Ústavní soud

IV. ÚS 3410/13

IV. ÚS 2846/14

I. ÚS 3258/14

IV. ÚS 2770/14

I. ÚS 2768/14

IV. ÚS 2694/14

IV. ÚS 3150/14

IV. ÚS 1699/14

I. ÚS 2233/13

III. ÚS 2933/14

IV. ÚS 1473/14

III. ÚS 2543/14

III. ÚS 2961/14

III. ÚS 3113/14

III. ÚS 3052/14

III. ÚS 2368/14

III. ÚS 1165/14

III. ÚS 1126/14

III. ÚS 3012/14

III. ÚS 1841/14

III. ÚS 1434/14

III. ÚS 2520/14

Nedodržení pravidla zakládajícího věcnou příslušnost nadřízeného státního zástupce k rozhodování o stížnostech proti usnesením policejního orgánu, k nimž dal souhlas nebo pokyn jemu podřízený státní zástupce (§ 146 odst. 2 písm. a) trestního řádu), představuje porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces a práva být stíhán jen z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Porušením zákazu reformationis in peius není, jestliže o stížnosti podané obviněným proti usnesení státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, rozhodne nadřízený státní zástupce tak, že usnesení zruší a vrátí věc k novému projednání a rozhodnutí.

IV. ÚS 3127/14

III. ÚS 3088/14

III. ÚS 2550/14

II. ÚS 2095/14

Při výkladu právních úkonů je nutno přihlížet k tomu, že jejich autoři – často laici – nejsou schopni ve smluvním textu dohodnout podstatu závazku pomocí pregnantní terminologie. Právní formalismus orgánů veřejné moci a jimi vznášené přehnané nároky na formulaci smlouvy proto nelze z ústavněprávního hlediska akceptovat, neboť evidentně zasahují do smluvní svobody občana, vyplývající z principu priority občana nad státem, jak je upraven v čl. 1 Ústavy a z principu smluvní volnosti (čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny). Není správný názor, že Ústavní soud nemůže přezkoumávat rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se přípustnosti dovolání. Formalistické odmítnutí dovolání z důvodu absence zásadního právního významu za souběžného porušení základních práv a svobod totiž nelze považovat za ústavně souladné.

II. ÚS 3060/14

I. ÚS 632/14

II. ÚS 2879/14

II. ÚS 2924/13

I. ÚS 649/14

II. ÚS 2853/14

Pl. ÚS 39/13

K naplnění zásady rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je třeba, aby v situacích, v nichž by účastníku řízení zastoupenému advokátem byla podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 13 odst. 3 advokátního tarifu přiznána paušální náhrada hotových výdajů, byla taková náhrada přiznána i účastníku řízení, který advokátem zastoupen není.

I. ÚS 2692/14

I. ÚS 278/14

I. ÚS 2945/14

I. ÚS 908/14

III. ÚS 95/14

I. ÚS 3131/14

IV. ÚS 3064/14

I. ÚS 2552/14

IV. ÚS 591/14

I. ÚS 3182/14

IV. ÚS 3038/14

I. ÚS 1276/14

II. ÚS 1219/14

K porušení práva na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) dochází za situace, kdy správní soudy odmítnou žalobu pouze na základě skutečnosti, že žalobce ve svém podání nereflektoval až následnou příslušnou změnu judikatury a nesprávně koncipoval svůj návrh jako žalobu na ochranu před nečinností správního orgánu namísto žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, aniž by byl podatel vyzván k opravě nebo odstranění vad podání.

II. ÚS 2425/14

II. ÚS 2040/14

II. ÚS 969/14

II. ÚS 2713/14