Ústavní soud

I. ÚS 1828/24

I. ÚS 3241/23

Pokud obecný soud přizná žalobci (spotřebiteli) s právem na kompenzaci za zpožděný let sníženou odměnu za zastupování advokátem dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu s tím, že jím zvolený advokát zastupuje při vymáhání obdobných práv i jiné osoby, porušuje tak právo žalobce na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na právní pomoc dle čl. 37 odst. 2 Listiny.

IV. ÚS 2473/24

I. ÚS 1967/24

IV. ÚS 1113/24

III. ÚS 2541/24

III. ÚS 2408/24

I. ÚS 2100/24

IV. ÚS 2090/24

Pokud bylo obviněnému uloženo a má nastoupit ochranné léčení ústavní formou, je podmínkou držení ve vazbě přesvědčivé odůvodnění vysvětlující, proč takovýmto léčením ani přes jeho ústavní formu nelze dosáhnout účelu vazby. Nedostatečnost takového odůvodnění představuje porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1428/24

IV. ÚS 1296/24

I. ÚS 2644/24

IV. ÚS 1378/24

IV. ÚS 2420/24

I. ÚS 1979/24

IV. ÚS 2651/24

III. ÚS 2472/24

IV. ÚS 1820/24

IV. ÚS 2528/24

I. ÚS 2313/24

IV. ÚS 1073/24

IV. ÚS 2132/24

IV. ÚS 2378/24

III. ÚS 2685/24

III. ÚS 215/24

IV. ÚS 2263/24

Pokud soud prvního stupně rozhodne o něčem, co žalobce vůbec nenavrhoval, - přičemž nejde o výjimku, kdy smí rozhodnout nad návrh či o něčem jiném, než žalobce navrhoval -, a pokud odvolací soud takové rozhodnutí potvrdí, implicitně tím posoudí podmínky pro takové rozhodnutí soudu prvního stupně jako splněné. Namítne-li pak dovolatel v dovolání, že splněny nebyly, dovolací soud se musí takovou námitkou zabývat a dovolání posoudit jako přípustné. Rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení takové právní otázky totiž implicitně stojí. V opačném případě poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho postup je v rozporu s článkem 4 Ústavy České republiky.

III. ÚS 2215/24

I. ÚS 1717/24

IV. ÚS 2335/24

IV. ÚS 2585/24

IV. ÚS 1783/24

II. ÚS 2954/23

IV. ÚS 2435/24

IV. ÚS 2462/24

IV. ÚS 2879/23

I. ÚS 2530/24

I. ÚS 1995/24

I. ÚS 3287/23

Pokud obecný soud nezašle obviněnému vyjádření státního zástupce, které neobsahuje žádné nové argumenty, ale pouze obecné závěry a argumentaci uplatněnou v řízení před soudy nižších stupňů, k níž měl stěžovatel možnost se již vyjádřit, nejde o porušení zásady rovnosti účastníků řízení a zásady kontradiktornosti dle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2477/24

I. ÚS 2094/24

I. ÚS 2547/24

III. ÚS 2673/24

I. ÚS 2350/24

Při posuzování přiměřenosti délky zajištění majetku v trestním řízení je potřeba zvážit zejména příčiny trvajícího zajištění (např. složitost věci, anebo naopak neodůvodněné průtahy orgánů činných v trestním řízení), jaký vliv má průběh trestního řízení na sílu argumentů, kterými je potřeba zajištění podepřít, a jak intenzivní zásah pro dotčenou osobu zajištění majetku individuálně představuje. Přiměřené může být i zajištění majetku trvající déle, než jaká by byla maximálně přípustná doba vazby podle § 72a trestního řádu. U zajištění nemovitosti již samotný zákaz zcizení či zatížení představuje zásah do vlastnického práva majitele; při hodnocení intenzity tohoto zásahu je ovšem relevantní, že zajištěnou nemovitost lze pro běžné účely nadále využívat.

IV. ÚS 104/24

II. ÚS 2695/24

I. ÚS 1069/24

III. ÚS 1850/24

III. ÚS 1858/24

Právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí jako jeden z aspektů práva na spravedlivý proces zahrnuje povinnost soudu se vypořádat se všemi námitkami účastníků majícími vztah k projednávané věci v míře odpovídající jejich závažnosti. Uplatní se nejen při rozhodování ve věci samé, ale rovněž ve vztahu k rozhodnutím o předběžném opatření.

III. ÚS 2465/24

I. ÚS 2022/24