Účelem právní úpravy ochrany zvířat při usmrcování není primárně ochrana životního prostředí. Environmentální spolek je osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.] podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s., který spatřuje výhradně v nehumánním způsobu usmrcení zvířat (zde: slepic v infikovaném velkochovu).

Ústavní soudUsnesení2025-04-07

I. ÚS 643/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-04-07

25 Cdo 1289/2024

Nejvyšší soudUsnesení2025-04-07

21 Cdo 395/2025

Ústavní soudUsnesení2025-04-04

I. ÚS 982/25

Ústavní soudUsnesení2025-04-04

I. ÚS 3082/24

Ústavní soudUsnesení2025-04-04

I. ÚS 2511/24

Nejvyšší správní soudRozsudek2025-04-04

10 As 3/2025

I. Počítají-li se záměrem zásady územního rozvoje, tedy nadřazená územně plánovací dokumentace, se kterou je obec povinna uvést do souladu svůj územní plán (§ 54 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), nelze žádost o výjimku z druhové ochrany rostlin a živočichů (podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) zamítnout jen pro nesoulad záměru s územním plánem. II. Nebyl-li záměr posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, ale proběhlo jen zjišťovací řízení (podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), nemohou orgány ochrany přírody v následném řízení o výjimce z druhové ochrany – při posuzování podmínky, že neexistuje jiné uspokojivé řešení (§ 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – odmítnout zabývat se jinými variantami záměru než tou, kterou předložil žadatel. Podmínku nelze považovat za splněnou jen na základě výsledku zjišťovacího řízení, podle kterého záměr v podobě předložené žadatelem nebude mít významný vliv na životní prostředí.

Ústavní soudUsnesení2025-04-04

I. ÚS 940/25

Ústavní soudUsnesení2025-04-04

I. ÚS 2421/24

Nejvyšší správní soudRozsudek2025-04-03

1 Azs 174/2024

I. Vrácení žádosti o dočasnou ochranu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podléhá soudnímu přezkumu. Soudní výluku stanovenou v tomto ustanovení v části věty za středníkem nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. II. Žádost o dočasnou ochranu podanou v České republice nelze vrátit jako nepřijatelnou z důvodu, že o ni žadatel již dříve požádal či mu byla udělena v jiném členském státě Evropské unie. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. III. Cizinci, kteří jsou držiteli dočasné ochrany podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, mají právo přemístit se v průběhu jejího trvání do jiného členského státu Evropské unie. Předpokladem pozitivního rozhodnutí o jejich žádosti je nicméně ukončení pobytového oprávnění vydaného v rámci dočasné ochrany v původním hostitelském státě.

Ústavní soudUsnesení2025-04-03

I. ÚS 92/25

Ústavní soudUsnesení2025-04-03

II. ÚS 873/25

Ústavní soudUsnesení2025-04-03

I. ÚS 2909/24

Ústavní soudUsnesení2025-04-03

I. ÚS 384/25

Nejvyšší soudUsnesení2025-04-03

25 Nd 180/2025

← PředchozíStrana 116 z 2809Další →