Ústavní soud

II. ÚS 2638/17

I. ÚS 2025/17

IV. ÚS 205/17

I. ÚS 3171/17

II. ÚS 3230/17

II. ÚS 3273/17

III. ÚS 2876/17

IV. ÚS 3047/17

II. ÚS 324/17

II. ÚS 2747/17

II. ÚS 2736/17

III. ÚS 3343/17

II. ÚS 2272/17

II. ÚS 2694/17

III. ÚS 3385/17

I. ÚS 3279/17

I. ÚS 2738/17

II. ÚS 3014/17

I. ÚS 3056/17

I. ÚS 3242/16

I. ÚS 3541/15

I. ÚS 2842/15

I. ÚS 3869/15

I. ÚS 3083/17

I. ÚS 1135/17

V řízení o stížnosti proti rozhodnutí o povolení obnovy řízení v trestní věci je třeba analogicky aplikovat ustanovení upravující odvolací řízení v trestní věci samé. Jelikož stížnostní soud může provádět a hodnotit důkazy, načež rozhoduje o meritu věci (ve smyslu povolení obnovy), musí pro zachování zásady kontradiktornosti řízení a rovnosti stran rozhodovat ve veřejném zasedání. Postup soudu, který odmítne provést stěžovatelem navržený relevantní důkaz a který tento svůj postup řádně neodůvodní, resp. se s tímto návrhem adekvátně v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádá, představuje porušení práva na spravedlivý proces a soudní ochranu zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

I. ÚS 2410/17

I. ÚS 1341/17

I. ÚS 2325/17

III. ÚS 3100/17

III. ÚS 3087/17

I. ÚS 3863/16

I. ÚS 2227/17

III. ÚS 3514/16

III. ÚS 2982/17

II. ÚS 2846/17

I. ÚS 2933/17

III. ÚS 3020/16

IV. ÚS 1405/17

I. ÚS 3229/17

III. ÚS 2909/17

IV. ÚS 2361/17

III. ÚS 2575/17

I. ÚS 3010/17

III. ÚS 2714/16

Pomine-li Nejvyšší soud posoudit otázku zásadního právního významu a s ní souvisící argumentaci jen proto, že není takto dovolatelem výslovně označena, ač je zjevné, že se s ní ani soudy nižších stupňů jednoznačně argumentačně nevypořádaly, přičemž její řešení je důležité pro právní praxi, poruší tím právo dovolatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2547/17

III. ÚS 2563/13

III. ÚS 2944/17

I. ÚS 3015/17

II. ÚS 1042/17

II. ÚS 4007/16