Ústavní soud
Celkem 99 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
1 = Sbírka NU (zásadní)
Zobrazeno 69251-69300 z 99 377
III. ÚS 2708/08
III. ÚS 2127/08
IV. ÚS 117/08
IV. ÚS 3095/07
IV. ÚS 2703/08
IV. ÚS 2715/08
I. ÚS 2695/08
III. ÚS 2688/08
I. ÚS 1756/08
Obecné soudy jsou povinny zabývat se všemi skutečnostmi, které vyšly v řízení najevo a jsou součástí spisu. Pokud tak nepostupují, porušují základní právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. ÚS 2753/08
IV. ÚS 2230/08
IV. ÚS 1797/08
I. ÚS 1735/08
IV. ÚS 2784/08
III. ÚS 709/08
III. ÚS 2290/08
III. ÚS 457/08
III. ÚS 2713/07
III. ÚS 1089/08
III. ÚS 338/06
Ačkoliv § 210 odst. 1 občanského soudního řádu neukládá povinnost doručovat odvolání, která nesměřují proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům, neznamená to, že tak soud nemůže učinit na základě úvahy o vhodnosti a účelnosti takového opatření s ohledem na okolnosti případu či specifikum věci. Z principu rovnosti účastníků v kontradiktorním soudním řízení podle § 37 odst. 3 Listiny vyplývá povinnost soudu doručit odvolání podané do výroku o nákladech řízení ostatním účastníkům, aby měli stejnou možnost k uplatnění svých práv. Pokud totiž soud prvního stupně nezaslal odvolání protistrany druhému účastníku řízení ani jeho řádně zvolenému právnímu zástupci, odňal mu možnost seznámit se s obsahem odvolání a případně realizovat svá procesní práva. Pokud toto pochybení nenapravil ani soud druhého stupně, který o odvolání směřujícím do výroku o nákladech řízení rozhodl v neveřejném zasedání, tedy toliko na základě podaného odvolání, přesto, že základ jeho rozhodnutí o nákladech řízení se odvíjel od sporné skutkové okolnosti, a navíc rozhodl jinak, než soud prvního stupně, zkrátil stěžovatelku na jejích procesních právech a porušil tak ústavně chráněné právo stěžovatelky na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť při ochraně práva nepostupoval stanoveným postupem. Rovněž § 214 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu, podle něhož není třeba nařizovat jednání, jestliže se odvolání týká toliko nákladů řízení, nebrání nařízení jednání k projednání odvolání, ukáže-li se to nezbytným pro posouzení důvodnosti návrhu. Nařízení jednání je namístě zvažovat zejména tehdy, pokud odvolací soud z předchozího průběhu řízení nebo z obsahu podaného odvolání zjistí, že základ pro rozhodování odvolacího soudu o nákladech řízení se může odvíjet od sporné skutkové okolnosti, k jejímuž objasnění by mohlo přispět vyjádření účastníka nebo dokazování provedené při jednání.
III. ÚS 2151/08
III. ÚS 1969/08
III. ÚS 2665/08
III. ÚS 379/06
III. ÚS 2125/08
III. ÚS 2434/08
I. ÚS 540/08
I. ÚS 2661/08
I. ÚS 2470/08
I. ÚS 245/07
I. ÚS 2244/08
I. ÚS 2400/07
II. ÚS 2278/08
Pl. ÚS 14/07
Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územního plánu, schválené do účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jsou opatřením obecné povahy ve smyslu § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a podléhají tak soudnímu přezkumu v řízení podle § 101a soudního řádu správního. Odmítnutí jejich přezkumu v tomto řízení pro nedostatek pravomoci představuje porušení práva účastníka řízení na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
II. ÚS 2599/08
IV. ÚS 2032/08
IV. ÚS 1400/07
IV. ÚS 1976/08
IV. ÚS 2481/08
I. ÚS 2704/08
IV. ÚS 2200/08
I. ÚS 2316/08
IV. ÚS 2242/08
I. ÚS 2619/08
IV. ÚS 2561/08
II. ÚS 2628/08
III. ÚS 2321/08
IV. ÚS 998/08
I. ÚS 1835/07
POZOR: Překonáno stanoviskem pléna Pl. ÚS-st. 33/11 z 8. 11. 2011 pro řízení ve věci II. ÚS 431/11. Analytická právní věta Pokud správce daně nemá konkrétní podezření, že daň přiznaná daňovým subjektem je nižší, než by měla být, a toto podezření daňovému subjektu nesdělí, nelze daňovou kontrolu považovat za úkon směřující k vyměření daně dle § 47 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, způsobilý přerušit běh prekluzivní lhůty. V případě, že správce daně na základě takto zahájené daňové kontroly vyměří daň po lhůtě k tomu určené, porušuje právo na ochranu vlastnického práva zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
⚠ Překonáno podle údaje ÚS (Pl. ÚS-st. 33/11)
I. ÚS 2332/08