Ústavní soud

II. ÚS 2524/14

I. ÚS 2650/14

II. ÚS 701/14

II. ÚS 779/14

II. ÚS 2073/14

I. ÚS 2967/13

II. ÚS 2190/14

II. ÚS 2138/14

II. ÚS 160/14

II. ÚS 448/14

II. ÚS 2230/14

II. ÚS 2164/14

IV. ÚS 2633/14

I. ÚS 2666/14

I. ÚS 844/14

I. ÚS 1953/14

I. ÚS 806/14

I. ÚS 3999/13

I. ÚS 1626/14

I. ÚS 1008/14

I. ÚS 153/14

I. ÚS 920/14

I. ÚS 1463/14

I. ÚS 2514/14

I. ÚS 1988/14

I. ÚS 3879/13

III. ÚS 1316/14

I. ÚS 1766/14

I. ÚS 1630/14

IV. ÚS 1324/14

Pokud se nejedná o výjimku stanovenou zákonem (§ 169 odst. 2 občanského soudního řádu), právo na spravedlivý proces v sobě zahrnuje povinnost obecných soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí, přičemž absence takového odůvodnění zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí v rozporu s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod.

I. ÚS 997/13

I. ÚS 1315/14

I. ÚS 1502/14

I. ÚS 1852/14

I. ÚS 2771/13

I. ÚS 2426/14

I. ÚS 598/14

I. ÚS 657/13

I. ÚS 164/14

III. ÚS 2645/14

I. ÚS 3891/13

I. ÚS 1941/14

III. ÚS 2889/12

Obecný soud je povinen se dostatečným a především ústavně konformním způsobem vypořádat s formálními předpoklady vykonatelnosti exekučního titulu, tj. s tím, zda je oprávněný nositelem aktivní legitimace k návrhu na nařízení exekuce proti povinnému. Okolnost, zda efektivně nastaly důsledky dle § 36 odst. 3 exekučního řádu., resp. zda oprávněný je nositelem aktivní legitimace k návrhu na nařízení exekuce, je tou, již je soud povinen zkoumat již při nařízení exekuce. Opačným postupem poruší zákaz libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zasáhne do práva (povinného) na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 173/13

Spravedlivá rovnováha mezi protichůdnými zájmy na ochranu majetku duševně postižené osoby a ochranu práv druhé smluvní strany dotčené daným právním jednáním bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového o. z., musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. Současný důkazní standard „zcela jednoznačného skutkového závěru“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání je nadměrně vysoký a v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny, a v důsledku je i důkazní břemeno kladené na účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

I. ÚS 2283/14

II. ÚS 1310/14

II. ÚS 1404/14

I. ÚS 2548/14

IV. ÚS 2658/14

I. ÚS 892/14

Jestliže existují skutkové pochybnosti svědčící o tom, že podaný odpor proti trestnímu příkazu byl odeslán v zákonem stanovené lhůtě, musí obecný soud rozhodující o jeho včasnosti tyto interpretovat ve prospěch realizace práva na veřejné projednání věci a osobní účast před soudem garantované čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (podle zásad in dubio pro libertate či in dubio mitius).