Pokud obecný soud nevzal při stanovení odměny exekutora v úvahu skutečnost, že stěžovatel, byť až po nařízení exekuce, avšak stále ještě před jejím vynuceným provedením, vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně oprávněnému uhradil, znamená to, že nedostál svým procesním povinnostem při přezkoumávání zákonnosti postupu exekutora, a to s ohledem na čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Přestože soudnímu exekutorovi žádný právní předpis explicitně nepřikazuje, aby spojil věci, které spolu po všech stránkách souvisejí, je takový postup jak z důvodu hospodárnosti řízení (§ 112 občanského soudního řádu), tak z důvodu minimalizace zásahů do základního práva na vlastnictví povinného nanejvýš žádoucí. Nerespektování těchto principů představuje porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález19. 10. 2011

IV. ÚS 3131/10

Pokud soud pouze odkázal na ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a jinak se nezabýval otázkou, zda se v konkrétním případě náhrady nákladů zastupování státu advokátem skutečně jednalo o náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, zatížil své rozhodnutí ústavněprávní vadou v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Usnesení19. 10. 2011

IV. ÚS 2838/11

II. ÚS 3018/11

IV. ÚS 2569/11

I. ÚS 2878/11

IV. ÚS 2753/11

III. ÚS 2941/11

I. ÚS 2627/11

III. ÚS 2967/11

III. ÚS 2435/11

IV. ÚS 612/11

III. ÚS 2825/11

I. ÚS 1936/11

III. ÚS 2575/11

II. ÚS 3072/11

II. ÚS 2902/11

II. ÚS 3043/11

I. ÚS 2094/11

III. ÚS 2440/11

II. ÚS 2076/11

III. ÚS 2480/11

IV. ÚS 1796/11

Ustanovení § 104 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nelze interpretovat takovým způsobem, že se vztahuje i na případy, kdy v důsledku stavebních zásahů přestal být faktický stav nemovitosti v souladu s původním kolaudačním rozhodnutím, aniž by přitom bylo vydáno nové kolaudační rozhodnutí nebo nastala jiná skutečnost, se kterou by zákon spojoval změnu účelu užívání stavby. Pokud soud při posouzení účelu stavby odmítne vyjít z kolaudačního rozhodnutí, jehož zachování nebylo v rámci řízení zpochybněno, pouze s odkazem na pozdější podstatné stavební zásahy v této nemovitosti, má takovýto jeho postup prvky svévole a v závislosti na významu této otázky pro rozhodnutí ve věci samé může představovat porušení základního práva účastníka řízení na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2495/11

IV. ÚS 2132/11

III. ÚS 2552/11

III. ÚS 2896/11

III. ÚS 2703/11

II. ÚS 3002/11