Ústavní soud

II. ÚS 2602/24

II. ÚS 702/25

II. ÚS 1775/24

I. ÚS 329/25

III. ÚS 2936/24

II. ÚS 2372/23

I. ÚS 629/25

II. ÚS 952/25

IV. ÚS 706/25

I. ÚS 3400/24

IV. ÚS 3182/24

I. ÚS 555/25

II. ÚS 1824/24

Pokud soud rozhoduje o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k odůvodnění stížnosti, nerozhodne-li se ji zcela zamítnout nebo odmítnout. Pokud stížnostní soud rozhodne, aniž by se zmocněnkyně mohla ke stížnosti vyjádřit, a zároveň významně sníží výši její odměny, porušuje její základní právo na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i její právo na rovnost účastníků podle čl. 37 odst. 3 Listiny a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny.

III. ÚS 852/25

III. ÚS 2343/24

III. ÚS 795/25

II. ÚS 809/25

II. ÚS 546/25

IV. ÚS 3248/24

Orgány činné v trestním řízení musí účinně prošetřit všechny druhy jednání spadající pod zákaz mučení a nedotknutelnost osoby dle článku 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a článku 7 Listiny základních práv a svobod, důkladně odůvodnit své závěry, které musí být v souladu s obsahem spisu, a zabránit sekundární viktimizaci obětí trestných činů. Pokud tak nepostupují, porušují právo poškozeného na účinné vyšetřování.

IV. ÚS 3351/24

IV. ÚS 554/25

I. ÚS 1124/24

IV. ÚS 610/24

Pokud odvolací soud změní výrok o nákladech řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím za současné právní úpravy jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Výklad občanského soudního řádu, podle kterého se při rozhodování odvolacích soudů o nákladech řízení neuplatní zákaz změny k horšímu (reformace in peius), není svévolný.

II. ÚS 474/25

III. ÚS 824/25

IV. ÚS 2460/24

Přizná-li soud poškozenému nárok na náhradu nákladů dle § 154 odst. 2 trestního řádu, protože mu nebyl přiznán nárok na náhradu škody, a zároveň výši přiznaných nákladů vypočítá z tarifní hodnoty odpovídající přisouzené náhradě škody, jsou jeho závěry ve vzájemném rozporu. Tím poruší právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 581/25

Pl. ÚS 15/24

Právo na bydlení lze dovodit z čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, interpretovaného ve světle čl. 11 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Jeho jádrem je právo na zajištění základní důstojné existence v oblasti bydlení. Otázka výše státní podpory stavebního spoření do tohoto jádra nezasahuje, týká se jej jen okrajově. Není proto protiústavní, pokud se ji zákonodárce rozhodl snížit. Posuzování, zda nepravá retroaktivita nepřípustně zasahuje do principu právní jistoty a důvěry v právo dle čl. 1 odst. 1 Ústavy, spočívá v porovnání cíle, který zákonodárce sledoval, a zvolených prostředků s mírou zklamané důvěry účastníků spoření ve stabilitu práva.

II. ÚS 2655/24

IV. ÚS 763/25

II. ÚS 531/25

IV. ÚS 654/25

III. ÚS 3454/24

IV. ÚS 825/25

IV. ÚS 592/25

IV. ÚS 199/25

II. ÚS 781/25

I. ÚS 3412/24

II. ÚS 717/25

II. ÚS 758/24

Pokud Nejvyšší soud postupuje podle § 265d odst. 2 věty druhé a třetí trestního řádu navzdory tomu, že dovolání podal advokát řádně k tomuto úkonu zmocněný a prokazující se příslušnou plnou mocí, porušuje základní práva dovolatele garantovaná čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3163/24

II. ÚS 1566/24

III. ÚS 2607/24

IV. ÚS 2652/24

II. ÚS 1603/24

II. ÚS 638/25

IV. ÚS 821/25

II. ÚS 91/25

IV. ÚS 984/24

III. ÚS 1486/24