Judikatura

Rozhodnutí českých soudů

Plné texty rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu — právní věty, výroky, odůvodnění a vazby na předpisy.

Zobrazeno 4501–4550 z 130 198

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

IV. ÚS 582/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

7 Tdo 441/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

II. ÚS 1525/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

26 Cdo 816/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

20 Cdo 1254/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

Pl. ÚS 10/25

Nejvyšší správní soudRozsudek2025-06-18

5 Afs 307/2024

I. Správce daně je při stanovení lhůty ve výzvě vydané podle § 145 odst. 1 daňového řádu limitován vyjma základních zásad správy daní pouze ustanovením § 32 daňového řádu; při stanovení náhradní lhůty k podání daňového tvrzení není lhůtou upravenou v § 250 odst. 7 daňového řádu vázán. II. Ustanovení § 250 odst. 7 není ve vztahu lex specialis III. Nepodání daňového tvrzení, nebo jeho podání po uplynutí náhradní lhůty stanovené správcem daně dle § 145 odst. 1 daňového řádu navozuje stav předvídaný v § 145a odst. 1 daňového řádu výhradně pro účely vyměřovacího řízení. Takový stav však nelze automaticky presumovat pro účely uložení pokuty dle § 250 odst. 1 daňového řádu, respektive pro stanovení její výše (§ 250 odst. 7 daňového řádu).

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

I. ÚS 1744/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

33 Cdo 1304/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

3 Tdo 485/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

II. ÚS 1451/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

11 Tcu 37/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

27 Cdo 818/2025

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-18

26 Cdo 736/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

3 Tdo 474/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

III. ÚS 1702/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

8 Td 32/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

4 Tdo 395/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

II. ÚS 1646/25

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-18

30 Cdo 1042/2025

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-18

20 Ncu 49/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

33 Cdo 1219/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

III. ÚS 1533/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

27 Nd 274/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

20 Cdo 1307/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

II. ÚS 1688/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

26 Cdo 965/2025

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-18

20 Ncu 45/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

25 Nd 312/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

5 Tdo 468/2025

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-18

20 Ncu 44/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

II. ÚS 1728/25

Ústavní soudUsnesení2025-06-18

IV. ÚS 611/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-18

27 Cdo 709/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

25 Cdo 1066/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

21 Nd 254/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

21 Cdo 480/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

23 Cdo 3074/2024

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

28 Cdo 575/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

30 Cdo 1527/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

24 Nd 308/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

21 Cdo 1147/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

24 Cdo 1220/2025

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

6 Tdo 463/2025

V trestním řízení vedeném proti více obviněným, jimž je kladena za vinu účast na spáchání téhož skutku, je třeba toho z obviněných, jehož vina nebyla prokázána, zprostit obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., nikoli podle § 226 písm. a) tr. ř., bylo-li prokázáno, že se skutek stal a spáchala jej jiná osoba.

Ústavní soudUsnesení2025-06-17

I. ÚS 1330/25

Ústavní soudUsnesení2025-06-17

I. ÚS 1649/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-06-17

26 Nd 272/2025

Ústavní soudUsnesení2025-06-17

II. ÚS 2495/24

Ústavní soudUsnesení2025-06-17

II. ÚS 1639/25

Nejvyšší soudRozsudek2025-06-17

30 Cdo 854/2025

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací