Ústavní soud

I. ÚS 2438/25

Útěkovou vazbu nelze odůvodnit pouze absencí písemné formy nájemní smlouvy obviněného k bytu ani výhradně hrozbou vysokého trestu. Tím spíše, pokud obviněný namítá skutečnosti, kterými obavu z útěku zeslabuje. Předstižnou vazbu nelze odůvodnit pouze tím, že obviněný měl údajně spáchat trestnou činnost, pro kterou je v projednávané věci navrženo jeho vzetí do vazby. V odůvodnění rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby soud musí uvést konkrétní důvody, proč nelze dosáhnout účelu vazby jiným opatřením.

III. ÚS 2409/25

IV. ÚS 2613/25

I. ÚS 1961/25

I. ÚS 1762/25

I. ÚS 1273/25

I. ÚS 2517/25

III. ÚS 390/25

III. ÚS 1070/24

II. ÚS 2370/25

III. ÚS 864/25

Pokud soud shledá změnu poměrů dítěte odůvodňující zpětné zvýšení běžného výživného, nelze ho odmítnout s ohledem na v minulosti vytvořené úspory dítěte. Opačným postupem dojde k porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na péči a výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 Listiny.

III. ÚS 1823/25

III. ÚS 323/25

III. ÚS 2147/25

IV. ÚS 2311/25

III. ÚS 2150/25

I. ÚS 1523/25

V řízení o žádosti o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních skutkových zjištění. Založí-li soudy závěr o nepřiznání nároku na bezplatnou obhajobu na hypotetických příjmech, které by obviněný někdy v blíže neurčené budoucnosti mohl získat, poruší tím jeho právo na bezplatnou pomoc obhájce ve smyslu čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 451/25

III. ÚS 2200/25

III. ÚS 693/25

I. ÚS 931/25

Za situace, kdy judikatura trestních soudů dospěla k relativně extenzivním výkladům pojmu "organizovaná skupina působící ve více státech", musejí trestní soudy zvlášť pečlivě prokázat a odůvodnit zavinění pachatele ve vztahu k této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Vyžaduje se přitom zavinění ve formě úmyslu, a to alespoň nepřímého.

III. ÚS 1335/25

II. ÚS 2486/25

III. ÚS 2068/25

Pokud soud vyloučí zcela kontakt rodiče s dětmi z důvodu, že rodič ovlivňuje děti proti druhému rodiči, aniž by se zabýval možností asistovaného styku, poruší práva rodiče na rodinný život a na péči o děti a jejich výchovu zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2343/25

III. ÚS 2606/24

IV. ÚS 2387/25

II. ÚS 1966/25

I. ÚS 2314/25

IV. ÚS 2322/25

IV. ÚS 1993/25

I. ÚS 2367/25

IV. ÚS 735/25

I. ÚS 2358/25

IV. ÚS 2245/24

Pokud obecný soud svévolně nepřizná poškozenému uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, porušuje jeho právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a v souvislosti s tím i jeho právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny a na ochranu lidské důstojnosti a cti dle čl. 10 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 3092/24

IV. ÚS 1680/23

IV. ÚS 2175/25

IV. ÚS 2295/25

IV. ÚS 2122/25

III. ÚS 2536/25

III. ÚS 2377/25

IV. ÚS 1281/25

III. ÚS 2483/25

II. ÚS 2735/24

II. ÚS 2145/25

Pokud soud nedoručí obviněnému ani jeho obhájci stížnost státního zástupce proti jeho propuštění z vazby a následně ji stížnostní soud projedná v neveřejném zasedání, v němž zruší usnesení soudu prvního stupně o propuštění obviněného z vazby, aniž by obviněnému umožnil vyjádřit se ke stížnosti či vyslovit požadavek na konání vazebního zasedání, poruší jeho právo na kontradiktornost řízení chráněné čl. 38 odst. 2 Listiny základní práv a svobod a čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V konečném důsledku poruší také jeho právo na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 2 Listiny.

IV. ÚS 1907/25

IV. ÚS 2139/25

I. ÚS 1872/25

I. ÚS 1256/25