Ústavní soud

IV. ÚS 670/24

IV. ÚS 304/24

III. ÚS 1497/24

III. ÚS 1266/24

IV. ÚS 1431/24

III. ÚS 63/24

Ačkoli nemusí být finanční náhrada za odňatý a nevydaný pozemek nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud tak neučiní, poruší čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2438/23

III. ÚS 3236/23

III. ÚS 561/24

II. ÚS 1446/24

III. ÚS 1134/24

III. ÚS 1499/24

II. ÚS 1348/24

III. ÚS 761/24

K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat. Pokud k odejmutí dojde z důvodu prosazení vlastního hodnocení provedených důkazů a z něho plynoucích závěrů o skutkových zjištěních, jedná se o porušení práva na zákonného soudce.

II. ÚS 576/24

II. ÚS 483/23

Obviněnému nelze při posuzování jeho návrhu ve smyslu § 33 odst. 2 trestního řádu klást jakýmkoli způsobem k tíži skutečnost, že má v daném trestním řízení jím zvoleného obhájce (obhájce na plnou moc).

II. ÚS 547/24

II. ÚS 2032/23

II. ÚS 633/24

III. ÚS 614/24

II. ÚS 1370/24

I. ÚS 1496/24

I. ÚS 1398/24

III. ÚS 720/23

Jen soud výsledně rozhoduje o tom, zda je obžalovaný schopen účastnit se jednání. Lékařská zpráva je pouze podkladem k rozhodnutí. Z hlediska práva na soudní ochranu je přednější zájem na řádném a odborném rozhodnutí než trvání na striktním oddělení agendy hlavního pracoviště soudu a jeho pobočky, pokud není v rozvrhu práce stanoveno jinak.

II. ÚS 1078/24

IV. ÚS 467/24

II. ÚS 1133/24

IV. ÚS 495/24

IV. ÚS 667/24

IV. ÚS 337/24

IV. ÚS 1271/24

II. ÚS 1026/24

IV. ÚS 774/24

IV. ÚS 795/24

I. ÚS 917/24

II. ÚS 2754/23

III. ÚS 1368/23

Z práva na zákonného soudce vyplývá, že k odejmutí věci rozhodujícímu soudci lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem, jenž by mohl odvolací soud aprobovat. Pokud soud prvního stupně v rámci hlavního líčení provede všechny důkazy v souladu se zásadou bezprostřednosti a následně je zhodnotí v odůvodnění zprošťujícího rozsudku, může odvolací soud zprošťující rozsudek zrušit pouze v případě, že skutkové závěry nejsou v souladu s výslednou důkazní situací.

II. ÚS 1409/24

IV. ÚS 1292/24

IV. ÚS 553/24

II. ÚS 1000/24

I. ÚS 1485/24

IV. ÚS 50/24

IV. ÚS 3318/23

III. ÚS 1187/24

IV. ÚS 1418/24

II. ÚS 502/24

Pokud dovolací soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, aniž by byl důvod nepřípustnosti naplněn, poruší tím ústavně zaručené základní právo dovolatele na soudní ochranu a přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 3398/23

IV. ÚS 510/24

II. ÚS 1470/24