Ústavní soud

II. ÚS 17/19

IV. ÚS 638/18

IV. ÚS 1063/19

I. ÚS 3720/18

III. ÚS 524/19

II. ÚS 618/18

Veřejnou institucí dle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím je jakákoliv obchodní společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je stát, případně veřejnoprávní korporace.

IV. ÚS 767/19

I. ÚS 984/19

IV. ÚS 952/19

I. ÚS 4325/18

IV. ÚS 2029/18

I. ÚS 364/19

III. ÚS 3439/17

Ten, kdo o sobě tvrdí, že je poškozený a že splňuje požadavky stanové trestním řádem (zejména podle § 43 odst. 1 a 2, § 44 a § 206 odst. 3 a 4 a § 229 trestního řádu), uplatňuje právo na soudní ochranu ve formě práva být připuštěn do zahájeného trestního řízení. Jsou-li tyto podmínky splněny, a nepřipustí-li jej přesto soud jako poškozeného do trestního řízení bez náležitého odůvodnění, poruší tím jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, neboť je na uvážení poškozeného, a nikoli soudu, zda právo na odškodnění uplatní v trestním řízení, nebo žalobou v občanskoprávním řízení.

IV. ÚS 505/19

I. ÚS 139/19

II. ÚS 971/19

I. ÚS 929/19

III. ÚS 1492/18

III. ÚS 360/19

III. ÚS 3184/18

III. ÚS 1160/18

IV. ÚS 3591/18

III. ÚS 3481/18

I. ÚS 4058/18

II. ÚS 2402/18

II. ÚS 820/19

I. ÚS 4128/17

III. ÚS 812/19

II. ÚS 895/19

II. ÚS 216/18

Poučení ze strany daňových orgánů o neexistenci běhu prekluzivní lhůty k podání návrhu na obnovu řízení, které, byť bylo s ohledem na následnou judikaturu nesprávné, bylo řádně odůvodněné a účastník řízení neměl v dané době důvod jej zpochybňovat, může za výjimečných okolností vést s ohledem na princip ochrany důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci k neaplikaci této objektivní prekluzivní lhůty.

I. ÚS 349/19

II. ÚS 3194/18

V exekučním řízení obecným soudům přísluší zabývat se zásadními vadami exekučního titulu, přičemž jsou povinny výkon rozhodnutí zastavit podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti, nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Nezohlednění těchto kritérií při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí představuje porušení základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Přiznání úroků z prodlení ve zcela nepřiměřené výši představuje zásadní vadu exekučního titulu. Obecné soudy jsou proto povinny výkon rozhodnutí v této části zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) ve spojení s § 268 odst. 4 občanského soudního řádu.

III. ÚS 1026/19

II. ÚS 858/19

III. ÚS 30/19

III. ÚS 937/19

II. ÚS 3302/18

Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního řádu musí být interpretována restriktivně; lze ji využít v případech, je-li žadateli vyhovováno, vznáší-li žadatel irelevantní argumenty nebo je-li jeho podání opakované či neodůvodněné. Vznáší-li však žadatel relevantní argumenty odůvodňující upuštění od výkonu zbytku trestu za současného vyhoštění, soud se s nimi musí – byť stručně – vypořádat a žadateli je sdělit, jinak poruší právo žadatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 970/19

IV. ÚS 3855/18

IV. ÚS 9/19

IV. ÚS 1013/19

IV. ÚS 977/19

I. ÚS 476/19

II. ÚS 2020/18

Nepřijme-li soud nezbytnou úpravu, aby zajistil osobě se zdravotním postižením možnost účinně se účastnit soudního řízení, dopustí se porušení práva účastníka řízení na účinný přístup ke spravedlnosti dle čl. 13 odst. 1 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a případně také práva být přítomen projednání své věci a být slyšen ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 989/19

IV. ÚS 978/19

III. ÚS 491/19

IV. ÚS 964/19

IV. ÚS 966/19

III. ÚS 447/19