Ústavní soud

IV. ÚS 650/25

II. ÚS 616/25

IV. ÚS 265/25

IV. ÚS 3526/24

II. ÚS 495/25

I. ÚS 1095/24

I. ÚS 3328/24

I. ÚS 601/25

II. ÚS 342/25

III. ÚS 767/25

IV. ÚS 734/25

II. ÚS 553/25

I. ÚS 35/25

II. ÚS 831/25

II. ÚS 745/25

IV. ÚS 2861/24

IV. ÚS 691/25

IV. ÚS 2980/24

I. ÚS 550/24

IV. ÚS 426/25

I. ÚS 797/25

I. ÚS 783/25

II. ÚS 641/25

IV. ÚS 449/25

I. ÚS 811/25

IV. ÚS 749/25

IV. ÚS 2622/24

Pl. ÚS 9/25

IV. ÚS 566/24

II. ÚS 3295/22

IV. ÚS 3327/24

II. ÚS 3252/24

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku. Je nutné každý nárok posoudit samostatně. Obecné soudy musí stanovit, zda a kdo má právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu ke každému dílčímu nároku. Pokud má odvolací soud na otázku hrazení nákladů jiný náhled než soud nalézací bez relevantní změny skutkových okolností, a účastníci tak nemohou jiné rozhodnutí o nákladech řízení předvídat, musí vytvořit pro účastníky procesní prostor, aby mohli uplatnit námitky, které mohou rozhodnutí odvolacího soudu ovlivnit. Odvolací soud se s nimi poté musí v rozhodnutí vypořádat. Pokud požadavku nedostojí, porušuje základní práva účastníků na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nepřizná-li přitom odvolací soud náhradu nákladů prvostupňového řízení, poruší i jejich právo na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 Listiny a jejich legitimní očekávání.

IV. ÚS 2749/23

Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání jako ze zákona nepřípustné dle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu proto, že se peněžité plnění skládá z více nároků, které samostatně nepřevyšují 50 000 Kč, a zároveň nevysvětlí, proč jde o nároky s odlišným skutkovým základem nebo proč se dovolání netýká právní otázky společné těmto nárokům, porušuje právo dovolatele na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí a přístup k soudu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 513/25

II. ÚS 2324/24

II. ÚS 489/25

I. ÚS 3241/24

Přestože je nepravá retroaktivita procesních norem obecně přípustná, a je také obecným východiskem při časové kolizi dvou právních norem, nelze ji mechanicky prosazovat i v těch situacích, kdy vede k nepoměrně intenzivnějším zásahům do podstaty a smyslu základních práv a svobod, než by vedl výklad prospektivní. Obecné východisko nepravé retroaktivity při absenci přechodných ustanovení nezbavuje obecné soudy povinnosti chránit základní práva (článek 4 Ústavy) a šetřit jejich podstatu a smysl při výkladu a aplikaci podústavního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).

IV. ÚS 810/25

III. ÚS 875/25

I. ÚS 400/25

II. ÚS 3128/23

II. ÚS 3239/24

Uzavírání simulovaných pracovních smluv, které nezaručují zákonné nároky zaměstnance v případě ukončení pracovního poměru z důvodu nemoci z povolání, je v rozporu s ústavně právním principem ochrany slabší strany a s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci podle článku 28 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3316/24

I. ÚS 814/25

II. ÚS 3292/24

Pokud je předmětem řízení věc penězi ocenitelná, je pro výpočet náhrady nákladů řízení nutné zásadně aplikovat § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Pokud tak obecný soud nepostupuje, porušuje právo účastníka řízení na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a jeho právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.

II. ÚS 923/25

I. ÚS 288/25

IV. ÚS 2927/24

IV. ÚS 3522/24

IV. ÚS 777/25