Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Michala Bobka v právní věci žalobce: J. P., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem [adresa] Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2025, č. j. MSK 145314/2025, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2026, č. j. 25 A 65/2025-27,
takto:
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2026, č. j. 25 A 65/2025-27, a účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2025, č. j. MSK 145314/2025.
II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 22. 9. 2025, č. j. 18908/2025/DOPR/MaR, o zamítnutí námitek podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), proti potvrzení dosažení celkového počtu 12 bodů. Podklady pro dosažení této hranice byly příkazové bloky, jimiž byl žalobce celkem osmkrát uznán vinným ze spáchání totožného přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, za držení mobilního telefonu.
[2] Krajský soud v Ostravě přiznal žalobě odkladný účinek. Následně ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Dospěl k závěru, že neměl pravomoc upustit od trestu nebo podstatně zmírnit uložený trest, jak žalobce požadoval v kasační stížnosti. Napadené rozhodnutí dle krajského soudu pouze potvrdilo rozhodnutí o zamítnutí námitek, aniž by samostatně uložilo žalobci trest či rozhodlo o pozbytí řidičského oprávnění. To nastalo přímo ze zákona. Soud nemohl tento následek prominout ani zmírnit.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti napadenému rozsudku kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel uvedl, že jeho přiznáním nebude ohrožen veřejný zájem ani práva třetích osob. Naopak právní následky napadeného rozhodnutí způsobí stěžovateli nenahraditelnou duševní a fyzickou újmu. Uvedl, že si v květnu tohoto roku zlomil obratel a nyní dojíždí na rehabilitace. Bydlí v okrajové části Opavy a cesta hromadnou dopravou je pro něj vysilující. Často jezdí do Krnova pečovat o vnučku a do města na církevní bohoslužby. Dodal, že jeho manželka je rovněž ve starobním důchodu a má omezenou pohyblivost.
[4] Žalovaný navrhl, aby kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[5] Kasační stížnost nemá odkladný účinek, jak plyne z § 107 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bodu 24:
1. výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu,
2. újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a
3. přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).
[8] NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v projednávaném případě jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[9] NSS nejprve posuzoval splnění podmínky existence újmy v důsledku výkonu rozhodnutí. NSS má za to, že stěžovatel svá tvrzení o nepoměrně větší újmě dostatečně prokázal. Soud vzal za stěžejní zejména skutečnost, že stěžovatel i jeho žena jsou vyššího věku (stěžovateli je 70 let), podle doložené lékařské zprávy je stěžovatel výrazně omezen v pohybu a doprava osobním automobilem je pro ně nezbytná z důvodu zajištění běžných osobních potřeb, jakož i pravidelných rehabilitací po úrazu obratle, a to mimo místo jejich bydliště. NSS souhlasí se stěžovatelem, že by právní následky rozhodnutí krajského soudu, potažmo žalovaného, spočívající v pozbytí řidičského oprávnění mohly pro stěžovatele znamenat značnou újmu, neboť lze mít za to, že stěžovatel je na řízení vozidla závislý. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele. V opačném případě, pozbyl-li by stěžovatel řidičské oprávnění, přišel by o možnost dopravovat se k lékaři způsobem, který ho pro jeho zdravotní stav nebude nadměrně zatěžovat. Výše uvedené skutečnosti jsou ve svém úhrnu dostatečné k závěru, že se v daném případě jedná o výjimečnou situaci, v níž lze dle existující judikatury odkladný účinek v obdobné situaci přiznat, neboť stěžovatel je na řízení motorového vozidla ze zdravotních důvodů závislý (usnesení NSS ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012-35, bod 14; ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013-80, bod 17; ze dne 21. 5. 2020, č. j. 1 As 159/2020-37, body 6 a 7, anebo ze dne 15. 7. 2020, č. j. 8 As 62/2020-40, bod 6). Z tohoto důvodu NSS shledal splnění první podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[10] NSS má za to, že skutečnost, že by ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění, na němž je závislý především z důvodu dojíždění na rehabilitace a obstarání dalších osobních a rodinných potřeb, představuje na jeho straně závažnou a reálně mu hrozící újmu. Ta je nepoměrně větší než újma, která by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla bezprostředně vzniknout jiným osobám (k tomu usnesení NSS č. j. 6 As 29/2013-80, bod 8, nebo usnesení NSS č. j. 8 As 62/2020-40, bod 7). Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí žalovaného, stěžovatel dosáhl v registru řidičů celkové hranice 12 bodů v důsledku opakovaného držení mobilního telefonu za jízdy. NSS nikterak tento druh přestupku nebagatelizuje. Avšak vzhledem k tomu, že tento opakovaně spáchaný přestupek nevykazuje zjevně vyšší míru společenské škodlivosti či bezohlednosti k veřejnému zájmu vymezenému níže, soud neshledal, že by v důsledku přiznání odkladného účinku ve srovnání s prokázanou újmou stěžovatele převažovala možná újma jiných osob. Přiznáním odkladného účinku dojde pouze k dočasnému zachování dosavadního stavu do rozhodnutí NSS o kasační stížnosti.
[11] NSS nepřehlédl ani důležitý veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, jehož ochraně slouží rovněž systém bodového hodnocení řidičů. Ovšem i podmínka, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s tímto důležitým veřejným zájmem, je dle NSS naplněna. Hájit v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti veřejný zájem je především povinností žalovaného správního orgánu (usnesení NSS ze dne 1. 11. 2023, č. j. 8 As 224/2023-48, či ze dne 25. 4. 2024, č. j. 8 As 97/2024-21). V nyní souzené věci se však žalovaný k návrhu vyjádřil jen velice stroze, a tedy neuvedl žádný veřejný zájem, který by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohl být ohrožen. Vzhledem k charakteru přestupků, pro jejichž spáchání stěžovatel dosáhl 12 bodů, a k jejich závažnosti (držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce), NSS dospěl k závěru, že možnost stěžovatele nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného účinku (usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 2 As 103/2015-128, č. 3254/2015 Sb. NSS).
[12] Zbývá zdůraznit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o kasační stížnosti (usnesení NSS č. j. 8 As 26/2005-76). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).
IV. Závěr
[13] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek dle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.
[14] K dosažení požadovaných účinků návrhu na přiznání odkladného účinku vztáhl Nejvyšší správní soud v souladu s bodem 52 usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, výrokem I. dopady svého usnesení jak na napadený rozsudek, tak na napadené rozhodnutí žalovaného, jehož účinky se tímto pozastavují.
[15] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto usnesení vyzval stěžovatele (viz § 33 odst. 8 s. ř. s.) ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek dle § 7 odst. 1 citovaného zákona.
[16] Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu;
- pomocí QR kódu:
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: [VS].
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 5. listopadu 2026
Pavel Molek
předseda senátu