Ústavní soud

II. ÚS 3238/11

II. ÚS 53/12

III. ÚS 2353/11

I. ÚS 3886/11

III. ÚS 2676/11

II. ÚS 3489/11

I. ÚS 3872/11

II. ÚS 3844/11

II. ÚS 3975/11

I. ÚS 3713/11

IV. ÚS 2553/11

IV. ÚS 3421/11

IV. ÚS 2679/11

IV. ÚS 3169/11

IV. ÚS 2889/11

I. ÚS 3942/11

I. ÚS 3508/11

I. ÚS 3382/11

III. ÚS 3705/11

I. ÚS 1256/11

II. ÚS 3701/11

III. ÚS 3916/11

IV. ÚS 3337/11

IV. ÚS 3001/11

IV. ÚS 2650/11

I. ÚS 2026/11

III. ÚS 3771/11

I. ÚS 3102/11

IV. ÚS 3055/09

I. ÚS 1887/11

IV. ÚS 3506/11

II. ÚS 3954/11

IV. ÚS 3273/10

I. ÚS 3498/11

IV. ÚS 3295/11

I. ÚS 255/11

Subjektivní vlastnické právo má abstraktní podobu, obvykle vyjádřenou do tzv. vlastnické triády. K jeho nabytí není nutný faktický výkon všech oprávnění, postačuje nabytí vlastnického práva v podobě možnosti určitého chování vlastníka, tj. v možnosti realizace užitné hodnoty a hodnoty směnné. Nepředloží-li senát Nejvyššího soudu, jenž má na věc právní názor zásadně odlišný od dosavadního právního názoru zastávaného Nejvyšším soudem, věc k rozhodnutí velkému senátu, dopustí se porušení práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 3716/11

IV. ÚS 3020/10

I. ÚS 871/11

Účastník rozhodčího řízení nesmí být negativně dotčen rozhodčím nálezem, s jehož vydáním dopředu nesouhlasil, byť by v průběhu rozhodčího řízení byl pasivní a námitku nedostatku pravomoci rozhodce nevznesl. Opačný přístup je projevem přepjatého formalismu.

I. ÚS 831/08

I. ÚS 942/11

Přistoupí-li obecný soud k posouzení své pravomoci pro projednání určité věci formalisticky a odkáže-li účastníka řízení na správní orgán, ačkoliv z merita věci vyplývá, že pravomoc soudu dána je, dopustí se nepřípustného denegationis iustitiae. Důsledkem takového přístupu je porušení práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1733/11

IV. ÚS 3882/11

IV. ÚS 1871/10

I. ÚS 745/11

I. ÚS 2798/11

IV. ÚS 3266/11

I. ÚS 1314/11

IV. ÚS 2068/10

IV. ÚS 3843/11