Ústavní soud
Celkem 98 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
1 = Sbírka NU (zásadní)
Zobrazeno 4851-4900 z 98 925
IV. ÚS 1319/25
I. ÚS 433/25
I. ÚS 1395/25
IV. ÚS 1304/25
III. ÚS 2158/24
II. ÚS 1126/25
II. ÚS 1311/25
II. ÚS 1405/25
II. ÚS 1094/25
I. ÚS 1719/24
II. ÚS 969/25
II. ÚS 144/25
III. ÚS 1188/25
III. ÚS 1229/25
II. ÚS 1183/25
III. ÚS 722/25
III. ÚS 1391/25
III. ÚS 786/25
III. ÚS 736/25
III. ÚS 3435/24
II. ÚS 1390/25
III. ÚS 957/25
III. ÚS 1206/25
II. ÚS 1211/25
III. ÚS 1160/25
II. ÚS 1207/25
III. ÚS 189/25
Výklad, podle kterého smluvní zřízení služebnosti není osvobozeno od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. zd) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2023 [dnes podle § 4 odst. 1 písm. za) zákona o daních z příjmů], není v rozporu s čl. 11 odst. 1, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. To platí i tehdy, pokud by v případě neuzavření smlouvy mohlo následně dojít ke zřízení služebnosti ve vyvlastňovacím řízení.
III. ÚS 1217/25
III. ÚS 1214/25
IV. ÚS 625/25
II. ÚS 2423/24
Rodičovská odpovědnost zahrnuje i povinnosti rodičů vůči dítěti, včetně práva a povinnosti styku. V případě návrhu na změnu úpravy styku, spočívající v rozšíření styku s nepečujícím rodičem, který je ke styku způsobilý, soud musí posoudit, zda návrh představuje úpravu poměrů nezletilých dětí, která je v souladu s jejich nejlepším zájmem. Postup soudu, který návrh zamítne na základě obecného argumentu, že povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodiči je třeba chápat pouze jako právo rodiče, nikoliv jako povinnost, může založit rozpor s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. ÚS 1363/25
I. ÚS 276/25
IV. ÚS 1365/25
IV. ÚS 1392/25
II. ÚS 1350/25
IV. ÚS 1261/25
IV. ÚS 1006/25
IV. ÚS 1333/25
II. ÚS 3476/24
I. ÚS 1156/25
IV. ÚS 1024/25
II. ÚS 552/25
II. ÚS 1144/25
IV. ÚS 2178/24
I. ÚS 1298/25
IV. ÚS 549/25
II. ÚS 3450/24
Trestní soudy musí o adhezním nároku rozhodnout minimálně v rozsahu náhrady za porušení základních práv. Odkazování poškozeného s celým nárokem do občanskoprávního řízení totiž představuje riziko opětovného prožívání nepříjemných či traumatizujících zážitků, tedy riziko sekundární viktimizace. V opačném případě poruší čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
III. ÚS 932/25
I. ÚS 216/25