Ústavní soud

II. ÚS 3876/12

III. ÚS 3909/12

II. ÚS 1592/12

II. ÚS 3532/11

II. ÚS 3851/12

III. ÚS 3462/12

III. ÚS 3712/12

III. ÚS 3675/12

III. ÚS 1759/12

III. ÚS 2847/12

III. ÚS 3297/12

II. ÚS 3529/12

II. ÚS 3792/12

IV. ÚS 3902/12

II. ÚS 3667/12

II. ÚS 3654/12

II. ÚS 3479/12

II. ÚS 3329/12

II. ÚS 2042/12

III. ÚS 3524/12

III. ÚS 3611/12

III. ÚS 3661/12

III. ÚS 3486/12

III. ÚS 3699/12

III. ÚS 3861/12

II. ÚS 23/12

II. ÚS 3804/12

III. ÚS 2467/10

III. ÚS 2397/12

III. ÚS 144/12

II. ÚS 1851/12

III. ÚS 128/12

II. ÚS 3813/12

III. ÚS 2450/12

II. ÚS 3842/12

I. ÚS 3832/12

I. ÚS 3670/12

II. ÚS 3748/12

I. ÚS 2882/12

I. ÚS 3019/12

I. ÚS 3858/12

I. ÚS 3820/12

I. ÚS 3795/12

IV. ÚS 3843/12

III. ÚS 2634/12

I. ÚS 2670/12

Princip rovnosti účastníků, resp. rovnosti zbraní podle čl. 37 odst. 3 Listiny se uplatní i při rozhodování o znalečném. Za situace, kdy dosavadní vývoj sporu, povaha napadeného rozhodnutí a argumenty uváděné v odvolání naznačují, že eventuální vyjádření účastníků k podanému odvolání mohou ovlivnit rozhodnutí soudu druhého stupně, je soud povinen doručit odvolání podané do výroku o znalečném ostatním účastníkům, a to včetně znalce samotného, přestože z procesního předpisu tato povinnost přímo nevyplývá.

I. ÚS 3345/12

I. ÚS 2086/10

III. ÚS 3584/12

III. ÚS 2697/12