Výklad, podle kterého smluvní zřízení služebnosti není osvobozeno od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. zd) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2023 [dnes podle § 4 odst. 1 písm. za) zákona o daních z příjmů], není v rozporu s čl. 11 odst. 1, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. To platí i tehdy, pokud by v případě neuzavření smlouvy mohlo následně dojít ke zřízení služebnosti ve vyvlastňovacím řízení.

Usnesení2025-05-22

III. ÚS 1217/25

Usnesení2025-05-22

III. ÚS 1214/25

Usnesení2025-05-21

IV. ÚS 625/25

Nález2025-05-21

II. ÚS 2423/24

Rodičovská odpovědnost zahrnuje i povinnosti rodičů vůči dítěti, včetně práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, soud musí posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup soudu, který návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče, nikoliv jako povinnost, může založit rozpor s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 1363/25

I. ÚS 276/25

IV. ÚS 1365/25

IV. ÚS 1392/25

II. ÚS 1350/25

IV. ÚS 1261/25

IV. ÚS 1006/25

IV. ÚS 1333/25

II. ÚS 3476/24

I. ÚS 1156/25

IV. ÚS 1024/25

II. ÚS 552/25

II. ÚS 1144/25

IV. ÚS 2178/24

I. ÚS 1298/25

IV. ÚS 549/25

II. ÚS 3450/24

Trestní soudy musí o adhezním nároku rozhodnout minimálně v rozsahu náhrady za porušení základních práv. Odkazování poškozeného s celým nárokem do občanskoprávního řízení totiž představuje riziko opětovného prožívání nepříjemných či traumatizujících zážitků, tedy riziko sekundární viktimizace. V opačném případě poruší čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení2025-05-21

III. ÚS 932/25

Usnesení2025-05-21

I. ÚS 216/25

← PředchozíStrana 98 z 1979Další →