Ústavní soud

I. ÚS 60/25

II. ÚS 375/25

IV. ÚS 996/25

II. ÚS 780/25

IV. ÚS 939/25

I. ÚS 487/25

II. ÚS 2325/24

II. ÚS 399/25

II. ÚS 2907/24

II. ÚS 841/25

II. ÚS 898/25

I. ÚS 2552/24

Aby mohla ústavní stížnost proti nákladovým výrokům v bagatelní výši nabýt po kvalitativní stránce ústavněprávního významu, musejí daný případ provázet mimořádné okolnosti věci – typicky významný přesah vlastních zájmů stěžovatele. Existence vyhovujícího nálezu v předchozí obdobné věci automaticky nezakládá důvodnost ústavní stížnosti.

I. ÚS 15/25

I. ÚS 643/25

I. ÚS 982/25

I. ÚS 2511/24

I. ÚS 2421/24

I. ÚS 3082/24

I. ÚS 940/25

I. ÚS 954/25

III. ÚS 633/25

II. ÚS 873/25

III. ÚS 147/25

I. ÚS 174/25

I. ÚS 868/25

I. ÚS 92/25

III. ÚS 374/25

III. ÚS 459/25

I. ÚS 2909/24

I. ÚS 77/25

I. ÚS 384/25

I. ÚS 925/25

III. ÚS 235/25

I. ÚS 1011/25

I. ÚS 472/25

I. ÚS 200/25

I. ÚS 640/25

I. ÚS 57/25

II. ÚS 76/25

I. ÚS 3074/24

III. ÚS 795/25

IV. ÚS 610/24

Pokud odvolací soud změní výrok o nákladech řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím za současné právní úpravy jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Výklad občanského soudního řádu, podle kterého se při rozhodování odvolacích soudů o nákladech řízení neuplatní zákaz změny k horšímu (reformace in peius), není svévolný.

I. ÚS 555/25

IV. ÚS 2652/24

IV. ÚS 3182/24

II. ÚS 91/25

IV. ÚS 199/25

III. ÚS 3163/24

II. ÚS 702/25

II. ÚS 2602/24