Ústavní soud

II. ÚS 4030/17

IV. ÚS 3659/17

I. ÚS 3447/17

III. ÚS 2342/17

IV. ÚS 3599/17

III. ÚS 3843/17

II. ÚS 3004/17

III. ÚS 3531/17

I. ÚS 3634/17

II. ÚS 2439/16

III. ÚS 3444/17

I. ÚS 3302/17

III. ÚS 2450/17

II. ÚS 3462/17

I. ÚS 4/18

I. ÚS 4001/17

II. ÚS 1984/17

I. ÚS 4227/16

II. ÚS 2135/17

I. ÚS 4008/17

I. ÚS 3609/17

II. ÚS 3945/17

III. ÚS 136/18

II. ÚS 3864/17

IV. ÚS 3591/17

I. ÚS 3825/17

I. ÚS 3750/17

I. ÚS 1268/16

III. ÚS 2140/16

III. ÚS 3922/16

III. ÚS 3862/17

I. ÚS 2365/17

III. ÚS 4054/17

I. ÚS 3326/17

IV. ÚS 3899/17

II. ÚS 2255/17

III. ÚS 33/18

I. ÚS 3515/17

III. ÚS 3525/17

III. ÚS 3829/17

IV. ÚS 3510/17

II. ÚS 3392/17

I. ÚS 3836/17

I. ÚS 19/18

IV. ÚS 3861/17

I. ÚS 4089/17

I. ÚS 4101/17

I. ÚS 2939/17

III. ÚS 3546/17

I. ÚS 2073/17

Z odůvodnění rozhodnutí obecného soudu musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Při absenci některého z těchto prvků představuje takové rozhodnutí projev zakázané libovůle v soudním rozhodování a má za následek porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.