Ústavní soud

II. ÚS 2573/12

II. ÚS 4214/12

II. ÚS 4348/12

IV. ÚS 2316/11

IV. ÚS 207/13

IV. ÚS 380/13

IV. ÚS 3302/12

II. ÚS 657/11

III. ÚS 2774/12

II. ÚS 3313/12

II. ÚS 4670/12

I. ÚS 4792/12

IV. ÚS 753/11

I. ÚS 478/13

I. ÚS 4654/12

I. ÚS 4838/12

I. ÚS 289/13

I. ÚS 575/13

IV. ÚS 4709/12

Obecné soudy jsou v rámci exekučního řízení povinny zkoumat otázku pravomoci rozhodce. Aprobování rozhodčího nálezu vydaného při nedostatku pravomoci rozhodce je zásahem do práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2880/11

III. ÚS 3974/12

I. ÚS 357/13

I. ÚS 2349/11

I. ÚS 610/13

IV. ÚS 3623/11

III. ÚS 516/13

III. ÚS 4897/12

III. ÚS 4483/12

III. ÚS 4656/12

III. ÚS 4506/12

I. ÚS 2/13

III. ÚS 4149/12

I. ÚS 729/13

IV. ÚS 629/13

III. ÚS 676/13

III. ÚS 638/13

III. ÚS 1003/12

I. ÚS 1469/10

IV. ÚS 3977/12

III. ÚS 628/13

IV. ÚS 728/13

I. ÚS 370/13

III. ÚS 1569/11

I. ÚS 4285/12

II. ÚS 651/13

III. ÚS 3405/11

II. ÚS 3564/12

Jestliže odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně z důvodu opakovaného nerespektování jeho závazného pokynu, věc mu vrátí k novému projednání a rozhodnutí, a přikáže, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu (§ 262 t. ř.), musí ve svém rozhodnutí uvést konkrétní výhrady k rozhodnutí soudu prvního stupně a dostatečně vysvětlit důvody svých pochybností o tom, že soud prvního stupně vytýkané nedostatky neodstraní, bude-li rozhodovat v dosavadním složení. Opačným postupem poruší odvolací soud stěžovatelovo základní právo na zákonného soudce zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny. Pokud soud prvního stupně po změně v osobě příslušného samosoudce nově provede jednotlivé důkazy v hlavním líčení, tyto zhodnotí nezávisle na svých původních závěrech, avšak s jiným výsledkem, než když ve věci rozhodoval v původním složení, to samo o sobě není důvodem pro zrušení takového rozhodnutí odvolacím soudem a potažmo ani odnětí věci a její přikázání jinému senátu.

II. ÚS 2346/10

II. ÚS 687/13

II. ÚS 2813/12