Nejvyšší správní soud

7 Afs 36/2008

I. Odvolací orgán je v průběhu odvolacího řízení při odstraňování vad předchozího řízení nebo při jeho prověřování či doplňování o nová zjištění oprávněn ke všem úkonům, jimiž je oprávněn zjišťovat skutkový stav věci správce daně I. stupně. Provedení těchto úkonů může též uložit správci daně I. stupně (§ 50 odst. 3 věta čtvrtá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nebo je může provést k jeho žádosti jiný věcně příslušný správce daně téhož nebo nižšího stupně (§ 5 odst. 1 citovaného zákona). Takovými úkony mohou být i úkony provedené v rámci místního šetření bez ohledu na to, který z orgánů je učiní. II. Úkon správce daně v odvolacím řízení může být úkonem podle § 47 odst. 2 věty první zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přerušujícím běh prekluzivní lhůty a zakládajícím běh lhůty nové za podmínky, že vychází z určitých pochybností o správnosti výše předchozího vyměření daně, směřuje k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení a prováděný úkon odpovídá povaze a rozsahu zjišťovaných skutečností. Tyto účinky nemá úkon provedený výlučně nebo převážně za účelem přerušení běhu prekluzivní lhůty.

6 As 40/2009

Odpovědnost účastníka provozu na pozemních komunikacích za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (odmítnutí osoby přes výzvu podle zvláštního právního předpisu podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem či jinou návykovou látkou), nebyla nijak dotčena novelizací § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, provedenou zákonem č. 274/2008 Sb., tedy změnou podmínek, za nichž policista či jiná oprávněná osoba vyzve řidiče k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda řidič byl či nebyl ovlivněn alkoholem.

4 Ads 116/2009

Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění je zachována, byla-li tato žaloba v poslední den lhůty předána k poštovní přepravě odpovídajícímu úřadu, instituci nebo soudu jiného členského státu Evropské unie.

5 As 104/2008

Samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální stránka (§ 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 4 citovaného zákona. Měla by však vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku tohoto jednání zaměřil svou pozornost, neboť je třeba posoudit, zda zde nejsou další pro věc relevantní

9 Afs 70/2009

I. Vlastnické právo k nemovitostem, které jsou předmětem nepeněžitého vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti při zvýšení základního kapitálu, vzniká společnosti až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí a nikoli již splacením nepeněžitého vkladu. II. V období mezi splacením nepeněžitého vkladu a vkladem vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení dle § 60 odst. 1 obchodního zákoníku má obchodní společnost předmětné nemovitosti toliko v držbě a nikoli ve vlastnictví. V tomto období proto není obchodní společnost oprávněna uplatňovat ve vztahu k tomuto majetku daňově uznatelné náklady na tvorbu rezerv na opravy a odpisování hmotného majetku dle § 7 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a § 28 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

10 As 36/2021

I. Státní hranice není v zásadě relevantní II. Přeshraniční vliv záměru je dán přinejmenším u těch záměrů, které překračují svým umístěním státní hranice a zároveň vždy vyžadují posouzení vlivů ve smyslu kategorie I přílohy I zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, resp. přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. III. Správní orgány musí dotčené veřejnosti poskytnout včasnou a účinnou možnost účastnit se rozhodovacích řízení s posouzením vlivů na životní prostředí ještě předtím, než rozhodnou o žádosti o povolení. Tato povinnost plyne z čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, který má přímý účinek. IV. Snižuje-li vnitrostátní úprava informační standard pro zahraniční dotčenou veřejnost v navazujícím řízení oproti informačnímu standardu v odděleném procesu mezistátní EIA, je nutné umožnit zahraniční dotčené veřejnosti efektivní účast i poté, co již uplynula lhůta pro přihlášení do navazujícího řízení, pokud nejde o zjevně obstrukční jednání, a to na základě přímé aplikace čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

7 As 69/2008

Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle § 118c zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. a není vyloučeno ze soudního přezkumu.

2 Aps 2/2009

Nejvyšší správní soud plně respektuje a sdílí cíl, který sledoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1835/07: ochrana před svévolným prováděním daňové kontroly a minimalizace zásahů správce daně do autonomní sféry daňového subjektu. Ke stejnému cíli však lze dospět i jinými prostředky, než volil Ústavní soud v citovaném nálezu; za situace, kdy k efektivnímu dosažení ochrany stejných ústavně zaručených práv mohou dostatečně sloužit prostředky plynoucí z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, přičemž Ústavní soud se touto výkladovou alternativou nezabýval, je Nejvyšší správní soud oprávněn se od předmětného právního názoru Ústavního soudu odchýlit.

10 Ca 240/2009

Podle § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je reklamou i oznámení vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání určené k podpoře prodeje, respektive sledování jeho produktů. Oproti tomu dle zákonné definice teleschoppingu (§ 2 odst. 1 písm. r) téhož zákona) se jím nerozumí přímá nabídka zboží určená veřejnosti, kterou by učinil ve vysílání sám provozovatel vysílání, ale vždy jen nabídka zboží jiných subjektů zařazená za úplatu. Provozovatel vysílání přímou nabídku svého zboží nemusí činit, protože již samotným vysíláním pořadů na svých programech a jejich sledováním ze strany diváků je kontrakt uzavřen.

62Ca 40/2008

I. Jednání soutěžitelů je zakázanou dohodou podle čl. 81 Smlouvy o ES a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, již v okamžiku, kdy je vyjádřena společná vůle chovat se na trhu určitým způsobem, aniž by pravidla takového chování musela být pro zúčastněné soutěžitele výslovně závaznými a zúčastněnými soutěžiteli vzájemně vynutitelnými. II. Pro kvalifikaci jednání soutěžitelů jako zakázané dohody podle čl. 81 Smlouvy o ES a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, není zapotřebí, aby společná vůle soutěžitelů chovat se na trhu určitým způsobem byla také na trhu fakticky realizována. Pokud však orgán pro hospodářskou soutěž deklaruje ve vztahu ke všem účastníkům správního řízení nejen „uzavření

Aprk 12/2009

I. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince (podle § 124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) má soud povinnost konat veškeré procesní úkony bez jakýchkoliv odkladů (tyto úkony na sebe zároveň musí bezprostředně navazovat) tak, aby bylo možno o žalobě rozhodnout přednostně a urychleně (§ 56 odst. 2 s. ř. s.). II. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince (podle § 124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) soud zároveň nemůže stanovovat nadměrně dlouhé lhůty k úkonům, k jejichž vykonání účastníky vyzývá. Je zde totiž třeba hledat vhodný kompromis a vyvažovat na jedné straně procesní práva účastníků řízení a na straně druhé právo na osobní svobodu, respektive právo zajištěného cizince na to, aby bylo co nejrychleji soudem určeno, zda je omezen na svobodě v souladu se zákonem.

9 Ca 279/2008

Aplikace institutu navrácení v předešlý stav zakotveného v § 41 správního řádu z roku 2004 je při rozhodování o žádostech cizinců o povolení k dlouhodobému pobytu vyloučena, a to vzhledem k existenci speciální úpravy obsažené v § 47 odst. 1 věta druhá zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

30Ca 115/2009

Zastupitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlásit místní referendum

3 Ads 123/2009

I. Advokát, který vykonává funkci správce konkursní podstaty, podléhá při výkonu této funkce jednak povinnostem správce konkursní podstaty, které mu ukládá zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jednak přiměřeně podléhá povinnostem advokáta stanoveným zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii (§ 56 tohoto zákona). Advokát ve funkci správce konkursní podstaty je povinen především jednat čestně a svědomitě (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii). II. Jestliže advokát byl pravomocně odsouzen za pokus trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku s hrozící škodou velkého rozsahu, který spáchal ve funkci správce konkursní podstaty, k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu, je v souladu se zákonem vyškrtnutí tohoto advokáta ze seznamu advokátů, protože tento trestný čin ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie [§ 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii].

7 Afs 111/2009

Správce daně má pravomoc vydávat rozhodnutí, kterým závazně určí, že a k jakému dni zaniklo správcovské zástavní právo zřízené podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2009. Toto rozhodnutí je „rozhodnutím“ ve smyslu legislativní zkratky v § 65 odst. 1 s. ř. s. a není vyloučeno ze soudního přezkumu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

7 As 16/2010

Směrnice (zde směrnice Rady 89/552/EHS) nemůže mít nepřímý účinek takové povahy, aby jejím výkladem byly rozšiřovány nebo dokonce nově vytvářeny skutkové podstaty či jinak zpřísňovány podmínky odpovědnosti jednotlivce za veřejnoprávní delikty stanovené vnitrostátním právem členského státu, mající povahu „trestního obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), jak tomuto pojmu rozumí judikatura

7 Afs 19/2009

Nájemné se stává příjmem každého z podílových spoluvlastníků nemovitosti v okamžiku, kdy je zaplaceno v souladu s ujednáním mezi nájemcem a pronajímateli či tím z pronajímatelů, který je podle dohody spoluvlastníků či podle zákona oprávněn přijímat za spoluvlastníky platby nájemného. Skutečnost, že určitý spoluvlastník fakticky nemohl disponovat se svým podílem na nájemném ve zdaňovacím období, v němž bylo zaplaceno, jej nezbavuje povinnosti v tomto zdaňovacím období tento podíl podrobit zdanění daní z příjmu.

7 As 53/2009

Za dostatečné označení sponzora ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je třeba považovat i odkaz na výrobky, služby či jiné výkony sponzora, které sponzorský vzkaz propaguje (např. odkaz na jeho webové stránky).

2 Afs 51/2009

Pobytem za úplatu dle § 3 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, je i pobyt fyzické osoby hrazený plně z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci komplexní lázeňské péče. Tato fyzická osoba je poplatníkem místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

1 As 89/2008

Rozhodnutí v pochybnostech podle § 1 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s., a proto podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.

9 Afs 13/2008

Zajišťovací příkaz vydaný podle § 71 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. a není vyloučen ze soudního přezkumu.

1 Aps 2/2008

I. Okolnosti případu, za nichž je krajský soud podle § 78 odst. 3 s. ř. s. oprávněn zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, je třeba posuzovat i ve vztahu k právní úpravě, podle níž bylo správní řízení vedeno. II. Přezkoumává-li soud rozhodnutí odvolacího správního orgánu v daňovém řízení a shledá-li důvody k jeho zrušení, může zrušit zároveň i platební výměr vydaný správcem daně prvního stupně tehdy, pokud neměl být vůbec vydán nebo pokud předchozí daňové řízení trpělo takovými vadami, že v něm nelze dále pokračovat.

5 As 88/2008

Rozhodnutí Ministerstva financí ve věci náhrady za majetek znárodněný podle dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, resp. podle zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů, je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci [§ 68 písm. b) a § 46 odst. 2 s. ř. s.], k jejímuž opětovnému projednání je na základě žaloby podle § 244 a násl. o. s. ř. věcně příslušný soud v občanském soudním řízení.

1 Afs 88/2009

Pokud žalobce podá žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu, a pouze nesprávně označí jakožto žalovaného správní orgán prvního stupně a jako napadené rozhodnutí právě rozhodnutí vydané v prvním stupni, je krajský soud povinen o takovém návrhu rozhodnout meritorně s tím, že v souladu s § 69 s. ř. s. jedná jako s žalovaným právě s odvolacím orgánem. Přezkoumává tudíž v prvé řadě odvolací rozhodnutí, které tvoří s rozhodnutím vydaným v prvním stupni jeden celek.

9 Ao 2/2009

Námitkou omezení vlastnických a jiných věcných práv spočívající v určení jiného funkčního využití pozemků v novém územním plánu obce se soud může na návrh vlastníka takových pozemků zabývat v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. pouze tehdy, vyslovil-li vlastník dotčených pozemků (navrhovatel) v procesu přijímání a schvalování nového územního plánu obce své námitky nebo připomínky proti novému funkčnímu využití pozemků, a tedy obci umožnil se s těmito výhradami seznámit a reagovat na ně prostřednictvím vypořádání námitek nebo připomínek dle § 53 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006.

9 Ao 3/2009

Politika územního rozvoje (§ 31 a násl. stavebního zákona z roku 2006) určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování v jeho dalších fázích. Nejde tedy o konkrétní regulaci určitého území s obecně vymezeným okruhem adresátů, ale o koncepční nástroj územního plánování, který stanoví priority územního rozvoje v celorepublikových i mezinárodních souvislostech a který je určen orgánům veřejné správy, nikoli těm, vůči kterým je veřejná správa vykonávána, tj. adresátům jejího veřejnosprávního působení. Není proto opatřením obecné povahy, proti němuž je určena soudní ochrana dle § 101a s. ř. s., neboť z formálního a zejména z materiálního hlediska nenaplňuje jeho znaky.

5 Afs 53/2009

Správce daně nelze zcela jistě činit odpovědným za nesprávnou implementaci šesté směrnice Rady 77/388/EHS do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, lze jej však na druhou stranu nepochybně činit odpovědným za znalost právních předpisů, šestou směrnici nevyjímaje, a za případnou interpretaci a aplikaci právních předpisů in concreto

11 Ca 291/2009

Samotná skutečnost, že na otázku domístního referenda lze odpovědět „ano“ nebo „ne“, neznamená, že navrhovaná otázka je jasná a srozumitelná a jsou splněny podmínky pro vyhlášení místního referenda. V řízení podle § 91a s. ř. s. soud nepřezkoumává rozhodnutí zastupitelstva obce, nýbrž jeho rozhodnutí nahrazuje. Musí tedy posoudit, zda nejsou dány důvody pro nekonání místního referenda, jež jsou stanoveny v § 7 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu.

1 Afs 60/2009

I. V českém právním řádu neexistuje žádný právní základ pro utajené pořizování audiovizuálních nahrávek orgány veřejné moci pro účely správního trestání, pokud tyto zasahují do „soukromého života“ fyzických osob [čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)]. Takovýmto základem není ani § 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004. Důkaz audiovizuální nahrávkou pořízenou v utajení orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s činností orgánu veřejné moci je proto v řízení o správním trestání zásadně nepoužitelný. II. Utajeným pořízením audiovizuálního záznamu uvnitř vozidla taxikáře veřejná moc zasahuje do práva na respektování soukromého života taxikáře ve smyslu čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). III. Oprávnění obce k regulaci cen včetně stanovení maximálních cen taxislužby je založeno § 4a zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. Podle § 1 odst. 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, je přitom možno nahlížet na taxislužbu jako na trh ohrožený účinky omezení hospodářské soutěže.

5 Ca 358/2006

Pojem „okolností, na které nemá vývozce vliv“ [čl. 49 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 800/1999] je širší než pojem „vyšší moc“. Žádost o uznání jiných rovnocenných dokladů podle zmíněného ustanovení tak bude důvodná nejen tehdy, pokud předložení kontrolního výtisku formuláře T5 prokazujícího výstup z celního území Společenství zmařila vyšší moc, ale i v případě, že předložení formuláře bylo znemožněno nesprávným postupem dopravce konajícího v dobré víře. To, zda vývozce měl či mohl mít vliv na jednání dopravce v daném případě, je třeba vždy zkoumat v konkrétním kontextu obchodního případu.

4 As 257/2017

V případě uplatnění podpory formou výkupních cen lze za uvedení zařízení do provozu ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve spojení s cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. 11. 2009, považovat i dodávku elektřiny do distribuční soustavy v rámci prvního paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě po získání licence na výrobu elektrické energie.

3 Ads 81/2009

Rozhodnutí vyšší přezkumné komise u Ministerstva obrany podle § 30 odst. 4 zákona č. 585/2004 Sb., branného zákona, jímž byl voják podle § 29 odst. 7 tohoto zákona ve spojení s § 2 a přílohou č. 1 k vyhlášce Ministerstva obrany č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě, shledán neschopen k vojenské činné službě, podléhá přezkumu ve správním soudnictví, neboť zasahuje bezprostředně do práv a povinností vojáka; takové rozhodnutí lze podřadit pod § 65 odst. 1 s.ř.s. a nedopadá na něj kompetenční výluka podle § 70 písm. d) s.ř.s.

11 Ca 10/2007

Jestliže obchodní společnost uzavřela s pojišťovnou pojistnou smlouvu ve prospěch členů svých statutárních orgánů, členové statutárních orgánů však o této pojistné smlouvě nebyli informováni a nevyslovili s ní souhlas a z této pojistné smlouvy nebylo plněno, pak pojistné zaplacené obchodní společností na základě těchto pojistných smluv nepředstavuje příjem ve smyslu § 6 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

1 Afs 79/2009

Podá-li daňový subjekt nepřípustné dodatečné daňové přiznání ve smyslu § 41 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v němž uplatní vyšší daňovou ztrátu, nejedná se o údaj, ke kterému by měl správce daně přihlížet při stanovení daně ve smyslu § 41 odst. 1 téhož zákona.

1 Afs 100/2009

I. Poskytovatel dotace II. Pokud žadatel o dotaci splnil podmínky, které poskytovatel dotace III. Z hlediska posuzování dodržení rozpočtové kázně je rozhodující skutkový stav, který tu je v době rozhodování územních finančních orgánů, a nikoliv ten, jenž existoval po určitou část předchozího období.

5 Afs 76/2008

Pro uplatnění osvobození od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není podstatné, zda je přijatá částka označena ve smlouvě či jiném dokumentu jako náhrad škody či náhrada nemajetkové újmy, ale musí se skutečně jednat o přijatou náhradu škody nebo nemajetkové újmy, tedy o částku odpovídající vzniklé škodě (§ 442 občanského zákoníku) jakožto újmě v majetkové sféře poškozeného vyjádřitelného penězi či o částku odpovídající přiměřenému zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 13 odst. 2 a 3 občanského zákoníku). Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností nese daňový subjekt.

7 Afs 71/2009

Při určení hodnoty know-how jako investice v režimu investičních pobídek pořizovací cena může, avšak nemusí být indikátorem obvyklé ceny. Liší-li se pořizovací a obvyklá cena, je na příjemci dotace

1 Afs 80/2009

I. Daňovým přeplatkem podle § 64 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je kladné saldo II. Má-li daňový subjekt nárok na úrok z vratitelného přeplatku ve smyslu § 64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vypočítá správce daně tento úrok z celkové výše tohoto přeplatku, nikoliv z přeplatku zvyšovaného o přirůstající příslušenství daně.

30Ca 18/2009

Pokud celní ředitelství neumožní bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru nahlédnout do jeho osobního spisu dle § 202 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s odůvodněním, že služební poměr skončil, jedná se o nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s.

4 Ads 39/2008

Žalobu nelze považovat za opožděnou, je-li podána po uplynutí zvláštní třicetidenní lhůty vyplývající z § 129 odst. 1 s. ř. s., avšak před uplynutím obecné dvouměsíční lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s., pokud žalobce nebyl správním orgánem v napadeném rozhodnutí o této zvláštní lhůtě poučen.

2 Afs 186/2006

I. O rozhodnutí předběžné povahy, na které dopadá výluka podle § 70 písm. b) s. ř. s., se jedná, pokud ve vztahu k rozhodnutí konečnému splňuje kumulativně tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. Je tedy vydáno v již zahájeném řízení o vydání rozhodnutí konečného nebo je zákonem stanovena přiměřená lhůta pro zahájení takového řízení a účinky předběžného rozhodnutí musí být omezeny do vykonatelnosti rozhodnutí konečného. Rozhodnutí konečné pak v sobě musí věcně zahrnout vztahy upravené rozhodnutím předběžné povahy a musí být adresováno mj. i subjektu, jemuž bylo určeno rozhodnutí předběžné. II. Rozhodnutí o odvolání proti zřízení správcovského zástavního práva dle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které podléhá přezkoumání soudem, a nedopadá na ně kompetenční výluka rozhodnutí předběžné povahy uvedená v § 70 písm. b) s. ř. s.

9 As 94/2008

Rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým dle § 10 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, odvolá z funkce vedoucího státního zástupce, je rozhodnutí vydané v oblasti veřejné správy a podléhá přezkumu ve správním soudnictví.

8 Afs 46/2009

I. Plná moc neomezená a speciální, udělená pouze ve vztahu k části daňového řízení, není plnou mocí ve smyslu § 17 odst. 7 věty první zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. II. Správce daně nemusí při zahájení daňové kontroly u právnické osoby disponovat konkrétním podezřením či pochybnostmi o řádném splnění kontrolované daňové povinnosti.

62Ca 4/2007

I. Zvláštní způsob prodeje zboží může ze zboží jinak funkčně plně zastupitelného jiným zbožím učinit zboží na samostatném relevantním trhu vymezeném podle § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. II. Prodej zboží v rámci tzv. home-parties (uzavřených domácích prezentací) se oproti jiným způsobům prodeje téhož zboží odlišuje účastí úzkého okruhu vybraných účastníků v postavení potenciálních odběratelů, předvedením i vyzkoušením předváděného zboží v tomto úzkém okruhu a zpravidla i poskytnutím nadstandardních souvisejících služeb v prostředí pro ně uzavřeném a nadstandardně pohodlném, kdy může být využíváno pocitu spotřebitelské vděčnosti a vnímání vyššího stupně spotřebitelského komfortu a kdy se spotřebitel pro koupi rozhoduje až po uskutečnění prezentace pod vlivem celkového dojmu ze zboží, úrovně prezentace a úrovně služeb, jež s předvedením zboží souvisely; zboží jinak funkčně plně zastupitelné jiným zbožím se stává v důsledku takového způsobu prodeje zbožím na samostatném relevantním trhu.

8 Afs 8/2009

Tantiéma (§ 178 odst. 3 obchodního zákoníku) není dividendovým příjemcem ve smyslu § 36 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale je příjmem ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.

9 As 21/2009

Při vydávání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu z roku 2004, jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, je třeba na základě § 154 správního řádu přiměřeně použít ustanovení o obsahu, formě a náležitostech rozhodnutí (§ 67 a § 68 správního řádu z roku 2004).

15Ca 140/2009

Za první den patnáctidenní lhůty stanovené v § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, tj. doby, po jakou musí být usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu, a patnáctidenní lhůty stanovené v § 31 odst. 1 téhož zákona, tj. lhůty o minimální době ke zveřejnění oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním, je nutno počítat den, kdy došlo k vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu či ke zveřejnění oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním, a nikoliv až následující den.

2 Afs 180/2006

I. Zaplacené úroky z půjčky lze považovat za daňový výdaj ve smyslu § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003, i v případě, že podnikatelský záměr, na nějž byla půjčka podnikateli poskytnuta, se dosud neuskutečnil, a podnikateli tak dosud nevznikl očekávaný příjem. II. Podmínkou daňové uznatelnosti takových výdajů však stále zůstává, že byly vynaloženy za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, byť očekávaných; a jedná se tedy o výdaje, které bezprostředně souvisejí s podnikatelskou činností, jsou přiměřené, mezi nimi a očekávanými příjmy existuje přímý vztah a daňový subjekt již prokazatelně započal s uskutečňováním podnikatelského záměru. Splnění těchto podmínek prokazuje daňový subjekt.

15Ca 141/2009

I. Vyloučení z možnosti být delegován mezi členy okrskové komise, která je ustavována pro potřeby vyhlášeného místního referenda (§ 21 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu), není dáno u osoby oprávněné hlasovat v tomto místním referendu, z jejíž iniciativy se vyhlášené místní referendum II. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nezakazuje vést kampaň pro místní referendum

6 Ao 3/2009

Požadavek proporcionálního vztahu mezi veřejným zájmem na odstranění dopravní závady v obci a soukromým zájmem vlastníka pozemků zahrnutých do koridoru dopravní infrastruktury je naplněn, pokud je územní plán vymezující takový koridor v souladu s nadřezenou závaznou územně plánovací dokumentací a současně respektuje-li omezení plynoucí z rozhodnutí orgánů státní správy v oblasti státní památkové péče.