mangan	Mn	mg/l	0,05				0,5
24. Sulfan	H₂S	mg/l					0,015
25. Celkový zbytkový chlor	Cl₂	mg/l			0,002	0,002
26. Uhlovodíky C₁₀-C₄₀	C₁₀-C₄₀	mg/l	0,025				0,1
27. Tenzidy aniontové	MBAS	mg/l	0,1				0,6
28. Kyanidy snadno uvolnitelné	CN^-	mg/l					0,01
29. Kyanidy celkové	CN_celk.	mg/l					0,7
30. Adsorbovatelné organicky vázané halogeny	AOX	mg/l					0,035
Mikrobiologické ukazatele
31. Koliformní bakterie	KOLI	KTJ/ml	22				200
32. Escherichia coli	ESCO	KTJ/ml		3
33. Termotolerantní (fekální) koliformní bakterie	FKOLI	KTJ/ml	9				40
34. Intestinální (střevní) enterokoky	ENT	KTJ/ml	4	1			20
Organické sloučeniny
35. 1,1,2-trichlorethen (trichlorethylen)	TCE (TRI) 79-01-6	μg/l					1
36. 1,2-dichlorethan	EDC 107-06-2	μg/l					1
37. 1,2-cis-dichlorethen	156-59-2	μg/l					2
38. 2,4-dichlorfenol	120-83-2	μg/l					10
39. 3,4-dichloranilin	95-76-1	μg/l					0,4
40. Alachlor	15972-60-8	μg/l					0,1
41. Aldrin	309-00-2	μg/l					0,005
42. Anilín	62-53-3	μg/l					10
43. Anthracen	120-12-7	μg/l					0,1
44. Atrazin	1912-24-9	μg/l					0,5
45. Benzen	71-43-2	μg/l					20
46. Benzo[a]pyren	50-32-8	μg/l					0,1
47. Benzo[b]fluoranthen	205-99-2	μg/l					0,06
48. Benzo[ghi]perylen	191-24-2	μg/l					0,03
49. Benzo[k]fluoranthen	207-08-9	μg/l					0,06
50. Bis(1,3-dichlor-2- prophyl)ether	63283-80-7	μg/l					0,2
51. Bis(2,3-dichlor-1- prophyl)ether	7774-68-7	μg/l					0,2
52. 1,3-dichlor-2-prophyl (2,3-dichlor-1-prophyl) ether	59440-90-3	μg/l					0,2
53. Desethylatrazin	6190-65-4	μg/l					0,5
54. p,p'-DDT	50-29-3	μg/l					0,02
55. Dieldrin	60-57-1	μg/l					0,01
56. Diuron	330-54-1	μg/l					0,4
57. Di(2-ethylhexyl)ftalát	DEHP 117-81-7	μg/l					6
58. α-endosulfan	959-98-8	μg/l					0,01
59. Endrin	72-20-8	μg/l					0,01
60. Ethylbenzen	100-41-4	μg/l					2
61. Fenitrothion	122-14-5	μg/l					0,02
62. Fenoly		μg/l	0,5				5
63. Fenthion	55-38-9	μg/l					0,02
64. Fluoranthen	206-44-0	μg/l					0,2
65. Hexachlorbenzen	HCB 118-74-1	μg/l					0,01
66. Hexachlorbutadien	HCBUT 87-68-3	μg/l					0,1
67. Chlorbenzen	108-90-7	μg/l					2
68. Chlorfenvinfos	470-90-6	μg/l					0,15
69. Chlorované alkany	C₁₀-C₁₃	μg/l					1
70. Chlorpyrifos	2921-88-2	μg/l					0,01
71. Indeno[1,2,3-cd] pyren	193-39-5	μg/l					0,03
72. Isodrin	465-73-6	μg/l					0,01
73. Isopropylbenzen	98-82-8	μg/l					1,4
74. Isoproturon	34123-59-6	μg/l					0,3
75. Kyselina ethylendiamintetraoctová	EDTA 60-00-04	μg/l					10
76. Kyselina nitrilotrioctová	NTA 139-13-9	μg/l					10
77. Lindan	γ-HCH 58-89-9	μg/l					0,02
78. Malathion	121-75-5	μg/l					0,02
79. Naftalen	91-20-3	μg/l					2
80. Nitrobenzen	98-95-3	μg/l					6
81. 4-nonylfenol	25154-52-3	μg/l					0,6
82. 4-terc-oktylfenol	1806-26-4	μg/l					0,01
83. Parathion-ethyl	56-38-2	μg/l					0,005
84. Parathion-methyl	298-00-0	μg/l					0,01
85. Pentachlorbenzen	608-93-5	μg/l					0,02
86. Pentachlorfenol	PCP 87-86-5	μg/l					0,4
87. Simazin	122-34-9	μg/l					1,5
88. Suma dichlorbenzenůⁱⁱ	S-DCB	μg/l					0,5
89. Suma trichlorbenzenůⁱⁱⁱ	S-TCB	μg/l					0,4
90. Suma DDT ^iv	S-DDT	μg/l					0,05
91. Suma hexachlorcyklohexanů^v	S-HCH	μg/l					0,05
92. Suma polycyklických aromatických uhlovodíků^vi	S-PAU	μg/l	0,03				0,2
93. Suma polychlorovaných bifenylů ^vii	S-PCB	μg/l					0,012
94. Suma xylenů ^viii	S- XYLENY	μg/l					30
95. Tetrachlorethen	PCE (PER) 127-18-4	μg/l					1
96. Tetrachlormethan	CCl₄56-23-5	μg/l					1
97. Toluen	108-88-3	μg/l					10
98. Tributylstannan (tributylcín)	688-73-3	μg/l					0,001
99. Trifenylstannan (trifenylcín)	668-34-8	μg/l					0,0004
100. Trifluralin	1582-09-8	μg/l					0,06
101. Trichlormethan (chloroform)	TCM (CHCI₃) 67-66-3	μg/l					1
102. Vinylchlorid	75-01-4	μg/l					2
Jednotlivé prvky
103. Antimon	Sb	μg/l					500
104. Arsen	As	μg/l	5				20
105. Baryum	Ba	μg/l					360
106. Berylium	Be	μg/l					1
107. Bor	B	μg/l					500
108. Cín	Sn	μg/l					50
109. Hliník	Al	μg/l					1 500
110. Chrom	Cr	μg/l					35
111. Kadmium	Cd	μg/l					0,7
112. Kobalt	Co	μg/l					7
113. Měď	Cu	μg/l					25
114. Molybden	Mo	μg/l					35
115. Nikl	Ni	μg/l					40
116. Olovo	Pb	μg/l					14,4
117. Rtuť	Hg	μg/l					0,1
118. Selen	Se	μg/l					4
119. Stříbro	Ag	μg/l					7
120. Uran	U	μg/l					40
121. Vanad	V	μg/l					35
122. Zinek	Zn	μg/l					160
Ukazatele radioaktivity
123. Celková objemová aktivita alfa	c_α	Bq/l					0,3 ^ix
124. Celková objemová aktivita beta	c_β	Bq/l					1 ^ix
125. Celková objemová aktivita beta opravená na ⁴⁰K	c_β-⁴⁰K	Bq/l					0,5 ^ix
126. Radium	²²⁶Ra	Bq/l					0,3 ^ix
127. Tritium	³H	Bq/l					3 500
128. Stroncium	⁹⁰Sr	Bq/l					1
129. Cesium	¹³⁷Cs	Bq/l					0,5

ⁱ Přírůstek teploty vody v toku na konci mísící zóny vlivem vypouštěných oteplených vod nesmí být vyšší než 3°C. Konec mísící zóny je místo, kde se teploty vody u obou břehů vyrovnají.

ⁱⁱ Suma dichlorbenzenů zahrnuje: 1,2-dichlorbenzen,1,3-dichlorbenzen a 1,4-dichlorbenzen.

ⁱⁱⁱ Suma trichlorbenzenů zahrnuje: 1,2,3-trichlorbenzen, 1,2,4-trichlorbenzen a 1,3,5-trichlorbenzen.

iv Suma DDT zahrnuje: p,p'-DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan), o,p-DDT (1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan), p,p'-DDD (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethen) a p,p'-DDE (1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan).

^v Suma hexachlorcyklohexanů zahrnuje: α-HCH, β-HCH, γ-HCH a δ-HCH.

^vi Suma PAU zahrnuje: fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[ghi]perylen a ideno[1,2,3-cd]pyren.

^vii Suma PCB zahrnuje: PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 138, PCB 153 a PCB 180.

^viii Suma xylenů zahrnuje: o-xylen a p-xylen.

^ix Indikativní hodnota, při překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj radioaktivního znečištění.

^x Hodnota, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 10% (hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90%).

^xi Celoroční aritmetický průměr.

^xii Indikativní hodnota, při jejímž překročení se zjišťuje příčina respektive zdroj znečištění.

^xiii Zpřísněný imisní standard platí pro povodí nad nádrží využívanou jako zdroj pitné vody nebo ke koupání.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Minimální roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění

Tabulka 1: Minimální roční četnosti odběrů vypouštěných městských odpadních vod

Velikost zdroje (EO)¹⁾	Typ vzorku ²⁾	BSK₅	CHSK_cr	NL	N-NH₄⁺	N_celk	P_celk	TOC
< 500⁴⁾	A³⁾	4	4	4	-	-	-	-
500 – 2 000	A³⁾	12	12	12	12	-	-	-
2 001 – 10 000	B³⁾	12	12	12	12	12	12	-
10 001 – 100 000	C	26	26	26	-	26	26	-
> 100 000	C	52	52	52	-	52	52	52

¹) Je-li zdrojem čistírna odpadních vod, rozumí se kategorie čistírny odpadních vod vyjádřená v počtu ekvivalentních obyvatel. Ekvivalentní obyvatel (EO) je definovaný produkcí znečištění 60 g BSK₅ za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikostní kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. U kategorií čistíren odpadních vod pod 2000 EO lze použít pro potřebu zařazení čistírny do velikostní kategorie (v tabulce 1a nebo 1b přílohy č. 1 a v tabulce 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení) výpočet z bilance v ukazateli znečištění BSK₅ v kg za kalendářní rok na přítoku do čistírny vydělený hodnotou 21,9.

²) Typ vzorku stanoví vodoprávní úřad takto:

typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut,

typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin,

typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku.

³) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně.

⁴) V kategorii zdrojů do 50 EO může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů než je uvedeno pro kategorii do 500 EO.

Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Odběry by neměly být prováděny za neobvyklých situací, při přívalových deštích a povodních.

Tabulka 2: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných látek obsažených v průmyslových odpadních vodách, při jejichž nedosažení není nutné vyžadovat denní 24 hodinové sledování

Látka	Roční množství (kg)
Rtuť	7,5
Kadmium	10
Hexachlorcyklohexan¹⁾ (suma)	3
Tetrachlormethan	30
DDT¹⁾ (suma)	1
Dřiny (suma) (aldrin, dieldrin, eldrin, isodrin)¹⁾	1
Pentachlorfenol	3
Hexachlorbenzen	1
Hexachlorbutadien	1
Trichlormethan	30
1,2-dichlorethan	30
Tetrachlorethen	30
Trichlorethen	30
Trichlorbenzen (suma)	3

¹⁾ Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží.

Tabulka 3: Prahová množství vypouštěných uvedených zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek, při jejichž překročení vodoprávní úřad stanoví minimální četnost sledování 12x za rok

Látka	Denní množství v g	Roční množství v kg
Anthracen	1	0,3
AOX	30	10
Arsen	0,5	0,15
Atrazin	10	3,5
Azinfos-ethyl, Azinfos-methyl (suma)	0,5	0,15
Cín	20	7
DDT a jeho metabolityl (suma)	0,5	0,15
Dichlorvos	0,5	0,15
Endosulfan	0,5	0,15
Fenoly	3	1
Fenthion	1	0,3
Fluoridy	150	50
Chrom	5	1,5
Kyanidy	1	0,3
Malathion	0,5	0,15
Měď	5	1,5
Nikl	5	1,5
Olovo	5	1,5
Parathion-ethyl, parathion- methyl (suma)	0,5	0,15
Suma PCB¹⁾	0,5	0,15
Suma PAU	0,5	0,15
Simazin	1	0,3
Toluen	10	3,5
Trifluralen	0,5	0,15
Uhlovodíky C_{10 –}C₄₀	100	35
Zinek	20	7
Suma xylenů	10	3,5

¹⁾ Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží.

Zvlášť nebezpečné látky musí být sledovány denními 24hodinovými směsnými vzorky vody při současném měření denního množství odpadních vod. Jednodušší postup sledování je možno zvolit při vypouštěném množství menším, než je uvedeno v tabulce 2 této přílohy.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Přípustný počet vzorků nesplňujících v jednotlivých ukazatelích znečištění statisticky formulované limity („p“) ve vypouštěných odpadních vodách v období kalendářního roku

Celkový počet vzorků	Přípustný počet nevyhovujících vzorků
4 – 7	1
8 – 16	2
17 – 28	3
29 – 40	4
41 – 53	5
54 – 67	6
68 – 81	7
82 – 95	8
96 – 110	9
111 – 125	10
126 – 140	11
141 – 155	12
156 – 171	13
172 – 187	14
188 – 203	15
204 – 219	16
220 – 235	17
236 – 251	18
252 – 268	19
269 – 284	20
285 – 300	21
301 – 317	22
318 – 334	23
335 – 251	24
352 – 366	25

Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu

(1) Jako základní informace o zdroji znečišťování se při prvním hlášení nebo při změně údajů uvede:

a) název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu; obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,

b) jméno, případně jména, příjmení a adresa bydliště, jde-li o fyzickou osobu,

c) místo zařízení či zdroje znečišťování,

d) u právnických osob a podnikajících fyzických osob druh ekonomické činnosti podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Českého statistického úřadu (slovně),

e) OKEČ,

f) typ, velikost a popis zařízení produkujícího vypouštěné znečištění,

g) umístění výpusti - u vypouštění do vodního toku - lokalita, jméno recipientu, hydrologické číslo, horní maticové číslo úseku toku, délka úseku a číslo polohy, říční kilometr, břeh, název obce a název katastrálního území a u vypouštění do kanalizace - souřadnice vyústění kanalizace nebo čistírny odpadních vod, jméno čistírny, popřípadě číslo kanalizačního sběrače,

h) výčet závadných látek, zejména nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek, obsažených ve vypouštěných odpadních vodách,

i) popis míst odběru vzorků a způsobu vzorkování,

j) úředně stanovená výrobní nebo zpracovatelská kapacita parametru, rozhodného pro výpočet poměrného množství vypouštěných látek,

k) povolená množství vypouštěných odpadních vod z jednotlivých výpustí

l) povolené emisní limity vypouštěných látek (koncentrace, poměrná množství, roční množství),

m) druh čistírny odpadních vod (mechanická, biologická, fyzikálně-chemická) s popisem metody čištění,

n) typ vypouštění (do vodního toku nebo do kanalizace),

(2) Dále se uvedou výsledky měření množství a jakosti vypouštěných odpadních vod za minulé období v rozsahu a termínu stanoveném vodoprávním úřadem.

¹) Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody.
Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupání.
Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.
Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených ve členských státech k odběru pitné vody.
Směrnice Rady 82/176/EHS ze dne 22. března 1982 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslového odvětví elektrolýzy a alkalických hydroxidů.
Směrnice Rady 83/513/EHS ze dne 26. září 1983 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia.
Směrnice Rady 84/156/EHS ze dne 8. března 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z odvětví jiných, než je elektrolýza alkalických hydroxidů.
Směrnice Rady 84/491/EHS ze dne 9. října 1984 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění hexachlorcyklohexanu.
Směrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. června 1986 o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 88/347/EHS ze dne 16. června 1988, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 90/415/EHS ze dne 27. července 1990, kterou se mění příloha II směrnice 86/280/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění některých nebezpečných látek uvedených v seznamu I přílohy směrnice 76/464/EHS.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, kterou se mění směrnice Rady 91/271/EHS s ohledem na určité požadavky stanovené v příloze I uvedené směrnice.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

²) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

³) § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

⁴) § 3 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu.

⁵) Zejména zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.

⁶) § 8 odst. 2 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

^6a) § 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

⁷) Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

⁸) § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.