Ústavní soud

IV. ÚS 4535/12

Pl. ÚS 33/10

Ústavní soud v řízení o kontrole norem dává prioritu principu ústavně konformní interpretace před derogací, přičemž ústavně konformnímu výkladu může svědčit i výklad extenzivní. Při výkladu § 11 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích musí být respektován smysl a účel restitucí, tedy náprava či zmírnění křivd způsobených v době nesvobody v oblasti vlastnických vztahů i ochrana vlastnických vztahů garantovaná čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Pojem kupní cena ve smyslu ustanovení § 11 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích musí být vykládán tak, že pod něj lze zahrnout též jiné plnění vyjadřující hodnotu nemovitosti, než je kupní cena zaplacená při nabytí nemovitosti. Je přitom nutné zohlednit specifika jednotlivých konkrétních případů, jakož i reálnost kompenzace při jejím poskytnutí.

II. ÚS 507/13

I. ÚS 4551/12

IV. ÚS 930/13

IV. ÚS 716/13

I. ÚS 766/13

II. ÚS 367/13

III. ÚS 872/13

I. ÚS 599/13

IV. ÚS 1783/11

Obecné soudy jsou při výkladu smluv povinny respektovat princip autonomie vůle smluvních stran a upřednostnit takový výklad, který nezakládá neplatnost úkonu, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Praxe obecných soudů, která preferuje formalistický výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím, je v rozporu s principy právního státu vyvěrajícími z čl. 1 Ústavy a s právem na spravedlivý proces zaručeným čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1236/13

Pl. ÚS-st. 36/13

IV. ÚS 1194/13

IV. ÚS 3727/12

Neobsahuje-li právní předpis speciální úpravu pro vracení soudního poplatku v řízeních zahájených před jeho účinností, je třeba jej interpretovat tak, že poplatková povinnost podléhá právnímu režimu platnému a účinnému v době podání žaloby, a to v celém jejím rozsahu, tj. nejen placení soudního poplatku, ale také jeho případné vrácení. Nesprávnou interpretací přechodných ustanovení zák. č. 218/2011 Sb. obecné soudy porušily základní právo stěžovatele na ochranu majetku zakotvené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

Pl. ÚS 36/09

I. ÚS 26/13

II. ÚS 4160/12

Jestliže obecný soud při hodnocení zájmu dítěte na úpravě styku s jeho biologickým otcem nezohlední všechny aspekty a specifika věci, formálně přihlédne pouze k současnému postoji dítěte (často ovlivněném přáním matky či jejího druha) a vazbám ve stávající rodině, aniž však zohlední jeho předchozí pevný a citový vztah s biologickým otcem, takovým postupem poruší stěžovatelovo právo na ochranu rodinného života garantované čl. 8 a čl. 10 Listiny a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Jestliže odvolací soud převezme za správná skutková zjištění nalézacího soudu, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí vysloví odlišný právní názor, který přesvědčivě neodůvodní, účastníkům řízení ho nesdělí a neumožní jim vyjádřit se k němu, bude jeho rozhodnutí překvapivým. Takovým postupem poruší obecný soud stěžovatelovo právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny.

I. ÚS 42/13

II. ÚS 603/13

IV. ÚS 3143/12

I. ÚS 1174/13

I. ÚS 1196/13

IV. ÚS 4270/12

IV. ÚS 378/13

IV. ÚS 822/11

Při výkladu restitučních předpisů musí vzít obecné soudy do úvahy jejich smysl a účel, kterým je zmírnění a odčinění majetkových a jiných křivd vzniklých v době komunismu. Při interpretaci právních předpisů přijatých za komunistického režimu jsou obecné soudy povinny tyto předpisy vykládat v souladu se základními atributy demokratického právního státu v jeho materiálním pojetí. Rozhodnutí, dle kterého bylo nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu, platným právním titulem pro odnětí nemovitostí, je rozhodnutím zcela formalistickým, nerespektujícím výše uvedená východiska, a je proto v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1240/13

IV. ÚS 251/13

III. ÚS 1147/13

III. ÚS 1026/13

II. ÚS 294/13

III. ÚS 660/13

II. ÚS 601/13

II. ÚS 1023/13

II. ÚS 191/13

III. ÚS 1044/13

II. ÚS 225/13

I když stěžovatel podá proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení, stížnost do protokolu bezprostředně po vyhlášení usnesení, musí mu být rovněž umožněno písemnou formou reagovat v rámci opravného prostředku na právní a skutkovou argumentaci uvedenou v odůvodnění usnesení, které tudíž musí soud prvního stupně stěžovateli doručit a současně mu poskytnout dobu k doplnění jeho stížnosti přiměřenou povaze napadeného usnesení. Opačným postupem poruší obecný soud stěžovatelovo právo na nezávislý a nestranný soud zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 933/13

III. ÚS 4679/12

II. ÚS 4461/12

II. ÚS 3648/12

II. ÚS 973/13

II. ÚS 727/13

III. ÚS 291/13

II. ÚS 1190/12

I. ÚS 242/13

II. ÚS 601/09

II. ÚS 3392/12

II. ÚS 1025/12

III. ÚS 1055/13