Ústavní soud

II. ÚS 1171/08

II. ÚS 80/08

I. ÚS 2345/08

III. ÚS 1832/08

III. ÚS 684/08

II. ÚS 3256/07

I. ÚS 1926/08

II. ÚS 1619/08

Pokud soud interpretuje osvobození od soudního poplatku ve smyslu § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že za jediné určující kritérium pro odmítnutí považuje skutečnost, že se jedná o podnikatelský subjekt, a přitom nepřihlédne k celkovému zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka řízení, jedná se o porušení základních práv garantovaných v čl. 3 odst. 1, 36 odst. 1 a 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 1843/08

III. ÚS 1957/08

III. ÚS 2111/07

Zákaz výkonu hlasovacích práv podle § 48 odst. 8 zákona o cenných papírech, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, je svou povahou veřejnoprávní sankcí, vyplývající ze zákona. Nelze ho tedy považovat za omezení vlastnického práva v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny.

III. ÚS 2266/08

I. ÚS 2326/08

I. ÚS 1630/08

IV. ÚS 2037/08

I. ÚS 2367/08

IV. ÚS 2344/08

II. ÚS 1260/07

Účelem institutu odložení vykonatelnosti správního rozhodnutí je minimalizace škodlivých následků, tj. zásahů do subjektivních práv osob v důsledku vydaného správního rozhodnutí. V konkrétním případě obecné soudy pochybily, vycházely-li z názoru, že pro naplnění objektivní stránky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, dostačuje existence nikoli nicotného správního rozhodnutí, které je ovšem toliko formálně v právní moci, zatímco jeho účinnost, resp. vykonatelnost byla odložena. Tím umožnily pokračování v zásahu do osobní svobody stěžovatele podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a nedostály povinnosti, kterou jim ukládá čl. 4 Ústavy ČR.

IV. ÚS 2261/08

III. ÚS 1786/08

IV. ÚS 2303/08

IV. ÚS 2372/07

IV. ÚS 1141/08

III. ÚS 2023/08

IV. ÚS 1560/08

IV. ÚS 2008/08

II. ÚS 2423/08

II. ÚS 3278/07

III. ÚS 2317/08

IV. ÚS 1502/08

IV. ÚS 1994/08

III. ÚS 473/07

III. ÚS 1369/08

III. ÚS 1479/08

III. ÚS 3258/07

III. ÚS 1983/08

III. ÚS 96/08

III. ÚS 1885/08

II. ÚS 1102/08

III. ÚS 2083/08

III. ÚS 305/08

III. ÚS 2176/08

III. ÚS 1143/08

II. ÚS 1936/08

II. ÚS 1133/08

U žalob pronajímatelů bytů ve věci dlužného nájemného, podaných proti státu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, je obecný soud povinen, vycházeje ze subsidiarity uplatnění nároku vůči státu ve vztahu k uplatnění nároku vůči nájemcům, poučit žalobce o možnosti změny návrhu. Pokud tak neučiní, založí svým postupem dotčení v základním právu plynoucímu z čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále Listiny).

III. ÚS 25/08

II. ÚS 2070/08

III. ÚS 2066/08

II. ÚS 2116/08

II. ÚS 519/08

Pro fungování právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR) je nezbytné, aby soudní rozhodnutí byla respektována a jejich výroky se promítaly do reálného stavu věcí. Vydání konečného a závazného rozhodnutí, které je mimo předepsaný postup nezměnitelné, patří vedle nezávislosti, nestrannosti a dodržování esenciálních pravidel spravedlivého procesu, k základním atributům pojmu soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Listiny). Nerespektování soudního rozhodnutí, které bylo výsledkem podrobného dokazování a je pravomocné, vykazuje znaky libovůle a je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny.